Detektív Poirot: Vražda v Orient exprese (S12E03)

S12E03. Kdyz jsem videl "Expres" poprve, byl jsem z toho uplne paf, protoze je to dost jine nez ostatni poirotovky. Jednak to zpracovani s jakymsi "psycho" nadechem - zima, osamoceny svistici vlak, bodava a dramaticka hudba - a pak hlavne pointa a cely moralni presah pribehu. Hlavne v tom poslednim je podle me toto zpracovani mnohem lepsi, nez klasicka verze z r. 1974 s podivnym A. Finneym jako Poirotem a oscarovou I. Bergmanovou (ktera tam pronesla jen par vet, tak doted nechapu, za co to tehdy dostala :) Suchet zde hraje Poirota trochu zniceneho, nahlodaneho. Hned na zacatku je svedkem sebevrazdy, nasledne vidi lyncovani, a v tom vsem se snazi zachovat svou katolickou viru pro pravdu a pravo. Tento jeho postoj, velmi zasadoveho a vericiho cloveka pak v zaveru dostane nejvetsi ranu, protoze se musi rozhodnout, zda stat mermomoci na strane "bezneho prava", nebo zdanlive moralne prohrat a akceptovat, ze ma spravedlnost nekdy jinou formu. Forma vrazdy je tu totiz velice netradicni a tvurci spravne pochopili, ze udelat konec (po odhaleni vraha) hlavne ve filosoficke rovine je spravna cesta. Emocne jeden z nejlepsich dilu serie. (10.12.2015)

Suchetova Poirota mám velice rád,považuji ho za jediného filmového Poirota a mám nakoukáno většinu z jejich dvacetileté symbiózy.Toto je první film, který hodnotím pouze 3 hvězdy.Vůbec se nedá srovnat s klasickou verzí ze 70.let, ať už co do obsazení se týče, nemluvě o zpracování a vyznění filmu.Kouzlo, které měly Poirotovy filmy v 90.letech(Smrt Lorda Edwara,Vražda Rogera Acroyda,Vraždy podle Abecedy,Vánoce Hercula Poirota nebo třičtvrtěhodinový seriál) vymizelo s filmem Vražda v Mezopotámii(2001),mimochodem poslední film ve kterém se objevila postava kapitána Hastingse a právě po tomto filmu dostaly Poirotovy filmy zcela odlišný feeling(nepřirozený kontrast barev) i celkovou atmosféru, nemluvě o absenci charakterů, bez kterých se V 90. letech Poirotovy filmy neobešli(Hastings,Japp,Lemonnová).Jsem rád za každý nový "Poirotův" film, ale lehkou pachuť po jeho zhlédnutí, vzhledem ke kvalitě filmů z 90.let, nejde přehlížet. (02.01.2011)

K detektivce Vražda v Orient-expresu mám zvláštní vztah. Byla to má první detektivka s Poirotem, jakou jsem četl, a zpětně jí hodnotím jako jednu z nejlepších, ne li vůbec nejlepší. Přitom je to tak jednoduše a geniálně vymyšlený a vystavěný příběh (jeden vlak, uvízlý v závějích v divočině v Jugoslavii, jeden mrtvý, 12 podezřelých a nejslavnější belgický detektiv…). Při hodnocení tohoto dílu se nedá vyhnout porovnání s filmem Sidneyho Lumeta z roku 1974. Zatímco starší verze se drží předlohy co to jen jde, nový díl z roku 2010 si dovoluje pojmout závěr poněkud jinak (neříkám že ke škodě), ale milovník Christie ve mně křičel „Vždyť je to jinak!“, musel jsem ale dát za pravdu chladné logice, že mírná změna příběhu neuškodila, přeci jen já od adaptace nechci naprosto přesné převyprávění příběhu, jako oživlou ilustraci. Přes některé nedostatky (Poirot katolíkem?, poněkud „jiné“ řešení případu, kamenování) se mi to docela líbilo. (12.11.2013)

Jedna z mála detektivek Agathy Christie, u níž si i po letech pamatuji pointu. V tomto filmu je Poirot zuřící, trpící a modlící se; tedy docela jiný, než obvykle. Nepřehlédnutelná je televizní lacinost, několik pěkných záběrů na vlak uhánějící zasněženým Balkánem dojem nezachrání. Poirotovské příběhy natáčené v posledních letech jsou postaveny na třech pilířích: příběhu Agathy Christie, Davidu Suchetovi a dobových anglických reáliích. Handicapem tohoto dílu je všeobecná znalost zápletky a absence staré dobré Anglie. 60%. (25.01.2011)

Jejejej. Tohle byl prostě přešlap. Hrozně moc jsem se těšil na nejzpracovávanější (a možná i nejlepší) předlohu A. Christie a na to jak v ní bude vypadat David Suchet. Stalo se, ale co jsem nečekal. Po množství filmů, kde je Poirot v Suchetově podání vykreslen jistým způsobem, je z nepochopitelných důvodů jeho profil v tomto filmu změněn na moralistického, katolického (přestože se předchozí filmy tomuto tématu poměrně pečlivě vyhýbaly) zabšklého páprdu, pro kterého je zákon nade vše (viz. schválení ukamenování ženy). Skvělá detektivní zápletka s neuvěřitelným vyvrcholením se pak bohužel ztrácí v morálním dilematu. Je to v naprostém rozporu s předchozími příběhy, kdy Poirot nechá třeba i hlavního padoucha uprchnout, protože k němu chová sympatie potěšen tím, že případ vyřešil. Připomeňme si například jeho chování v závěru adaptace Smrt na Nilu, to byl pravý Poirot, nostalgický, chápající. Nemohu si pomoct, ale stará zpracování Vraždy v Orient-expresu toto nepřekoná a nezachrání to ani tradičně brilantní David Suchet. (23.01.2012)