Detektív Poirot: Sen (S01E10)

Někteří lidé si možná zaslouží nějaký trest za to, jak se chovají, ale přece jen, smrt je trestem, kteří ne všichni považují za přijatelný. Hercule Poirot vraždu nikdy nepřijme, což jasně dává najevo, a tak vyšetřuje vraždu továrníka, který se ke svým zaměstnancům choval jako hovado. Skvělé variování se záměnou a tím, jak je zločin skvěle rekonstruován. (11.01.2015)

Jeden z těch dílů, kde se ani tak nehádá pachatel zajímavé vraždy, ale hlavně zamotané provedení zločinu. Pachatel je totiž předvídatelný hlavně díky ohromně malému počtu postav. Po skončení si řeknete, že motiv byl také předvídatelný, ale při sledování vám nedojde. No a to provedení za to prostě stojí! :)) (20.09.2015)

Serie a epizoda: S01E10. Posledni dil prvni serie, kde Poirot resi zahadnou sebevrazdu podnikatele, o ktere se obeti zda predem ve snu. Do toho mu slecna Lemmonova vycita, ze neni schopen ji poridit novy psaci stroj, a Poirotovy sede bunky dlouho stagnuji, nez mu nahoda osvetli reseni pripadu. Sympaticka zapletka, minimalne na prvni koukani. Protoze uz tento dil ale znam, napadlo me pri dalsim zhlednuti spousta formalnich chyb, diky kterym by takovyto zlocin vlastne ani nebylo mozne zakamuflovat. [spoilery!] Nejsem odbornik, ale predpokladam, ze by kulka proletla skrz, a tudiz pri uhlu strelby by bylo poskozene bud okno, nebo omitka, pripadne by byla krev nekde na oknu. Navic dat obeti zbran do ruky pro dojem sebevrazdy nestaci. Uz v Poirotove dobe, tedy 30. letech (balistika je starsi veda), by myslim museli technici poznat, ze kulka letela z vetsi vzdalenosti nez pri sebevrazde, protoze pri ni je vstrel a okoli rany odlisne, nemluve o strelnem prachu, ktery by mela mit obet tusim na ruce. Chapu ze v Poirotovi jde o logicke dedukce, ale v tomhle pripade bylo opomenuto (nebo spise zjednoduseno) tolik veci, ze ceske "Dobdrodruzstvi kriminalistiky" je proti tomu primo univerzita policejni prace.] (26.09.2015)

Jedno bylo jasné a zřetelné od samého začátku a to dokonce i mně, která nikdy (!) v detektivkách na nic nepřijdu a jsem vždycky v prostoduchém úžasu, jak jen na to mohl ten či onen detektiv, v tomto případě Hercule Poirot, přijít! Jenže na otázku KDO? jsem stejně jako on odpovědět neuměla, ale na rozdíl od něj jsem se tím netrápila a nad svými šedými buňkami jsem nezoufala a z ničeho jsem je neobviňovala A nakonec se ukázalo... No nic neprozradím, nebojte se! A nakonec se ukázalo, že šedé buňky svého malého, elegantního, roztomilého a neuvěřitelně bystrého majitele ani tentokrát nezklamaly! (11.05.2019)

Z první série je Sen rozhodně tím nejpovedenějším, nejhravějším a nejlépe vykonstruovaným případem, který těží zejména z dobře promyšlené zápletky, a je opravdu škoda, že je to jeden z těch padesátiminutových dílů, jelikož tento díl by dokázal únest i dlouhometrážní stopáž. Vedle toho mě navíc pobavila dějová linie s psacím strojem. (09.09.2016)