Agatha Christie's Poirot - Season 5 (1993) (séria)
Bonboniéra
The Chocolate Box
Réžia:
Ken GrieveScenár:
Douglas WatkinsonKamera:
Chris O'DellHudba:
Christopher GunningHrajú:
David Suchet, Philip Jackson, Lucy Cohu, Rosalie Crutchley, Anna Chancellor, Jonathan HackettObsahy(1)
Poirot prichádza do Bruselu, aby sa zúčastnil na vymenovaní svojho priateľa na člena "de la Branche d´Ore", najvyššej pocty, akú Belgicko udeľuje. Je to tak dávno, kedy bol Poirot vo svojej rodnej krajine. Od konca vojny sa tak stalo prvý raz a to je dôvod na spomienky, na ktoré sa nezabúda. Práve pri tejto nostalgickej príležitosti spomína s priateľmi na prípad vraždy Paula de Rularda, ktorá je dodnes zahalená tajomstvom. Verdikt súdu bol vtedy jednoznačný: de Rularde zomrel prirodzenou smrťou. Poirotovi sa však isté okolnosti jeho smrti zdali byť podozrivé... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Poirot v nezvyklé poloze mladého (ještě celkem hubeného) policisty a romantického milovníka k tomu? Nezvykle vyprávěný příběh o vyšetřování v minulosti a dobrá zápletka, která zároveň trefně ukazovala reálnou situaci kolem vztahů mezi vlámskou a valonskou částí Belgie a politickou situaci v Belgii té doby, což mě jako politologa - historika potěšilo. K tomu dobové záběry mého milovaného Bruselu, kde jsem sám žil a odkazy na nejslavnější belgické pralinky, i když otrávené. Zkrátka mladý Poirot, Brusel, pralinky.... Okouzlující! To jinak, než za 5 skončit nemůže. :-) ()
Jde o první případ Hercula Poirota, ještě intendanta policie, kdy je podle všech indicíí zamilován do Virginie Mesnard (Anna Chancellor), ani se mu normální smrtelník nediví. Zaujala mě věta : Všichni spali, kromě Paula, otroka nespavosti. Japp je jmenován rytířem zlaté ratolesti a je ještě legračnější. Příběh byl moc dobrý, moc hezký, i přesto že byl i smutný ! ()
Skutečně lahodná bonboniéra s mladým Poirotem v uniformě belgické policie a také v tmavém převleku nočního lupiče, starým dobrým Bruselem a romantickým rámem, který ze zdi netečnosti vyrve i starého cynika. Stará láska holt nerezaví... Vzlyk. --- Je tu ale přece jen jedna podivnost. Christie tento příběh napsala roku 1923, v rámci své první Poirotovské vlny, která se datuje 1919 - 1923. Srovnáme-li jeho konec s notoricky známým koncem Vraždy v Orient expressu (napsán o 11 let později), vidíme dva naprosto odlišné Poiroty. Ve vlaku z Istanbulu detektiv zuří a div nepukne, že by měl tu partičku vrahů (jakkoli hnaných pomstou navýsost spravedlivou) nechat běžet. Kdežto zde? ... Je to trochu zvláštní postoj, v rámci Poirotovských příběhů téměř nevídaný... ()
Spomienky na minulosť a dávne ne/vyriešenie prípadu zaberajú väčšiu časť príbehu. Tak uvidíme mladého Poirota ako radového policajta opantaného vášňou a ujde sa mu lichôtky ako nikdy predtým ani potom. Drahokam v celém tom zabedněném policejním sboru sa musí postaviť svojmu šéfovi a predčasne rozbehnúť svoju vlastnú kariéru. Výborný diel, na ktorý sa dá spomenúť aj po rokoch od prvého zhliadnutia a ani tak nenudí. –– Belgický filozof jednou řekl: Poirote, nic takového jako náhoda neexistuje. ()
Pro mě jeden z nejlepších Poirotů. Přesto mě zarazilo (pozor, spoiler), že rozhodující důkaz je přičten špatnému zraku, nikoliv částečné barvosleposti. Na konkrétní neschopnost rozlišit červenou - potažmo růžovou - a zelenou jsem totiž nedávno narazila v jakési knize; pohříchu nešlo o literární předlohu k tomuto dílu, proto nevím, jestli tento "nedostatek" přičíst scénáristovi nebo rovnou Agathě. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (3)
- V této epizodě po boku Poirota (David Suchet) nevystupuje kapitán Hastings (Hugh Fraser), pouze šéfinspektor Japp (Philip Jackson). V literární předloze je tomu přesně naopak. (PhillM.)
- Exteriéry se skoro všechny natáčely skutečně v Bruselu, ale ve scéně na začátku příběhu, kdy Poirot (David Suchet) s Jappem (Philip Jackson) přijíždí na bruselské nádraží, herci ve skutečnosti vystupují na nádraží v Antwerpách. Původní nádraží v Bruselu, na které by vlak z Londýna přijel, bylo totiž zbouráno v roce 1949. (PhillM.)
- Povídku napsala Agatha Christie v roce 1923, v rámci své první vlny příběhů o Poirotovi (1919 - 1923). Je pozoruhodná tím, že je celá psána jako detektivův monolog s občasným komentářem kapitána Hastingse (Hugh Fraser). (PhillM.)
Reklama