Neuveriteľná krádež (S01E08)

Život je viac ako kartotéka, a tak slečna Lemonová môže prepojiť aj anonymný hovor. Šedé bunky sú znepokojené pre jeden stratený papier, ale odmietajú jednoduché a lacné riešenia. Dobré vyvrcholenie a nakoniec celkom zábavný diel. –––– Proč všichni vy politici jednáte s lidmi jako s idioty? – Protože za nás hlasovali ve volbách. –––– Podle žabožrouta to nebyla. (09.07.2014)

U detektivek Hercule Poirota mám nejradši jeho vystupování, charisma a samozřejmě konverzační perly či bonmoty, které vždy dotvářejí řešení, někdy banálních případů a celkový dojem bývá výborný. Zde patří k nejlepším rozhovor se slečnou Lemonovou, kterou musím uvést úryvkem z jiné povídky : “ Miss Lemon looked blank. Poirot sighed, and missed the rich colourful imagination of his friend Hastings. Discussing a case with Miss Lemon was uphill work.“ . Jinak jde o dokonalou sekretářku, jejíž kartotéka nabývá dokonalosti státní knihovny. A teď rozhovor, který sleduje Hastings ležíc na gauči : Jedna dáma stále telefonuje, pane Poirote. Sakrblé, jaká strašná situace. Nemusíte být ironický, pane Poirote. Stále jsem jí opakovala, že jí s Vámi nespojím, protože mi neřekla jméno. Ano. Sdělila jsem jí že nepřijímáte anonymní hovory. Ale ano, slečno, někdy myslím, že má cenu přijímat pouze anonymní hovory. Ale, jak jí mám zařadit do naší kartotéky, když neznám její jméno ? Život především, slečno, kartotéka až potom. Hastings : Neměl byste si ji takhle dobírat. Nedokážu tomu odolat . :-) *** A jeden bonmot reagující na diskuzi o chybném obvinění Mrs Vanderlyn : Podle žabožrouta to nebyla. Žabožrout ví, že to nebyla ! (15.11.2011)

Serie a epizoda: S01E08. Tentokrat resi Poirot kradez dulezitych dokumentu k vyvoji noveho bojoveho angl. letounu, a i kdyz ho zde zatim oznacuji jako Mayfield Kestrel, jedna se samozrejme o slavny Spitfire. Uz jen kvuli tomuto historicky dulezitemu letadlu je fajn tento dil videt. Na venkovske sidlo je pozvano nekolik hostu a take s Nemci sympatizujici dama. Nijak komplikovany, ale sympaticky dil, pripominajici pribeh "Bruce-Partingtontovy dokumenty" z "Navratu Sherlocka Holmese", kde se kradly plany ponorky :) (23.09.2015)

Tentokrát polevím a neohodnotím plným počtem, přestože to byl jinak moc hezký díl. Tentokrát za to může zpracování, tak zajímavého případu - 50 minut nestačí, chci sám případ řešit a ne jen čekat, kdy nám Poirot řekne jak na to přišel. Myslím si, že kdyby se tohoto dílu ujal někdo dnes, tak by to dopadlo mnohem lépe a nebál bych se říct, že by to mohl být jeden z nejlepších Poirotů, protože námět za to určitě stál. ... Ukradené plány letadla, blížící se válka, německá ambasáda, zamilovaný Hastings, anonymní telefonát, ... Ustupte chlapci, má v ruce puding. (23.05.2013)

Podivná loupež vybočuje z Poirotových případů tím, že zde vlastně nedochází k vraždě, a v podstatě jde spíše o špionážní honičku za lupičem (okořeněnou o nacisty) než o detektivku v tom pravém slova smyslu. A právě tyto "klasické" detektivky s mordem, jeho následným řešením a odhalením vraha mám radši. Tím pádem se pro mě jako diváka Podivná loupež drží v průměrných vodách, byť závěr není úplně tuctovou záležitostí. (08.09.2016)