Hra snov

Zvláštne, že režisér bláznivých krvavých hororov a komixových blockbusterov natočil tak dojímavy mix romantického a športového filmu. Perfektná je štruktúra filmu, v ktorom si behom fenomenálneho zápasu hlavný hrdina rekapituluje svoj vzťah so s milovanou ženou. Samotný zápas je nádherne vygradovaný a nezabudne sa aj na pár fanúšikov, ktorí komentujú zápas a postupne menia svoje antipatie ku Costnerovej postave. Scény zápasu sú pôsobivo natočene a aspoň u nich sa Raimi trochu pohral s technickou stránkou. Našťastie baseball ako šport patri k tým pár, ktoré sa mi celkom páčia. Super je aj Costnerov kamarát John C. Reilly alebo tradične prísny tréner J.K. Simmons. Prim ale u mňa predstavuje romantická línia. Kelly Prestonová ma v žiadnom inom filme nezaujala, ale v tomto filme je neskutočne roztomilá neurotička. Ale keď je to potrebné, tak sa ukáže, že je schopná sa o Costnera postarať. Costner je zase málovravný introvert s čím sa mi strašne ľahko identifikuje, keďže som podobný a scény v ktorých sa ho Kelly Prestonová neustále niečo vypytuje a on už by bol najradšej, keby bola chvíľu ticho, dokonale chápem. Chémia medzi nimi funguje dokonale. U mňa je to do veľkej miery umocnené ešte aj skvele obsadeným CZ dabingom, v ktorom excelujú moji obľúbenci Miroslav Donutil a Sabina Laurinová. Ešte spomeniem postavu dcéry, roztomilú mladučkú Jenu Maloneovú, ktorá ma vo filme len pár scén a trochu mi je ľúto, že nemala nejakú výraznejšiu podzápletku. Veľkú pochvalu si zaslúži Poledourisov perfektný soundtrack, ktorý filmu dodáva dokonale pohodovú atmosféru. Výsledkom nádherny mix romantiky a športového filmu, ktorý síce citovo nevydiera do takej miery až by ma dohnal k slzám (ako kórejské dojáky v ktorých furt niekto zomiera), ale zakaždým mi zlepší náladu a aj po rokoch ma baví rovnako ako keď som ho videl prvýkrát. 10/10. (17.11.2016)

Škoda, mohlo to byť aj za 4*. Keby sa film držal prvej polky, kde šlo viac o vykreslenie komplikovaného vťahu so športovcom, ktorý (odovz)dáva športu naozaj všetko. Napriek pokročilému veku (či práve preto). Akurát následne sa film rozpadol na drobné kúsky, najmä keď začali stále viac a viac presakovať na plátno trápne glorifikačné zábery na basebolavé (sic) zázraky Billieho. To už aj obvykle presný Costner strúhal fakt trápne patetické výrazy tváre, až som sa divil. :) Keby mal film o 30 minút menej (stačilo vytrihať tieto nudné a vskutku zbytočné zábery), bol by to pekný romantický film so všetkým čo má taký film mať. Nič to, pozrieť sa to raz dá, ale nie je žiadny dôvod sa už následne k filmu vraciať. Ale 90-tkový feeling filmu ma potešil. :) 6/10 (07.01.2022)

Raimi je určitě skvělý režisér, o tom mě přesvědčil už dávno. Dokáže natočit téměř jakýkoliv styl, a to velice dobře. V tomto případě se jedná o mix sportovního a romantického žánru. Romantiku příliš nemusím a asi si ani Hru snů podruhé nepustím, ale musím však vyzdvihnout zpracování sportovní stránky. Raimi dokázal, a to i díky skvělému Costnerovi, navodit úžasnou napínavou atmosféru, jaká se u sportovního filmu nevidí každý den. Další plus si zaslouží trenér, ten byl opravdu nezapomenutelný:) (24.08.2009)

Řemeslně výborně zvládnutý snímek, který ve více časových rovinách sleduje hráče baseballu, jeho kariéru i osobní život. Ačkoliv se nám kupí jedno klišé za druhým a film vlastně ničím nepřekvapí, je celkově velmi sympatický a nebýt poněkud přemrštěné stopáže, možná bych uvažovalai o páté hvězdičce. Kevin Costner jako stárnoucí baseballový nadhazovač působí přesvědčivě, jde rozhodně o jeden z jeho (nej)lepších výkonů. Baseball samotný je podán srozumitelně snad i pro naprostého neznalce tohoto sportu a dokáže vtáhnout do děje. Odstřihnout pár nudných míst, ubrat půlhodinku, nebylo by "Hře snů" příliš co vytýkat, takhle je to místy přece jen zívačka. Slušných 79%. (04.11.2008)

Strhující drama: nebýt těch 56000 diváků řekl bych i komorní. Raimi dokázal notočit velmi působivý snímek, přestože scénář není kdovíjak zajímavý, spíš naopak. Jen díky nápadům a schopnostem Raimiho a výbornému Costnerovi je tenhle obyčejný příběh o běžných věcech tak silný. Jen díky Raimiho formální ekvilibristice, stylovosti a režisérské vášni, která probublává i z navenek klidného filmu, nevzniklo tuctové sentimentální drama, které slepě ždíme slzy. (07.10.2003)