Thor: Láska a hrom

A Raimiho Doctor Strange se může jít klouzat. Ano, tenhle Thor je možná na první pohled zase hlavně pestrobarevný a praštěný, nicméně Taika Waititi je takový borec, že se svého stylu nemusí vzdát, aby opět odvyprávěl i seriózní příběh, který bude pro Thora velmi důležitý a který se nedotkne snad jen diváků se srdcem kamennějším než Korg. Je škoda cokoliv prozrazovat nebo naznačovat, protože upoutávky zdaleka neprozradily vše. Je ale radost vidět Marvel zase v plné síle, což znamená skvěle natočený skvělý příběh (ve srovnání se zmíněným Strangem je nejen zábavnější, ale dokonce i hororovější a má do-ko-na-lé-ho záporáka), při jehož závěrečných titulcích máte jasno, že se vám jen tak neokouká. (08.07.2022)

O něco slabší než předchozí film a hlavně dosti nevyvážený. Vtipkování mi v superhrdinských filmech nevadí, ale tady bylo, především v první třetině, už na obtíž a měl jsem dojem, jako když sleduji parodii. Nakonec jsem se ale nějak chytil a tak špatné to nebylo. Pro mne nejlepší - scéna s Diem a souboje se stínovými příšerami. Oceňuji, že nedošlo na cukrkandlový konec, byť hrozil. Ostatně výstižnější je původní název - láska a hrom, než rádoby vtipné české přirovnání, co tentokrát nepojmenovalo dostatečně hlavní myšlenku. Vizuálně příjemné, hudba velmi dobrá - Guns N´Roses, Dio, Enya, ABBA... 3,5* (09.09.2022)

Spíš šaškárna jako hrom. Střídání vážných témat a humoru pro malé děti Waititimu možná vyšlo u Jojo Rabbit, i když už to pro mě nebyl moc funkční film, tady je tím svým stylem Taika už jen neskutečně otravný asi jako houbičkami sjetý klaun, kterého jste vyhodili z dětské oslavy a on se vám furt vracel oknem zpět. Ve výsledku pro mě nový Thor nebyl funkční ani humorem, ani dramatickou rovinou, o kterou se tu tvůrci snažili, což je ostatně už opakující se motiv marvelovek posledních let, u nichž stále častěji mohu jako pozitivum říct jen a pouze takové to klišé, že jsou barevné a hejbou se. A to bych ještě měl dát slovo pozitivum do uvozovek. [Filmový víkend ČSFD 2022] (08.08.2022)

„Ale švihni si. Za minútu to tu začnem mydliť.“ Ragnarok mnohým nesadol a chápem prečo, ale pre mňa to bola jedna z najlepších marveloviek vôbec. Vravel som si: akým super nečakaným, ale hrozne osviežujúcim smerom sa Waititi a Hemsworth vydali pri „novom“ stvárnení Thora! Želal som si, aby to takto bolo naveky. Nuž, stačil jeden sequel a prajem si návrat k vážnejším koreňom (OK, možno kde-tu okoreneným svojráznym humorom, ale nie až v takej hojnej miere). Väčšina z toho, čo sa mi páčilo na trojke, sa mi na štvorke nepáčilo (Tessa Thompson). Nevraviac o škandále, že starý dobrý Miek má len cameo (!!!). Bale sa snaží, ale má malý priestor, čo je dobre, lebo je nudný. Absurdným paradoxom je, že je napísaný tak, že teoreticky máme dočinenia s jedným z najzaujímavejších záporákov od Iron Mana z r. 2008. Snímka pôsobí ťažkopádne prestrihane. Kozy si nezaslúžili dôstojnejšiu koncovku? Čo tak ukončiť žiarlivý vzťah medzi kladivom a sekerou, keď už s tým začali? Prečo Thor „zrazu“ prichádza s geniálnou superschopnosťou, ktorú chápem, že nemal v prvých troch dieloch, ale nechápem, prečo ju neaplikoval aspoň v rámci štvorky resp. prečo ju aplikoval až na konci. Nebolo by fajn ukázať, ako vznikol Mighty Thor? Premýšľaním sa počas písania scenára fakt zjavne nikto netrápil. Gorr ujde z boja len preto, že naňho útočia dvaja Thorovia + „nejaká“ Valkýra? Tým pádom ak by naňho naskočila stovka bohov naraz, dala by ho dole z desať sekúnd, nie? Postava má rakovinu v poslednom štádiu, je jasné, ako to dopadne a ukáže sa, že používanie istej veci jej stav ešte zhoršuje. Napriek tomu je inou postavou vyzvaná, aby vec nepoužívala, keďže jej zhoršuje zdravotný stav. Ale veď už predtým mala rakovinu vo finálnom štádiu!!! A skutočne si neviem predstaviť, že ak by mi priamo pred očami umieral niekto blízky, že by som počas jeho návštevy v nemocnici prevracal očami a tvrdil, aká je tu nuda. Nevraviac o tom, že smrť nič neznamená a skoro každý, kto zomrie, prežije. Svojím spôsobom, ale prežije. Aký má potom zmysel báť sa o niekoho? Komiks od Jasona Aarona Thor: Zabiják bohů je skvelá a v rámci Thorovho univerza zásadná vec, ale film si z nej okrem samotného Gorra (a aj jeho príbeh je razantne upravený) nevzal nič. Kým v trojke mi to až tak nevadilo, tu už sa musím pripojiť k tým, čo tvrdia, že nie je najlepší nápad miešať smrteľné (doslova) problémy so sitkomom. Pamätám si, ako Waititi s Hemsworthom počas natáčania nechápavo krútili spokojne hlavami s dodatkom, že nerozumejú tomu, ako je možné, že im boli za ťažké peniaze dovolené natočiť také šialenosti. Netušil som, čo majú na mysli. Po pozretí už tuším... a nechápavo krútim hlavou spolu s nimi. Zbožňujem kuriózny WTF humor, ale tu som sa väčšinu vôbec nechytal. Niektoré vtipy boli WTF dokonca tak masívne WTF (animovaný boh, Dwayne), že som to nedával veru už ani ja. Akcie nie je veľa a zachraňuje ju v prvom rade soundtrack. Natalie Portman temer skvelá. (15.09.2022)

Po zdejších hodnoceních jsem se tohoto dílu bál jak čert kříže. Nakonec ale v pohodě. Možná hodně jednoduchý, přímočarý, určitě míň vtipný než Ragnarok...no ale pořád v pohodě koukatelný, zábavný a odpočinkový tak, jak na propršené nedělní odpoledne v kině chcete. Problém tohoto filmu je nicméně možná v tom, že po takřka geniálním Ragnaroku všichni chtěli tak moc další díl, až se ho vlastně dočkali...a on nic moc navíc nenabídl. (22.08.2022)