Posledný súboj

Kdo by to byl čekal, že se z chlapácké rytířské legendy vyklube silný a velmi funkční feministický manifest? Tým kolem Ridleyho Scotta spojil těžkopádný, povídavý a v řadě ohledů zastaralý obraz středověku s moderním poselstvím, jež je dostatečně čitelné, aby si ho museli všimnout i diváci, kteří přišli na historickou rubačku. Důraz na konverzace, společenské i psychologické pozadí ústředního sporu však má do epičtějších Scottových kusů jako Království nebeské či Gladiátor hodně daleko; spíše se blíží slavnému Rašómonovi z hlediska převyprávění jednoho příběhu z několika úhlů pohledu. Tenhle svět ovládají muži, kteří jsou však hnáni spíše svými křivdičkami nežli Boží spravedlností. Přihoďte trochu krve na těch správných místech, nepříjemného násilí na jiných a středověkého tmářství, jež ženám nepřiznává žádná práva a nastavuje inspirativní zrcadlo i současnosti. Dvě a půl hodiny utečou a člověk je mile překvapen, jak progresivní film v poctivě oldschoolovém hávu dovede režijní matador i po osmdesátce natočit. (20.10.2021)

Tohle je přesně ten typ filmu, který by se měl líbit jak chlapům, tak ženám. Příběj je postupně vyprávěn očima tři hlavních postav, kde prim hrají především dialogy a méně i více drobnější detaily jednolivých scén. Vše krásně graduje a výustí ve velmi kvalitně natočený závěrečný fightek alá středověk. Rozhodně se nejedná o nějaký velkobiják plný rozmáchlých bitev. Naopak Ridley chce daleko víc jít do nitra mužů a žen a jejich práv, pocitů, povinností a tradic ve 14 století. Některé scény jsou mimořádně silné (dotazy na  Marguerite ) a některé i poměrně brutálnější, takže o dobovou atmosféru netřeba se strachovati. Poslední věc, Ridley umí skvěle vést herce. O Adamovi asi už všichni víme, že je hodně, ale hodně dobrej herec, Matt Damon mě sice nikdy nepřišel jako nějakej oscar herec, ale umí si vybírat postavy a režiséry, takže taky na pohodu a na závěr jsem si nechal růži mezi trny Jodie Comer, absolutně dokonale trefila tu kombinaci ženské křehkosti a vnitřní síly, naprosto skvělá. Jo a ještě je tam vlastně Beník i u něj si myslím, že z něj Ridley vymlátil maximum možnýho. Zkrátka kvalitní filmový zážitek po všech stránkách. (20.10.2021)

Film roku. Ridley je pořád řemeslně suverénní, ale tady jsou největšími hvězdami jednak herci (z nichž samozřejmě z hlediska sympatií zanechá největší dojem křehká a současně nezlomná Comer, ale hrozně válí i slizky charismatický Driver a hlavně zjizvený ješita Damon), jednak scénář, který si Ben s Mattem zase jednou božsky opečovali. Struktura přesouvajícího se hlediska tří postav, vždy odkrývající o něco více z té jediné a nezpochybnitelné pravdy, musí vzbuzovat satisfakci jak u naratologů, hnidopišsky analyzujících procesy vyprávění, tak u ‘běžných’ diváků, kteří ale chtějí od filmu trochu intelektuální výzvy a rádi mu věnují plnou pozornost. Tři verze příběhu o jednom znásilnění, mužské ješitnosti a pýše a ženském utrpení v šílené, pošahanými pánbíčkáři řízené době, pak ústí do finále, které jsem pro jeho emocionální vypjatost a nepředvídatelnost prožíval jako už dlouho ne. Vrchol současné #MeToo tvorby, chytře využívající historické kulisy ke zvýraznění svých nadčasových myšlenek a nevyžadující příliš rozmáchlé akce k tomu, aby šlo o strhující dramatický zážitek. 90 % (15.01.2022)

Film, který chce být zároveň feministický, protože to je cool a in, a zároveň historický a o intrikách u dvora, protože to táhne, a zároveň se věnovat problému subjektivní pravdy a fenoménu interpretace a sebeklamu, protože to je dostatečně intelektuální, a zároveň chce být o přátelství a o vazalství atd. atp., a při všech těch liniích, kterým se tak či onak věnuje, je vlastně obsahově rozpadlý a působí jalově, a navíc poněkud arogantně opomíjí fakt, že ve všech zvolených kategoriích už má kinematografie svoje opusy, takže takovéhle spojení by u slavného režiséra mohlo fungovat, jen pokud by všechna ta pole ovládl, jedinečně skloubil, aby se navzájem posilovala v nějakém uhrančivém, nesmlouvavě platném a originálním nasvícení našeho vztahu ke skutečnosti. To ale nebylo Scottovou ambicí, stačil mu divácky poutavý, ale vlastně nenáročný, nehluboký a ve všem průměrný počin, který potáhnou slavná jména a jistá kinosálová výpravnost. Nabízí sice zdánlivě celou řadu témat k zamyšlení, ale sám s nimi nijak objevně nepracuje. Je to vlastně nenáročný kýč. Tři různé perspektivy nejsou nijak do hloubky propracované, jejich odlišnosti pochopitelné jsou, to v čem se shodují, se naopak někdy opakuje zbytečně, nadbytečně, nebo dokonce bezmyšlenkovitě a lze rychle pochopit, že se nad tím nemá uvažovat příliš do hloubky, stejně jako nad těmi rozdíly - jejich součet netvoří ústrojný celek s vlastním významem, mají se interpretovat jen ad hoc, jednotlivě, odtržitě. Ostatně oslabující pro vyznění (zato méně autorsky náročné) je i to, že právě prožitky jednotlivých protagonistů nejsou natočené z osobní perspektivy, jejich očima, takže se pro diváka objektivně stírá, co režisér zamýšlel zdůraznit jako rozdíl, v čem měla být shoda, byť by to třeba do prožívání postavy zapadalo jinak, a co ho jen dostatečně nezajímalo, aby o tom uvažoval. Snímku chybí hloubka, kompaktnost, integrita a přesah. A humor, mimo jiné se tenhle film bere zbytečně vážně, na to, jak je vlastně povrchní. Musím bohužel konstatovat, že zatímco se s gustem dychtivě a po kdovíkolikáté vrátím ke Zneuctění, , které při vší vtipnosti na totéž téma zároveň dokáže i zastavit srdce a zazábst do morku kostí, než abych věnovala ještě další zlomek myšlenky tomuhle produktu, který se chce hlavně zavděčit širému mainstreamu. *~ (26.12.2021)

Ačkoli film zpočátku velmi navnadí rozděleným vyprávěním z vícero perspektiv, postupem času se ukáže, že příběh neskýtá velká překvapení. Nicméně mnoho detailů je dotaženo takřka k dokonalosti a mnoho drobností hraje na tu správnou notu. Ať už je to vybudování ústředních charakterů včetně jejich silného charisma, či úžasně vykreslené atmosféry 14. století připomínající ty nejlepší díly Hry o trůny. Příběh je vlastně velmi chytrý, neboť dokáže všechny hlavní postavy uvrhnout do nesmírně obtížných situací, nebo chcete-li dilemat, v nichž navíc silně rezonují nemilosrdná pravidla téže doby. Jak z toho ven? Poslední souboj! Tak těžký, bezvýchodný, nevyhnutelný... 9/10 (06.11.2021)