Schôdzka so smrťou (S11E04)

U detektivek Agathy Christie dávám přednost mlhavé deštivé Anglii před exotickými místy, připadá mi, že se do nich elegán jako Poirot moc nehodí, ale což. I na horkem sálající poušti se dá vytvořit skvělá atmosféra, třeba když monsieur vypráví ve tmavé kobce starý mýtus o schůzce se smrtí. Souhlasím ale, že tady už je vyřešení trochu překombinované - není tu vysvětleno, proč byla lady Boyntonová zavražděna tak složitě a dočkáme se rodinného setkání po x letech ála argentinská telenovela. Přesto ne špatný díl, rozhodně zhlédnutíhodný. (31.01.2009)

Jsou zde velké rozpory oproti knižní předloze: způsob provedení vraždy, pohnutky, postavy, místo činu (v knize to je skalní město Petra). To vše se ale dá odpustit, protože filmařům se podařilo vykouzlit atmosféru starého světa a i zdůvodnit název detektivky. Kdy, kde a kdo potká svou smrt, je jasné, jako obvykle je obětí protivná panovačná osoba bez špetky citu. Takže zbývá jen rozluštit, kdo je vrah, a s tím si Poirot poradí, i když si jako obvykle vezme na paškál všechny zúčastněné a pohrabe se v jejich nitru. Ohromně se mi zde líbila Christina Cole v roli doktorky Kingové, která „ví, co chce“. (24.06.2013)

Hercule Poirot jako vždy noblesní a připravený na cokoli. Velmi stylový seriál, u kterého si nikdy netipnu správně vraha, asi mám smůlu nebo co... Ještě nikdy se mi nestalo, že bych se trefila. Je to totiž nastíněno vždycky tak, jak se to režisérovi hodí, tedy kdy na koho padne určité podezření nebo udělá nějakou chybu, hned ho taky podezříváte... docela to s váma manipuluje. Takže sem na konci udivená a překvapená zároveň, jelikož sem si myslela někoho jiného. Většinou je okolo tolik lidí, že se nezmůžu na nic jinýho než na zmatek. Ze mě asi nikdy detektiv nebude :-D (29.01.2009)

Nemôžem sa zbaviť pocitu, že to tvorcovia pridaním niekoľkých vedľajších línií tentokrát mierne prekombinovali. V tomto príbehu snáď žiadna postava nie je tým, kým sa vydáva, prípadne má pre niečo čierne svedomie. To je síce v jej príbehoch časté, ale nie v takejto vysokej koncentrácií. Z ceľkového hladiska na Poirota bohužiaľ podpriemer. (18.02.2011)

Svině je zaříznuta a Poirot je pověřen vypátráním řezníka nebo řezníků. A jelikož to byla velká svině, čekal jsem, kdy se ze zaříznutí vyklube něco víc brutálního. Přišlo mi to logické. Ovšem zápletka s řeholnicí je průhledná až hanba, co by dělala řeholnice při výkopech v Sýrii. Říkal jsem si: ta po ní ale jede, navíc řeholnice skončila opravdu podivně. Tento díl je spolu s Orient expresem jeden z mála, kde Poirot dává více najevo svou víru. Cupitá s růžencem v ruce, pokřižuje se, na závěr konejší všemohoucím Bohem a růženec daruje. (17.01.2015)