Karty sú na stole (S10E02)

Tohle je jeden z nejhorších scenáristických zásahů do původního knižního příběhu. Nejen výměna osobností a viny u obou spolubydlících, aby se objevilo téma homolimerence (chorobná závislost na druhé osobě stejného pohlaví), ale také nespecifikovaná perverze inspektora Battla a především homosexualita jedné z hlavních postav jsou účelově přidány, aby se adaptace vešla do moderní obsese sexismem. To vše čpí takovou touhou po senzaci a hlásáním novodobých paradigmat, že i ve srovnání s jiným účelově přidaným homosexuálním motivem je tentokrát adaptace Agathy přes čáru. Ponechme stranou, že koncentrace i způsob hry bridžových hráčů byly odsunuty na druhou kolej (byť název byl zachován). Ponechme stranou, že autorčin úhel pohledu byl označen za rasismus a z Shaitany je teď milý podivín. Problém je, že krom těchto účelových změn novodobé etiky (či náboženství) nebylo nejen nic žánrově podnětného přidáno, ale navíc byla zprzněna i samotná detektivní zápletka původní. Nemusíte porovnávat s předlohou, abyste seznali, že toto ztvárnění je nudné, zmatené a nelogické. Už při šmudlání injekční stříkačky v krvavém obinadle člověka zákonitě napadne, který pitomec tohle mohl myslet vážně. A když Poirotovi stačí zamávat před vrahem obálkou (obálka supluje falešného svědka knižní předlohy), litujete nejen ztraceného času, ale i autorku předlohy samé. (06.03.2021)

Takový celkem klasický díl, který je celkem příjemně kořeněný tím, že tady může být vrah, protože velká část osob, které se sejdou na jednom večírku, skutečně někoho v minulosti zabila. Poirot si neví rady, ale on to samozřejmě vyřeší. Tyhle nové díly mají zajímavou, krémovou paletu barev, což se mi hodně líbí. (13.05.2015)

S10E02. Opravdu karetni dil. Az me to trochu mrzelo, protoze v bridzi se opravdu nevyznam, takze vubec netusim, k cemu jsou ty papirky na zapisovani a co hraci neustale licituji. Ale nastesti je to natoceno tak, ze to pro pochopeni a uziti si zapletky neni tak podstatne. Dalo by se rict, ze pribeh je tak trochu "osekanych" "Deset malych cernousku" - hostitel pozve do domu lidi, kteri maji nejake tajemstvi (vrazdu) z minulosti. Tedy jen nekteri. Rozdeli hosty do dvou skupin u karet - jednu tvori "cmuchalove" v cele s Poirotem, dale pak inspektor z Yardu (Japp to bohuzel neni), plukovnik tajne sluzby a madam Oliverova, spisovatelka detektivek, ktera se zde objevuje v serii poprve a nikoliv naposled (a slouzi jako jakasi nahrada Hastingse/Lemonove). Druhou skupinu pak tvori dve zeny a dva muzi, z nichz vsichni maji prave nejakeho toho kostlivce ve skrini. A mezi temito skupinami hostitel Shaitana, ktery je nalezen probodnuty. Je to ponekud zvlastni, jelikoz si divak rika, jaktoze nikdo nic neslysel, kdyz je mrtvy v te same mistnosti. Na veskera vysvetleni se ale dostane a odkryvani minulosti zucastnenych je vkusne zakomponovano, takze nezdrzuje. Zajimave je take sledovat, co vsechno si podezreli z dane mistnosti pamatuji, cimz je Poirot psychol. testuje. [spoiler! trochu bych mel vytku k tomu zpusobu, jak "zaridit" nekomu sepsi, protoze tak jak to bylo znazorneno, by to zrejme neslo - uz jen proto, ze ockovani je podkozni a ne nitrozilni, kazdopadne trochu neprijemny pobyt v Egypte by to zpusobit mohlo] (27.01.2016)

Pošilhávání do kalet pši chatlném ošvětlení še může štát ideální šituací plo zločin. :) Mělo to být elegantní setkání se smokingy, večeří, róbami a kartami pod taktovkou poněkud výstředního syrského hostitele. Ten je během večera precizně zakudlován a protože mezi hosty je i jistý slavný detektiv, spisovatelka detektivek a policajt, vyšetřování se rozbíhá vcukuletu. A jak Poirot neochvějně kráčí po stopách vraha, odhaluje, že mrtvý zdaleka nebyl jediný účastník osudného večera s přeplněnou třináctou komnatou. Naopak, někteří ji mají tak nacpanou, že by nejen jablko nepropadlo, ale ani pecka z něj. Rozuzlení Karet na stole je kontroverzní a odvážné – uvážíme-li dobu vzniku předlohy. (09.05.2016)

Podle mě jeden z nejlepších natočených případů. Jako hlavní klad vidím menší počet postav, které známe, až na jedinou výjimku, už od začátku filmu. Díky tomu nevzniká obvyklý guláš v tom kdo je kdo a jaký má vztah k ostatním. Přesto o překvapení nebude nouze. Motivace postav je sice poněkud pochybná, ale je to detektivka, ne literatura faktu, takže se to dá přijmout. Vše vynahrazuje atmosféra a výprava, i když tentokrát se moc necestuje. Interiér u šáhlého Syřana a scéna na pramičce bohatě postačí. Zajímavostí a asi i úlitbou mainstreamovému publiku jsou matoucí flashbacky. Vidíme, že zabíjeli snad všichni podezřelí, ale je to podfuk na diváka asi spíš ve stylu Kriminálky Miamy. Kdoví proč mi to nevadilo. Dvě Poirotovy pasti byly skvělé. Čím víc tento díl rozebírám, tím více se mi líbí. Jen ještě hnidopišsky dodám, že není dopovězeno, co se stalo s Lilly, což mělo minimálně její "následovnici" a také vztah matka-dcera by asi za normálních okolností byl mnohem nabitější emocemi, obzvláště když jsou spolu na obrazovce a už je i divákům jasné, že jedním rádoby sebeobětováním to nemůže skončit. Přesto skončilo. (21.02.2009)