Jistě, pane premiére

Jim Hacker postoupil, ale problémy se valí dál a voliči chtějí vidět, že jejich muž se o ně stará! Velmi zdařilé pokračování ministreských sériií samozřejmě pod neochvějnou taktovkou Sira Humpreye Applebyho, seriál nijak neubral ze své břitkosti a pokračuje v nastaveném tempu dál. To nebývá obvyklé. Skutečně skvostná zábava na úrovni. Milá BBC za toto a mnohé další - děkuji. (03.08.2011)

Pokračování Jistě, pane ministře není tolik vtipné jako původní seriál a rozhovory Hackera s Humphrym mají pořád stejné vyústění. Ale to nevadí, protože to je pořád výborně udělané. Postupem času mi přišlo až děsivé, jak se ustrašený, ale v jádru dobrácký Hacker stává stejně manipulativním amorálním šmejdem jako je Humphry. Nakonec přišel o všechny svoje morální hodnoty a zůstala jen chuť po moci (či si udržet místo) skrze popularitu. Tohle už nebyla hra kočky s myší, ale hra dvou koček, i když ta která byla ve státní správě mnohem déle měla přirozeně většinou navrch. Občas mi bylo líto Bernarda, ten si jako jediný z hlavní trojky zanechal svědomí, snažil se svoji práci dělat poctivě jak jen mohl a často na to málem sám doplatil. (10.09.2014)

Při našem nepravidelném setkávání naší skupiny pozérů, vyděděnců, nespokojenců a ožralů jsme setrvávali v neformální diskusi o tomto seriálu. Během ní došlo k úplné a upřímné výměně názorů, postojů i idejí. Z oné diskuse vzešla celá řada podnětů a po jejich přezkoumání se ukázalo, že naznačují slibné směry uvažování, jejichž sledování vedlo k pochopení, že alternativní postupy jednání by vlastně za jistých okolností umožnili poskytnout možnosti jemné modifikace, vedoucí i k přehodnocování původně sporných oblastí a naznačující způsob, jak podpořit možnosti kompromisu a spolupráce. A tak při mnohostranném uplatnění a s patřičnými vzájemnými ústupky jsme dospěli k uspokojivému rozuzlení: kladnému ohodnocení této půvabně a hravé politické a byrokratické satiry a k nalezení dalšího rozumného důvodu k hromadnému veselí a obžerství. V centru dění opět svatá trojice: pokrytecký a marnotratný PM James Hacker (skvělý Paul Eddington), samolibý a neústupný stálý tajemník vlády Sir Humphrey Appleby (vynikající Nigel Hawthorne) a ochotný a úslužný osobní tajemník premiéra Bernard Woolley (dobrý Derek Fowlds). Z dalších rolí: ironická premiérova manželka Annie (Diana Hoddinott), premiérova politická poradkyně Dorothy Wainwright (Deborah Norton), vysloužilý stálý tajemník vlády Sir Arnold Robinson (John Nettleton), a stálý tajemník ministerstva financí Sir Frank Gordon (Peter Cellier). Bohužel s hrůzostrašnou jistotou lze tvrdit, že v určitých obměnách tento způsob vládnutí platí všude a vždy. (07.03.2015)

"Jistě, pane premiére" je snad ještě o fous lepší než první řada. Řeší se zde nejen regionální a vnitropolitické, ale i zahraniční problémy, o to je větší množství možných zápletek. Například konflikt Británie s Francií o vliv nad tunelem pod La Manchem, je jedinečný. Výborný je také chystaný komunistický převrat na ostrově Sv. Jiří, nebo díl, kdy byl SIru Humphreymu odebrán jeho klíč, ten prostě nemá chybu! :) Jednoznačně pět hvězdiček. (15.10.2012)

I v druhé řadě s realitou kongeniálního britského politicky-satirického sitcomu jde o tu samou věc - státní správa jako mašinérie nezávislá na právě panujícím vládnoucím politickém vítězi voleb, opájející se sama sebou a ženoucí sama sebe zakleta ve své kinetice stále v nikam se nevyvíjejícím kruhu, ve své složitosti vlastně z podstaty neměnná a nereformovatelná, jejíž základní atributy jsou v západní civilizaci zřejmě všeobecně platné - to, jak to vypadalo v osmdesátých letech v Británii, jakoby z oka vypadlo stavu, v jakém se politická scéna nachází dnes u nás... 100% (03.09.2007)