Posledný cisár

Suchá politická fakta a formální okázalost na úkor emocionálnosti příběhu. Přesně tak, jak jsem čekal. Některé části filmu jsou nepopiratelně dojemné ( především ten závěr ), ale celkově nemůžu říci, že by mě tenhle film chytl za srdce. Přesně tak, jak jsem čekal - 70%. V Indočíně se s podobným problémem vypořádali tvůrci lépe. Navíc příšerný televizní ořez mě otravoval po celý film. (02.03.2005)

Trojhodinová história dejepisu so šikovným učiteľom-rozprávačom na mieste režiséra. Cisár je až do príchodu svojej prvej manželky tým najosamelejším mužom na svete a udalostiach za svojimi múrmi sa dozvedá, rovnako ako divák, iba sprostredkovane. Potom nastane zmena západne mysliaci chalan sa dostáva do sveta. Sklamanie však strieda sklamanie, každý si hrá na svojom piesočku a nedá sa veriť ani domácim, ani Japoncom. Podobný výživný exotický akademizmus, ako napr. Cesta do Indie alebo Indočína. (24.07.2017)

Velkolepé dobové drama mapující více něž půlstoletí v historii Číny. Od konce císařství přes všechny mocenské změny až do pevné vlády komunistické strany skrze život velmi zajímavé postavy čínských ději. Hlavním hrdinou je Pu-Yi poslední císař, který byl korunován ve třech letech a jeho životní pouť byla hodně pozoruhodná. Od císaře, přes jednu z prvních čínských ''celebrit'', loutku v japonských rukách až po vězně komunistického režimu a následně zahradníka. Velice zajímavé. Není zde totiž vidět pouze život hlavního hrdiny, ale také mocenské a společenské změny, který v tomto turbolentním období probíhaly. Bohužel je to velmi těžkopádné, dlouhé a ne všechny etapy tolik zajímavé. Takovéto filmy už se dnes tolik netočí, velkolepá dobová ukázka Číny 20. století. Pokud Vás toto zajímá, tak je to trefa do černého. (21.03.2020)

Když si širokoúhlé umění velkolepě podá ruku s omračující výpravou a mistrně akademickou režií, tak se to u mne rovná zaručené oscarové nudě. Přesto jsem ochoten snímku přiznat veškeré kvality, které v tom viděli akademici, ale kdybych tvrdil, že se mi párkrát samovolně nezavřely oči, tak bych lhal. (12.05.2016)

Neveselý spektákel o živote večne uväzneného posledného čínskeho cisára. Od detstva mu vsugerovávali, že môže všetko. Takto nadobudnuté povýšenectvo a túžba vládnuť sa ale po niekoľkých dôrazných pribuchnutiach dverí slobody a poznania pred nosom všemocného vládcu zmenia na smutné uvedomenie si, že nezmôže fakticky nič. Ani naplnenie reálneho vládnutia v bábkovom štáte neprinesie očakávané plody. Zriedkavé okamihy šťastia a istá symbolika kontinuity zapôsobila na mňa tak, že som film nakoniec prijal s vnútorným zmierením a pokojom. Príbeh nabitý farbami a symbolmi je, okrem fascinujúcej vizuality v prvej polovici, zároveň úvahou o osude mocných v premenách času, zároveň všeobecným symbolickým vykreslením životnej cesty. Spracovanie si zaslúži veľké plátno kina. Veď ide o jedno z posledných nestupídnych spracovaní historickej témy v tak veľkoryso poňatom filme. (10.03.2005)