Bež!

Vztah matky a dcery se změní v momentě, kdy Chloe zjistí, že jí matka dává podivné prášky, o nichž neví, k čemu jsou. S pátráním Chloe stoupá napětí a při útěku oknem jde už o život. Paulsonová je věrohodná fanatička, co dokáže vyloudit sladký úsměv, zatímco v koutku úst jí odkapává jed. Vyostřený vztah připomene ponižovanou Carrie, které měla ale přeci jen poněkud jiné možnosti. Z řady napínavých scén lze připomenout třeba setkání s dodávkou. Nezdálo se mi, že by byl film až tak předvídatelný, jelikož dnes řada snímků končí špatně, tudíž přání, aby skončil jinak, nepovažuji za předvídatelnost. Ostatně zmiňovaná Carrie je toho zářným příkladem. Film mi rychle utekl, za mě tedy spokojenost. (23.11.2020)

Od režiséra filmu Pátrání se nedalo očekávat nic jiného než horor roku a to taky splnil, Navíc jak se říká v jednoduchosti je síla nemusíte mít v hororu (tohle je spíše thriller, ale nevadí) milion postav stačí bohatě dvě, když to umí kvalitně zahrát a to se zde stalo. Chloe je diabetička, astmatička, má na zádech jakési vyrážky (na začátku to má název, ale nezapamatoval jsem si ho) a jezdí na invalidním vozíku tak, že se o ni musí starat její matka. Později, ale zjistí , že se věci mají jinak (nechci nějak spoilerovat) hned od cca 15 minuty se to rozjede nemá to hluché místa (The Dark and the wicked by se od toho mohl učit) jsou tam reálné emoce, které jim divák věří a pěkně to odsýpá co více si přát. Optimálně 80 za pozitivní dojem a vzhledem k tomu, že už letos asi nic kvalitního nevyjde nadhodnotím. (22.11.2020)

Napínavé ako kšandy, až vôbec nevadí, že hapruje logika, ale keďže tu máme dve ženy, ktoré nie sú dvakrát pri zmysloch, tak sa niet čo čudovať. Jedna sa ale začne uvedomovať a predostiera tak divákovi pomerne hrôzostrašný príbeh vlastného života so svojou materou. Niežeby bol príbeh bohvieako originálny a hutný, ale keď ho začnete čítať ako všeobecnú metaforu o túžbe rodičov nevzdať sa vlastných detí v čase prechodu do dospelosti, tak sa javí ako chytrejší než na prvý thrillerový pohľad. Obe herečky sú perfektné a osobne by som sa zaobišiel aj bez úplne posledného momentu filmu. Práve viac k veci by mi prišlo, ak by šlo len o bežnú návštevu, kde sa otočili karty... (21.12.2020)

Titul horor je sice zavádějící, ale s tímto thrillerem jsem nadmíru spokojený. A i když se závěr může zdát na první pohled trochu uspěchaný, nakonec to bylo na filmu to nejlepší. 75-80% PS: Nemyslím si však, že je možné takhle bez podezření vychovávat dceru. (ale to je jen drobný detail a film to nijak neznehodnocuje) (21.01.2021)

Kiera Allen v zajetí mateřských pudů Sarah Paulson. Ta jí "ordinuje" trvalou invaliditu a falešný pocit důvěry a bezpečí domova. Zdravotními problémy a paralýzou sužovaný ptáček chce z klece ven. Režisér Aneesh Chaganty pokračuje ve skvělé formě, kterou se uvedl v zajímavě koncipovaném thrilleru Pátrání. A v neselhávajícím tempu se za zlověstných hudebních tónin Torina Borrowdala pustil do devadesátiminutové půtky matky s dcerou. V rukou horšího režiséra, respektive horší produkční realizace, by se film velmi lehce mohl změnit na thriller z druhé ruky, za které je zejména kanál Prima Love vděčný. Vzdálená variace na Misery nechce zemřít, která provedla šikovnou výpůjčku stěžejních dramatických prvků, se ovšem kvalitativně podobným laciným až slabomyslným počinům důsledně vzpírá. A to je prosta brutálních scén a explicitního pojetí. Ve filmu se nevyskytuje žádná scéna, kdy si divák bude muset dát zbaběle ruku před oči. Síla spočívá v dokonale organickém a zároven protichůdném ženském elementu, dvojice hereček je absolutní devizou, co zcela určuje ráz dění. Táhnou film, seč jim síly a klitorisy stačí, načež těsně před koncem dojde k hodně nečekanému vypointování, které umocní gradaci snímku. Kiera Allen absolvovala debut, který jí byl v podstatě ušit na její tělo: stejně jako její hrdinka, je i ona tělesně postižená. Sarah Paulson se zhostila své role psychicky narušené mámy velmi zodpovědně, přičemž se dovedně vyhnula klišé, které obdobné postavy trpí. Obě kreace působí hodně neotřele. Znepokojivá atmosféra hlásí přítomnost od samého začátku, žádné zdlouhavé předehry, jde se rovnou na věc. Napětí se dostavuje záhy, naprosto brilantně napínavě odvedenou shledávám scénu z lékárny, kdy se matka s dcerou vydají společně do kina, přičemž dcera tajně opustí kinosál, aby si ověřila původ léků, kterými ji matka přebujele zásobuje. Režisér se v drobných funkčních detailech a nenápadných nuancích vyžívá, což má za následek spád a příznivý rytmus událostí. Ve výsledku se jedná o vybroušeně napínavý nervák, v němž dvě herečky v hlavních rolích pracují na tom, aby divákovi nedaly příliš vydechnout. 10/10 (24.12.2021)