Pinocchio

Režisér Garrone ve své kariéře střídá sociální dramata s pohádkami. Benigni je zde jak vyžaduje tradice této nejslavnější italské národní pohádky pohádek křehký a dobrosrdečný. Pinocchio je digitální. Má ukazovat touhu každého vytvořit něco lepšího než je naše okolí. Tu obří hlemýždici, která zanechává klouzavou slizovou stopu bych chtěl mít doma. Garrone pohádku odkouzluje a zpomaluje, což samozřejmě neuvítají široké masy. Garrone režijně zbavuje pohádku magična a kouzelnosti a dělá ji méně odsýpavou. Minusem je ponurá popisnost a umělé atelierové prostředí. Vyniknly bídné životní podmínky předchozích generací. Pohádka klade otázky jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem, mezi náhlým stvořením Bohem a postupnou evolucí. O pocitech sociálního vyloučení, vracení se ze světa zpět za rodiči a neschopnosti jim vyjádřit lásku a vděk. Žánrově to je směs sociálního dramatu a fantasy. Je zde hodně výchovných řečí a strašení dětí. (28.11.2020)

Čo viedlo tvorcu Gomory a Dogmana k tomu, aby nakrútil detský film na motívy dôverne známej predlohy, vie snáď len on sám. Každopádne nakrútil absolútne prefabrikovanú verziu známych scén, s nie príliš úchvatným vizuálom a prapodivnými maskami. V tomto smere určite vedie halucinogénne-dadaisticky vytvorená slimáčia žena a ak ste sa tešili na veľrybu, asi budete so šedého-nijakého výsledku sklamaní. Prečo má film pre deti vyše dve hodiny, je ďalším zvláštnym autorským rozhodnutím, ktoré nechápem. Ako dospelý divák, ktorý sa ocitol v kine ako jeden z mála bez detí, to bolo subjektívne dosť utrpenie. Objektívne ale uznávam rozporuplné kvality tohto filmíku a aj to, že ak by som mal vedľa seba dieťa, ktoré Pinocchio baví, bavil by som sa aj ja viac. (01.09.2020)

Pinocchio 2019 - "je to jen taková malá svačinka." Klasika.. věrně se držící předlohy, panáček vyřezaný z dubového dřeva - il mio grande amore..., Roberto Benigni, hudba, triky.. Kocour a Lišák - povedení filutové (poznala jsem když je něčeho nedostatek), Modrá víla.. její sympatičtí nohsledi i celý ten collodiovský mumraj má všeho tak akorát. A co chtít víc.. "Když se narodíte jako tuňák, je lepší zemřít ve vodě, než v oleji." (25.02.2021)

Nedávno jsem viděl Garroneho Pohádku pohádek, jež mě velmi oslovila, a proto jsem se rozhodl jít do kina na Pinocchia, od něhož jsem si sliboval obdobný zážitek, protože samotný námět je vskutku temnou pohádkou. Rozhodně jde o syrovou verzi, která se neštítí zobrazit násilí, týrání zvířat a celkově špatné (nejen) lidské vlastnosti. Některé scény jsou uhrančivé a děsivě podmanivé - viz oběšený Pinocchio či transformace v osla. Příběhově nemá snímek moc čím překvapit, protože se jedná o relativně známý materiál. Oceňuji práci maskérů, kterým se vedle Pinocchia podařilo vytvořit hned několik (více či méně) děsivých postaviček (viz Šnečka a Cvrček). I přes tato pozitiva jsem měl ale stále dojem, že se z toho dalo vytřískat přece jen o něco více. Vizuálně je to krásné, bizarní a děsivé, příběhově už mě to však tak moc nezasáhlo. (09.10.2020)

Ve finále výborné, i když temné a drsné...("Ještě trochu cuká nohama, musíme počkat..."), také bizarní...("To je ale škoda, jít s prázdnou rakví...".), plné prapodivných, ale i krásných (Víla nádherná) postav, o každé z nich by mohl být napsán samostatný příběh, chvílemi mi to přišlo lehce zmatené, včetně dialogů, ale svou atmosférou nesmírně silné i odkaz a smysl tohoto prastarého příběhu o dobrosrdečnosti, oceněné prostým lidským životem, je zde nastíněn skvěle, možná by mohl být trochu lépe a zkráceně odvyprávěn, každopádně je to senzačně dobrodružný příběh, na který bych ale dítě pod 12 let samotné neposlal. [Kino - Citadela] (12.10.2020)