Detektív Poirot: Dobrodružstvo egyptskej hrobky (S05E01)

Poirot má často do činění s vykopávkami, hlavně ty seschlé britské přináší divákovi pramalou atraktivitu. Což ale neplatí o těch skutečných, obklopených pradávným tajemstvím v prostředí dálného východu, kde náš malý Belgičan nestíhá svůj kvítek v klopě zbavovat dotěrného písku. Přidávám se k ostatním, že tyto příběhy z vlasti faraónů patří i mezi moje nejoblíbenější. (27.08.2012)

Spočiatku dosť rozhárané, úmrtia sa kopia jedno za druhým, až je toho príliš. Pritom riešenie je celkom jednoduché a vinník očakávaný, samozrejme okrem motívu, ten je dosť prekvapivý. Všetko ozvláštnené nadprirodzenými silami, ale nie celkom podľa môjho vkusu. –––– Pověra patří k těm nejmocnějším silám na světě. (13.08.2013)

Serie a epizoda: S05E01. Mam rad tyhlety exoticke dily mimo Anglii. Tento je navic prodchnut jistou mystikou a povercivosti ohledne tajemne kletby, ktera zda se usmrcuje vsechny, kdo meli co do cineni s objevenim nove hrobky v Udoli kralu. Mezi archeology tedy radi tajemna sila a na Poirotovi je, aby ji zastavil co nejdriv. Kazdopadne nez se mu to podari, zemrou ctyri lide, coz je na tento serial pomerne brutalni cislo :) Hodne zajimavy je taky vrahuv motiv, ktery se osvetli az v zaveru. No a po mensi prestavce se taky do serie vraci slecna Lemonova, coz je prijemne. (24.10.2015)

Velmi slušný díl, souhra Poirota a Hastingse je tradičně geniální, atmosféra je budovaná sice dost otřepanými způsoby, ale určitě to funguje, exotika Egypta zaujme. Můj jediný problém je fakt, že proti mnoha dalším dílům je naprosto jasné, kdo tady vraždil - když nešlo o přirozená úmrtí (čemuž se v detektivce sotva dá věřit), tak by to někdo jiný těžko provedl takovým způsobem, aby doktor nic nepoznal. Jediný překvapivý prvek jeho vraždy je pak motiv pro zabití obou mužů (plus třetí byl jen vedlejší ztráta, aby se kletbě věřilo). (13.04.2019)

Povídková předloha poskytla přesto dostatek motivů a především záhadná sebevražda Ruperta Bleibnera na opačném konci zeměkoule zamotá hlavu. Příběh, ke kterému Christie možná získala inspiraci objevením Tutanchamonovy hrobky, by si klidně zasloužil celý román, byť nenabízí tak složitou zápletku jako prostředím identický román Smrt na Nilu. Samozřejmě mrzí závěrečné přiznání navzdory absenci důkazů, ale na to je Poirotova licence. A tak dojem kazí především Agathou přeceňovaná možnost dohnat někoho k sebevraždě. (13.04.2021)