Opona (S13E05)

Dôstojný záver pre mnoho rokov Poirotových detektívok. Podobne ako celá posledná séria je príbeh veľmi pomalý a nejasný, špirála sa roztočí až rozlúčkovým listom. Prichádza smršť nečakaných rozuzlení, ktorá preberie aj v neskorej nočnej hodine a zaručí, že druhé pozretie bude nevyhnutné. –––– Hastings. – Á, Poirotova věrná levá ruka, že? –––– Ujišťuji vás, mon ami, že až spatříte světlo, budete si přát zůstat v temnotě. –––– Nedokázal jsem se přimět k výkonu tak asymetrickému. (22.06.2014)

Bezkonkurenční zakončení jedné velké legendy. Hercule Poirot prošel od samého začátku série vskutku dechberoucí transformací, ale přiznejme si, že notnou dávkou mu k tomu dopomohl nejen jeho představitel, David Suchet, ale také jednotliví filmaři, kteří vždy ke knižní předloze přidali také kousek své vlastní kreace, v menší či větší míře. Jak se celá série chýlila ke konci, na Poirotově čele přibývalo vrásek, lehký úsměv se vytrácel, aby jej nahradil smířlivější výraz. Nyní je před námi zcela jiný člověk, ve svém nitru pokornější s překvapivou oddaností jakési vyšší instanci, ve své mysli však zůstává zapřísáhlým ochráncem pravdy a neúnavným bojovníkem proti bezpráví. Je jasné, že tentokrát stane belgický detektiv před svým nejtěžším rozhodnutím. A jak zde již zaznělo, v tomto filmu se všechen zbytečný sentiment rozplynul, aby divák ani na samém konci série neztratil iluze o tom, jaký byl život Hercula Poirota - největšího detektiva ze všech. (01.12.2013)

Je to ťažké, snáď takmer nemožné, objektívne napísať, názor ktorý by nebol neprikrášlený. Tí z nás, ktorý si užili Suchetovo definitívne stvárnenie sú naplnený zmesou emócii. Tak sa ani nesnažím byť objektívny. Očakávania na túto epizódu boli obrovské. Povedal by som, že produkcia odviedla výbornú prácu, splnila to čo Christie napísala na vrchole svojich síl. Skvelý spôsob ako uzavrieť skvelý seriál. (27.06.2014)

Asi nejdepresivnější díl s Poirotem jaký jsem viděl. Vše je chladné, smutné, bez života, Poirot sedí na kolečkovém křesle a je to jen stín muže, kterým dřív býval. Poslední případ se vrací tam, kde to všechno začalo – na zámek Styles, přítomen je i Hastings, který má starostí nad hlavu. Žádné exotické lokace, žádná smrt v oblacích nebo na Nilu apod. Je to důstojné rozloučení s oblíbeným detektivem, které se veze na vlně melancholie a tušení neodvratného konce. (16.08.2016)

Závěrečná půlhodina posledního Poirotova případu je skutečně něco skvostného a na poli staromilských konzervativních detektivek nevídaně odvážného a unikátního. Tolik zvratů, a přitom snad ani jeden z nich nepůsobí vyloženě hloupě (i přestože hlavní padouch se dle mého názoru dá odhalit, jedná se o skvěle napsanou a dokonale využitou postavu). Ani první hodina není špatná, i když nářezovosti finální třetiny se rovnat opravdu nemůže. Každopádně ale rozloučení ve velkém stylu. (31.12.2014)