Karty sú na stole (S10E02)

Mám ráda jiné Poirotovy příběhy. Nemusim v Poirotovských filmech cizince, ne kvůli rase, jednoduše nějak mi nesedí do britských detektivních příběhů. Stará Anglie je typická britskými typickými obličeji, toť vše. Díl odehrávající se jen z jedné hráčské místnosti mě příliš nenadchl, ale pro děj dávám 3 hvězdy. (26.12.2009)

Děsivě otravná a nevtipná nepostava Zoe Wanamaker strhává každý díl, ve kterém se vyskytne, do bahna podprůměru. Zde, pokud to správně chápu, se objevuje poprvé a je to škoda, protože výchozí situace je na Agathiny poměry velmi zajímavá. Odolat pokušení stvořit si své literární alter ego je těžké, zvláště při objemu, který Christie vyprodukovala. To chápu. (14.09.2015)

Dobré dobré, parádní atmosféra a zápletka. Posezení v jedné místnosti čtyř 'mozků' a v té druhé čtyř potenciálních vrahů, vlastně skutečných a o to je to lepší. Postup při vyšetřování je také nevídaný a k tomu přibude možnost, že i mezi mozky může být vrah, škoda, že této možnosti nebylo dáno více prostoru. ... Jehla jako vražedný nástroj, prášek na spaní, unuděný bohatý brit, lovecká zbraň, sirup, pád ze schodů, očkování do Egypta, Bridge. (19.12.2012)

Poirot, který dostává nebetyčně zábavného protihráče, který ovšem není soupeřem. Tajemný hostitel, tajemné úmysly a k tomu hra, které nerozumím a nehodlám na tom nic měnit? Jo, ono to parádně funguje, zdá se, že ne u každého, ale u mě tahle malá změna s něčím tajemným více, nežli jen změněným jménem, nebo tajuplným milencem z dob před dvaceti lety. Bonus je, že nikdo, díky pohanskému bohu Perunovi za to, ani náznakem neřeší dědictví. (10.10.2013)

Jeden ze silnějších dílů. Zaprvé, první účast madame Oliverové v Poirotovkách- podle mě, spolu s Viděla jsem vraždu, nejlépe využit její charakter. Zadruhé, netradiční oběť- rozuměj zcela originální- nic podobného jsme v Poirotovkách neviděli, a za třetí- využití flashbacků a celkové provázání s minulostí je zde větší než obvykle. Spokojenost. (19.01.2014)