Malý Budha

Bertolucci je skvělej režisér - umí zachytit atmosréfu v cizím prostředí (Poslední císař, tohle). Příběh z mládí Siddharty je vyprávěn jako legenda, což vyznívá zajímavě a právě to prostředí a lidé se mi tam líbili nejvíc. Taky obsazení Chrise Isaaka mě potěšilo, protože v něm podle mě vězí velkej potenciál. Ve scénách ze současnosti mi tam ale něco nesedí. Jakoby to bylo místama moc umělé (Jessieho zážitky, myšlenky, otázky). To děcko mi navíc bylo krajně nesympatický, ale sympatickejch se pro mě najde málo... Co mi vadilo víc, bylo automatické překlenutí jazykové bariéry v Indii (i v originále je to anglicky) nebo scéna Siddhartova osvícení, kdy se do záběrů motaly děcka ze současnosti. A teď to nejhorší - viděl jsem to s dabingem, což bylo něco tak nepředstavitelně strašnýho, že jsem hledal žiletku. Za to ale ten film nemůže, tak se budu snažit to ve svém hodnocení ignorovat. Ale co - vždyť všechno je pomíjivé. (01.05.2008)

Vizuálně naprosto do detailů dokonalé dílo, o hudbě můžu říct s čistým svědomím totéž. Je to sice trochu zdlouhavé, ale má to své kouzlo, těžící sice částečně z buddhistické tradice, filosofie, exotických exteriérů, ale činící tak velmy příjemně. Navíc ani příběh není k zahození - pokud buddhismus neznáte, tady ho poznáte a pokud už jste s ním seznámení, troufám si říct v jakékoliv míře, tenhle film vás neurazí. Spíš než náboženské otázky řeší problémy lidského porozumění a tolerance. (20.09.2004)

Původně jsem chtěl rozšířit komentář ve chvíli, když jsem viděl nesestříhanou verzi a neměnit hodnocení, ale z nějakého důvodu jsem tento fil ještě nehodnotil a tudíž nepsal komentář a tak...A tak musím s politováním konstatovat, že film, který drželo nad hladinou mírného nadprůměru jen sporadické proložení pasážemi z Buddhova života hranými Keanu Reevesem (kvůli čemuž se také na to také všichzni dívají) byl v nesestříhané verzi doplněn velkým kopcem nudy, nic neříkajíc, prázdných a někdy snad až proti duchu buddhismu vyznívajících scén. Kýčovitý konec marně toužící po vybuzeníé dojmu jakési "síly" doprovázený patetickou ulkanou písní (která se nehodila minimálně do kontextu filmu) byl mo žel nedovolí dát o hvězdičku navíc. Předtím jsem se té modré tady na csfd podivoval, ale po shédnutí nesestříhané verze s ní nemůžu než souhlasit. (18.01.2012)

Malý Buddha je atraktivní hlavně po obrazové stránce. Dvě souběžně vyprávěné linie - cesta staroindického prince Siddhárty-Buddhy k osvícení a příběh současného amerického chlapce, do něhož se měl převtělit jeden z lámů - jsou výrazně barevně odlišené a to dodává ději dynamiku. Hlavně v zářivých zlatých odstínech vyvedené stylizované scény ze Siddhártova života jsou pastvou pro oči. Na druhou stranu je vyprávění na můj vkus až příliš názorné a vykladačské. Buddhismus (hlavně jeho zenová větev) je mi ze všech náboženských ideologií ještě tak nejsympatičtější a po zhlédnutí snímku, jako je tenhle (ještě třeba Kundun), mám chuť poslat celé křesťanství s islámem někam. Pak si ale uvědomím, že buddhisté se s hinduisty dovedou navzájem masakrovat se stejným gustem a už to tak jednoduše zase nevypadá. (21.07.2009)

Špatně natočený film. O velkoleposti není možno mluvit, když je vznešený příběh z mytologie buddhismu prokládán příběhem civilním a veskrze nudným. A samotný životopis Siddharty v mnohém spíš připomíná parodie ala Mel Brooks, ačkoliv musím uznat, že závěr je celkem povedený. Po vizuální stránce sice pečlivě komponovaný film, jinak ale přehnaně ukecaný (spíš edukativní, což mě štve - ale zmlsaným divákům se holt musí všechno předkládat polopatě a neustále vysvětlovat) a scénáristicky velmi nepodařený (to, že by se láma Dordže reinkarnoval do dívky by bylo v buddhistickém zdokonalovacím postupu potupa a hrozný krok zpět, což by jeho žák určitě nenesl s takovým klidem, leč v západní kultuře rovnoprávnosti by bylo to, že se vybírá jen z kluků, zase naprosto nepřípustné, takže z toho je tento paskvil...). (20.10.2008)