Exodus

O této době, myslím, moc filmů není a je to škoda, zvlášť když to bylo Československo, kdo rozhodujícím způsobem přispěl ke konečnému vítězství Židů. Škoda, že tento film až moc často hraje na strunu sentimentu, chvílemi je až kýčovitý (scéna pohřbu), dramatické momenty moc dramatické nejsou, a když už to vypadá na drama, jako by si s tím nevěděli rady a nechali to jen tak vyšumět. Nebylo to vyloženě špatné, ale rozhodně by se z takového námětu dalo dostat víc. (08.10.2007)

Velice americký, idylický a zejména velice jednostranný pohled na vznik státu Izraele, až je z toho člověku ouzko. Netvrdím, že to je špatně natočené, zahrané, napsané, to ono to je udělané pěkně, akorát to je ignorantský film, který je (z velice pochopitelných důvodů) udělán pro sionisticky, což je ovšem slepé a falešné a v dnešní době to nelze než, při nejmenším, vytknout. Takhle to prostě nebylo. (01.04.2011)

Urisovu knihu jsem dočetl docela nedávno a upřímně řečeno k filmu jsem přistupoval se skepsí. Nedovedl jsem si představit, že by se příběh o tolika liniích a s tolika důležitými detaily mohl vměstnat do tří hodin. A mé obavy se do určité míry potvrdily. Režisér vybral dle očekávání hlavní linii, takřka rezignoval na emoce a film pojal víceméně jako hraný dokument mapující měsíce předcházející vzniku státu Izrael. Nutno ovšem dodat, že dokument sice rozvleklý, ale přesto poutavý a i poměrně přesný. Navíc k ruce měl vynikajícího Paula Newmana, který celý film táhl a mít k ruce lepší spoluhráčku, hodnotil bych i výše. Bohužel představitelka Kitty Fremontové byla nevýrazná a postrádala charizma, což, vzhledem k její výrazné účasti, Exodus devalvovalo. 60% (03.04.2011)

"Všetko záleží na rozhodnutí Londýna..." Film Exodus som túžil vidieť už veľmi, veľmi dávno. Niekedy v 90.-tych rokoch som si kúpil cd výberovku filmovej hudby a jedna z tých skladieb niesla názov Exodus. Hudba k filmu je nádherná, zamiloval som si ju a bol som samozrejme zvedavý i na film. Ten sa ku mne dostal až roku pána 2016, určite o viac ako 20 rokov neskôr. Dĺžka filmu určite mnohých vystraší a ani sa nedivím. Film má v polovici dokonca prestávku, tá však na českej stanici AMC nabehla iba na 2 sekundy. Popravde úvod je dosť rozťahaný, ale druhá polovica po príchode Židov do Palestíny je o dosť záživnejšia. Film objasní postavenie Židov po vojne, ich snahe o vlastný štát, ale i nenávisť k Britom, čo ma prekvapilo. O nejakých incidentoch som počul, ale nevedel som, že nenávisť Židov voči Britom bola až v takom rozsahu. Nebudem klamať, že film ma lákal hlavne menom Paul Newman. Robil čo mohol, ale občasný pocit nudy nezahnal. To však nebude jeho chyba. Tvorcom jednoducho veľkoleposť a rozťahanosť projektu prerástla cez hlavu. 60%. (01.05.2016)

Pozadie vzniku štátu Izrael formou výpravnej epopeje klasického hollywoodskeho strihu. Niekoľko silných miest nestačí pokryť rozpačitosť výsledku spočívajúcu v odťažitom spracovaní príbehu a postáv a nasilu pridanej ľúbostnej línii. Emočný chlad vanúci z filmu zrejme vyvolali aj medializované spory medzi režisérom Ottom Premingerom a Paulom Newmanom (podáva dosť nepresvedčivý herecký výkon) počas nakrúcania. Na druhej strane ide o zaujímavú dejepisnú obrázkovú čítanku, ktorej nevadí ani takmer 3 a 1/2 hodinová dĺžka. Film prostredníctvom príbehov postáv z lode, ktorá za pomoci triku a medzinárodnej publicity preplaví 600 Židov z cyperského internačného tábora do Palestíny, predstaví odbojové hnutie za vznik Izraela. Nevyhne sa pri tom ani kontroverznému fanatickému spôsobu boja Židov za nezávislosť (teroristické bombové útoky na britské civilné aj vojenské objekty). 70% (28.11.2005)