Karty sú na stole (S10E02)

Podle mě jeden z nejlepších natočených případů. Jako hlavní klad vidím menší počet postav, které známe, až na jedinou výjimku, už od začátku filmu. Díky tomu nevzniká obvyklý guláš v tom kdo je kdo a jaký má vztah k ostatním. Přesto o překvapení nebude nouze. Motivace postav je sice poněkud pochybná, ale je to detektivka, ne literatura faktu, takže se to dá přijmout. Vše vynahrazuje atmosféra a výprava, i když tentokrát se moc necestuje. Interiér u šáhlého Syřana a scéna na pramičce bohatě postačí. Zajímavostí a asi i úlitbou mainstreamovému publiku jsou matoucí flashbacky. Vidíme, že zabíjeli snad všichni podezřelí, ale je to podfuk na diváka asi spíš ve stylu Kriminálky Miamy. Kdoví proč mi to nevadilo. Dvě Poirotovy pasti byly skvělé. Čím víc tento díl rozebírám, tím více se mi líbí. Jen ještě hnidopišsky dodám, že není dopovězeno, co se stalo s Lilly, což mělo minimálně její "následovnici" a také vztah matka-dcera by asi za normálních okolností byl mnohem nabitější emocemi, obzvláště když jsou spolu na obrazovce a už je i divákům jasné, že jedním rádoby sebeobětováním to nemůže skončit. Přesto skončilo. (21.02.2009)

Tento díl Poirota se mi obzvlášť líbil. Narozdíl od ostatních se dosti značně a odvážně vzdaluje od předlohy, což většinou bývá katastrofa (např. američtí Tři mušketýři), zde je tomu však naopak. Řada nových prvků a vedlejších dějů udržuje i diváka jako já, který knihu četl, ve střehu a zároveň tyto úpravy nejsou vůbec násilné ani překombinované. Zkrátka, přiznám se, že v závěru jsem si ani nebyl jistý, že vrahem je ta stejná postava jako v knize a to pro mě už něco znamená. Bravo! (14.01.2007)

Když jsem Karty na stole četl, nenapadal mě žádný způsob, jak to natočit, aniž by před zhlédnutím člověk musel vypít šedesát litrů kafe, aby vůbec v čilém stavu vydržel do konce. Ne že by kniha byla nudná, to vůbec! Jenže je prostě málo akční a spíš hodně komorní. Okruh podezřelých je zde omezen víc než jindy a nikdo tam (až na závěrečné ,,topení na loďce") nic nedělá. Všichni jen sedí a Poirot chodí od jednoho k druhému a ptá se, jaký nábytek si z místnosti zavražděného pamatují, jak si pamatují průběh karetní hry... Byl jsem tedy mile překvapen, že tým kolem Sucheta zase vyvázl s čistým štítem. A i když podívaná ve stylu Kill Billa nebo Vetřelců se z toho samože vykřesat nedala, aspoň neunudili. ,,Nuže, zahráli jsme si. A já jsem opět vyhrál." (12.02.2007)

Poirot, který dostává nebetyčně zábavného protihráče, který ovšem není soupeřem. Tajemný hostitel, tajemné úmysly a k tomu hra, které nerozumím a nehodlám na tom nic měnit? Jo, ono to parádně funguje, zdá se, že ne u každého, ale u mě tahle malá změna s něčím tajemným více, nežli jen změněným jménem, nebo tajuplným milencem z dob před dvaceti lety. Bonus je, že nikdo, díky pohanskému bohu Perunovi za to, ani náznakem neřeší dědictví. (10.10.2013)

David Suchet nehraje Poirota,David Suchet Je Poirot a to naprosto excelentní.A.Christie by se jistě dmula pýchou,při pohledu na tohoto skvostného představitele jejího Hercula a na perfektní atmosféru Anglie té doby.Tedy, né že bych se jakkoliv chtěla dotknout pana Ustinova,ale na D.Sucheta coby Poirota nemá.Hudba je skvělá a od samého počátku naprosto úchvatně přechází do děje ,no a herecké obsazení zbylých protagonistů je naprosto dokonalé, (Japp je úplně k sežrání).Neznám žádný jiný detektivní seriál,ke kterému se vždy ráda vrátím a totéž platí i o filmech s tímto elegantním pánem. (29.06.2014)