Réžia:
Přemysl PražskýKamera:
Jaroslav BlažekHrajú:
Karel Hašler, Bronislava Livia, Vladimír Pospíšil-Born, Karel Noll, Eman Fiala, Eugen Wiesner, Karel Švarc, Josef Wanderer, Nelly Kovalevská, Rudolf Růžička (viac)Obsahy(1)
Vážený právník dr. František Uher (Karel Hašler) zjistí, že mu je žena nevěrná s licoměrným důstojníkem. Hluboce zraněn odchází do vykřičené putyky Batalion, kde se stane „advokátem chudých" a na měsťácký svět nadobro zanevře. Vlivem alkoholové závislosti však postupně ztrácí soudnost a propadá se do nicoty. Batalion, jeden z vrcholů české kinematografie 20. let, vyniká sociálně citlivým uchopením reality, promyšleným skloubením několika dějových linií a netradičním znázorněním vnitřních vizí hlavního hrdiny. Snímek je inspirovaný dobovou evropskou avantgardou a vychází s nově složenou originální hudbou mezinárodně uznávaného skladatele Kryštofa Mařatky. (NFA)
(viac)Recenzie (21)
Filmová adaptace povídky (později upravené do podoby divadelní hry) Josefa Haise Týneckého existuje ve dvou verzích. Zvukovou natočil v roce 1937 Miroslav Cikán s Františkem Smolíkem v hlavní roli. O deset let dříve vznikla v režii Přemysla Pražského, který je jinak znám především jako herec, verze němá. Batalion ve své době podobně jako Tonka Šibenice nebo Takový je život obohatila československou kinematografii o prvky sociálního realismu, veristické vykreslení prostředí a věrohodnější psychologizaci postav. Nesentimentální, expresivně stylizovaná tragédie o mravním a společenském úpadku člověka se natáčela jednak v ateliérech A-B na Vinohradech a na Kavalírce, jednak přímo v ulicích staré Prahy, což rozhodně nebyl standardní postup. Velké zásluhy na tísnivé atmosféře filmu a přesvědčivosti závěrečné sekvence, ve které protagonista zažívá delirium tremens, náleží kameramanovi Jaroslavu Blažkovi, který později stanul za kamerou Fričova Varhaníka u sv. Víta. 75% ()
Batalión Přemysla Pražského je jedním z mála českých němých filmů srovnatelných i se zahraniční produkcí. Vypráví o dr.Uhrovi, kterému se zhroutilo manželství a který se dostane do prostředí pražské spodiny (příběh byl natočen podle skutečného životního příběhu skutečného dr.Uhra). Architektu Mecerovi se ve spojení s kameramanem Jaroslavem Blažkem podařilo bezchybně vykreslit prostředí doupěte nejnižších společenských vrstev. Záběry exteriérů mají i jako další filmy té doby dokumentární hodnotu, kvůli svému zachycení drsného prostředí staré Prahy. Celý film je prokládán prolínacími záběry (dr. Uher vidí v opilosti bílé myšky apod.), trošku mě mátly části, kde si doktor Uher představoval co udělá a nakonec to dopadlo úplně jinak (scéna,kdy doktor nalezne manželku v náručí milence). Celá výsledná směs působí místy snad až příliš naturalisticky. To ale jen umocnilo dojem který ze mě po shlédnutí filmu zůstal. Celkově tak za 4,5*. ()
Film BATALION, tak jako stejnojmenný román Josefa Haise-Týneckého, měl shodný název s jednou zapadlou hospodou na pražském Starém Městě, kde podle zápisu z policejních kronik skončil v sedmdesátých letech devatenáctého století svůj prohraný život kdysi vážený advokát a poslanec František Uher. Filmový přepis tohoto tragického příběhu náleží k nejzdařilejším projektům němé kinematografie a režisér Přemysl Pražský v něm vytvořil své nejlepší dílo. O úspěch se pak zasloužil i představitel titulní role, slavný písničkář Karel Hašler, který zde získal ojedinělou příležitost prokázat své dramatické umění. Závěrečná sekvence, v níž propadá dr. Uher alkoholickému šílenství, lékařsky zvaného delirium tremens, byla díky kameramanskému mistrovství Jaroslava Blažka ponořena do tísnivé atmosféry zoufalství a beznaděje, v níž nakonec zhasíná hrdinův promarněný život. I přes nepopiratelně lépe vykreslenou atmosféru mám pozdější zvukovou verzi raději. Snad proto, že je v ní šířeji uvedena příčina Uhrova pádu (manželčina nevěra), což je v němé verzi takřka pominuto. ()
Krčmou piatej cenovej skupiny dýchajúce romaneto o stratenej láske. Odohráva sa v pražskom polosvete opilcov, tulákov, prostitútok a láskou zničených poslancov. Obrazy krátkodobých, no bujarých ožranských zábav, bitiek. Poopičné depky, biele myšky. Delírium tremens a pošlapaná láska nadvakrát. Silné - napriek tichu, ktoré film sprevádza. ()
Batalion má v souvislostech dějin české němé kinematografie zvláštní pozici, a to netoliko pro své hodnotné sociálně-kritické téma jako spíše kvůli neotřelou kombinaci vyprávěcích a stylových postupů. Zatímco vypravěčsky slouží jako významný reprezentant tuzemských tradic, volbou filmařských technik v překvapivé míře komunikuje s mezinárodními způsoby výstavby. Podrobněji se těmito otázkami zabývám ve své video-analýze pro Národní filmový archiv (NFA), již můžete zhlédnout i tady. ()
Galéria (3)
Fotka © Julius Schmitt
Zaujímavosti (2)
- Spolupráce výtvarníka Františka Maouška: viz Karel Smrž - Jan Kučera: Bilance filmové sezóny 1927-1928. Host 7., 1927-1928, s. 315. (ČSFD)
- Putyka Batalion, jež byla domovským přístavem Dr. Uhera (Karel Hašler), stávala přibližně v místech, kde je dnes náměstí Franze Kafky, před pražským magistrátem, popisné číslo 16/1 v Praze 1. Podle svědectví byly v hospodě jen sudy s kořalkou a police s lahvemi a jinak nic. Historii nálevny té nejhorší úrovně sepsal novinář Karel Kukla a pod názvem „Batalion“ ji vydal v roce 1929. (sator)
Reklama