Jistě, pane ministře

Vynikající ukázka ekonomické teorie byrokracie v praxi. Nejvíc mě dostala asi debata o Evropské unii (ES): – Tady se hraje hra, v níž jde o národní zájmy jako vždycky. Proč myslíte, že tam jsme my? – Pro posílení bratrství svobodných západních národů! – Ale… proto, abychom oblafli Francouze tím, že je rozhádáme s Němci. – Tak proč do toho šli Francouzi? – Aby ochránili své neschopné farmáře před jejich konkurencí. – Což neplatí o Němcích. – Ne, ti tam šli, aby se očistili od genocidy a byli přijati zpět mezi lidskou rasu. Po 30 letech stále nadmíru aktuální :-) (27.11.2010)

Absurdní situace dovedené do předvídatelného konce: pletichář Humphrey prosadí svou, Jim je rád, že ho někdo vytáhnul z té kaše, do které se zase dostal, když měl ambice stát se nejoblíbenějším politikem roku, a chudák Bernard zase netuší, která bije. Dělat si šprťouchlata ze státní správy potěší snad každého, kdo kdy něco vyřizoval na úřadě (takže každého). Pro mě totální návyk, který v nepravidelných intervalech vyžaduje opáčko. Tak nějak pokaždé zjistím, že mi minule něco uteklo, nebo se přinejmenším znovu zařehtám nad stále aktuálními hláškami. Nesmrtelné! PS: Až si půjdete vyměnit občanku a baba za přepážkou na vás bude protivná, vzpomeňte se, že hovno padá dolů! (26.01.2010)

Jim Hacker vstupuje do velké politiky a stává se váženým ministrem pro administrativní záležitosti. Má spoustu progresívních nápadů, jak zlepšit chod úřadu, ale netuší zásadní věc. Jeho největším nepřítelem není opozice, ani média, ale sir Humphrey. Tento oddaný úředník státní správy svého milovaného ministra ve všem podporuje, se všemi jeho návrhy souhlasí, ale se vší úctou je formuluje tak trochu jinými slovy. Jelikož se jedná o slova vesměs cizího původu, tak Jim nemá nejmenší tušení o čem se v jeho blízkosti hovoří. Nikdy to však nepřizná a pouze souhlasně pokyvuje. Je to geniální seriál založený na jednoduché myšlence, že politik je idiot zvolený debilním voličem. (08.12.2008)

Pokud mám napsat přímé hodnocení, tak řeknu, že pokud je mi zřejmé a hledím na to s odstupem, dám-li si to dohromady a zprůměruju na jeden díl, potom v konečném souhrnu se nám to bude jevit vtipné, že dokola vzato v obecném smyslu bych patrně zjistil, jelikož mám psát naprosto bez obalu, že pravděpodobně to valný význam má. Je to nádherná satira byrokracie, státního aparátu a politiky. Vtipné, trefné, hravé. V určitých obměnách je tato satira poplatná každému uspořádání i každé době. Tato skutečnost je nejen humorná, ale i děsivá a hrůzostrašná. Ministr administrativních věcí James Hacker (skvělý Paul Eddington) se snaží dělat politická rozhodnutí a plnit předvolební sliby. Ovšem skutečný stav je natolik odlišný, že i banální záležitost a vhodně viděná nevýhra se dá oslavovat a představovat jako velkolepé vítězství. Funkce a moc je tak opojná! Skutečným vládcem ministerstva je Sir Humphrey Appleby (vynikající Nigel Hawthorne), který se plně ztotožňuje s ministrovým cílem, ale tak aby se ukvapeně nepouštěli do zbrklé a neuvážené činnosti, jež by mohla vyústit ve zcela nepředvídatelné následky. A tak stálý tajemník šikovně řídí svého ministra. Třetím do party je ministrův osobní tajemník Bernard Woolley (dobrý Derek Fowlds), rozpolcený ve své schizofrenní situaci mezi potřebou ministra a poslušností státní správě. Z dalších rolí: Hackerova trpělivá manželka Annie (Diana Hoddinott), mocný muž státní správy Sir Arnold Robinson (John Nettleton), a Hackerův idealistický politický poradce z první série Frank Weisel (Neil Fitzwiliam). (26.02.2015)

Ač mi dalo práci rozhodnout se zda-li se na to podívám nebo ne, nakonec jsem risknul a naprosto oněměl tím jak Jim Hacker, Bernard nebo Sir Humphrey hláškujou a to natáčení si naprosto užívají. Co epizoda to satira na vládu, která se nezměnila od té doby do dnes a je stále stejná. Mimo to jsem měl rád toho, no, pana Majzla, teda Hajzla....no vlastně Wajzla :-D Britcom je to nejlepší co se na světě mohlo urodit a tento seriál ho nezničitelně zastupuje a nadále zastupovat bude po boku takových hvězd jako je Černá zmije nebo Červený trpaslík. Jediné co mohu dodat je: Jistě, pane ministře (98%) (31.08.2006)