Detektív Poirot: Spona na topánke (S04E03)

Mám naprosto přesně stejné pocity, když vcházím do zubařské ordinace jako tento slovutný detektiv. Takže i on je pouze člověk. Nicméně, zubaře považuji za nutné zlo, které musíme všichni chtě nechtě podstupovat. Tento příběh je velice zamotaný a komplikovaný, ovšem chyřte vymyšlený. Ale žádný zločin není dokonalý. (06.10.2012)

Keď niekoho navštívi Hercule Poirot, tak náhoda zariadi, že mu to môže byť osudné. Ani zubár sa tomu nevyhol a samovražda nepripadá do úvahy. Vraždy sa hromadia a vzniká z toho taký spletenec so zložitými menami, že ani v závere som nikomu nevedel prísť na meno. Trochu prehľadnosti by prospelo a tiež sa mohol nájsť rozumnejší motív na vraždy. (25.10.2013)

Staromilská detektivka. Věhlasný Hercule Poirot se ujímá zdánlivě jednoduchého případu - sebevraždy zubaře... Leč celá věc se posléze ukáže býti právě opačnou, sebevražda byla vraždou a ,,jednoduchý případ" vede do těch nejvyšších kruhů... Detektivní film, který se obejde bez akčních scén, ba naopak - plyne pomalu jako voda v Temži...a právě proto se na něj dá dívat... (11.10.2007)

S04E03 - Jsem trochu na rozpacích. Počet postav mi nevadil. Základní dámskou šarádu jsem kupodivu odhalila, ale to je asi tak vše. Bylo potřeba pořádně poslouchat, kdo se jak jmenuje a jaké jsou mezi všemi vztahy. Totožnost mrtvoly v koši mi tak pasovala do mé představy "kdo je kdo" dobře. Ale jak byly provedeny ty vraždy v zubařské ordinaci a ta druhá v hotelu, to už šlo mimo mě. Ani závěrečné rozluštění Poirotem mi moc nepomohlo. Je to díl, u kterého jsem zatím nejvíce namáhala svoje šedé buňky mozkové. Bylo tu na můj vkus příliš náhod. Především dáma s přezkami na botách se v Londýně objevila náhodně a proto s její účastí přece vrah nemohl počítat. Vždyť na její přítomnosti stál celý plán. Pak někdo náhodně někomu doporučil svého doktora, někdo jiný zase náhodou viděl do objednací knihy a přitom na konci to vyzní jako promyšlené do jediného detailu i se záložním plánem. Jinak celkem nevýrazný díl. Jen mě tu doslova vytáčely ty dvě holky, co pořád poskakovaly po chodníku. (25.10.2015)

David Suchet je pro Christie tím, čím se kdysi Gabin stal pro Simenona. Literární postava pookřála nad všechno očekávání a na stříbrném plátně začala žít strhujícím - dost často i úsměvným - vlastním životem. Britská adaptace je ve svém nostalgizujícím podání strhující tím spíše, že neulpívá na fabulaci a stejně příkladnou péči věnuje i výpravě a postižení prostředí. Klasická detektivka na malé ploše cca 50 minut postihuje takřka vše. V některých případech-dílech-epizodách ovšem s viditelně skřípající fabulací a ne dostatečně propracovaným scénářem. I tak i tento produkt londýnské regionální televize vysoko převyšuje původní produkci PRIMY i NOVY. Je tím, čím chce být: kvalitní oddechovou zábavou pro dlouhá víkendní odpoledne i večery. Sedět, dívat se a pít čaj ... jak prosté, milý Watsone? Není-liž pravda? (20.04.2008)