Agatha Christie's Poirot

Niekomu to možno príde zdĺhavé, nudné a omáčkovité, ale podľa mňa je toto ukážka skvelého, inteligentného detektívneho seriálu v hlavnej úlohe s nenahraditeľným Davidom Suchetom v roli "malého žabožrúta" Poirota. Kam sa hrabú otravné a nehorázne nudné C.S.I kriminálky, ktoré v tomto prípade nesiahajú ani po päty. Skvelé na tomto seriáli je to , že vás prinúti sa zamýšľať nad tým kto je vrah, prinúti vás zapamätať si postavy a pred koncom vždy máte (teda aspoň ja hej) svoj tip, kto je ten zločinec. Toto v moderných kriminálkach nenájdete. Tam je to samá databáza, zbytočné špeciálne efekty, DNA, hlášky typu: "bez právnika nepoviem už ani slovo" a na psychológiu totálne zabudli. No, ale späť k Poirotovi. Najlepšie časti sú jednoznačne v intervale 1989-2002. V roku 2002 odišli zo seriálu 3 veľmi dôležité postavy a to Kapitán Hastings, slečna Lemonová a hlavný inšpektor Japp, čo je podľa mňa hrozná škoda. Dialógy Poirota a Hastingsa boli jednoducho geniálne a patrili medzi moje obľúbené. Aj tak chválim tvorcov, že to nevzdali a v seriáli pokračovali ďalej. Zatiaľ je koniec v nedohľadne. http://www.youtube.com/watch?v=Hmx6dQJf_rk (23.08.2010)

Brilantní (a nabrilantinovaný) Suchetův Hercule Poirot je dokonalý a nikdo mi to nevyvrátí. Úvodní titulky a hudební téma jsou naprosto úchvatné, stylizace navozuje tu správnou náladu pro procházku do časů, kdy už gentlemani nebyli tak čestní jako dříve (i když ani předtím to zřejmě nebylo s tou ctí příliš horké) a dámy nebyly tak bezbranné a mravné. Klenot britské kulturní historie si nemohl zasloužit lepší seriálové zpracování. Jenže - pořád je to "jen" televizní seriál, kvalita dílů lehce kolísá a na opravdu pořádnou detektivku potřebujete víc než necelou hodinu, což hravě dokáže třeba Vražda Na Nilu - myslím tu se Suchetem. Pro seriál mám 70%. (17.01.2005)

Jednoznačná volba. Skláním se před Peterem Ustinovem, ale David Suchet je ten "pravý" Poirot. Některé slabší díly jsou postaveny vyloženě na něm. Přiměřeně tupý Japp a Hastings (občas otravní) a nenápadně půvabná slečna Lemonová. A naprosto bezchybný výběr exteriérů a interiérů. Nechápu, kde se v Anglii vzalo tolik funkcionalistických domů. (11.11.2008)

Nejslavnější seriál podle Agathy Christie je i u nás blahoslavený Poirot. Pominu-li žádný zájem, který chovám k Marplové a naopak laskavou náklonnost k Tommymu a Pentličce, můžu být s více než dvacetiletým vývojem seriálového Poirota spokojená. Určitě jsou příjemnější delší příběhy, ty hodinové epizody ze začátku přeci jenom poněkud zestárly, ale souhrnně je možné se k seriálu pravidelně vracet a vždycky v něm objevit cosi nového, poutavého. Ideální časy jsou zde zakonzervovány stejně kvalitně jako půvaby slečny Lemonové. Za celou éru prošlo seriálem mnoho příjemných tváří, včetně překvapivé kombinace Joely Richardson, Paris Jefferson, Jaime Murray, Emily Blunt nebo Johna Hannaha. Letos se sice velmi těším na nové epizody Partners in Crime, ale po těch letech jsem si jistá, že na Poirota nikdy nezapomenu. Šedé buňky mozkové jsou toho ostatně důkazem. (11.05.2015)

Předem mého komentáře se musím pochlubit a pochválit, že jsem četl všechny knihy, co tato první dáma světové literatury napsala a to včetně i těch, které napsala pod svým pseudonymem Mary Westmacott. A proč první dáma světové literatury? Odpověď je jednoduchá, jelikož po alžbětinském spisovateli Williamu Shakespearovi, kterému jsem dodnes nějak nepřišel na chuť, je to druhá nejprodávanější autorka všech dob. Ale k postavě Hercula Poirota, kterého vytvořila a který ji po čase začal silně lézt na nervy, že se ho chtěla dokonce zbavit. Stejný precedens jsme mohli vidět u neméně známého fiktivního detektiva Sherlocka Holmese, kde se ho jeho autor Arthur Conan Doyle dokonce zbavil a tím způsobil vlnu nevole v řadách fanoušků tohoto Mistra mezi detektivy, že ho po čase musel zázrakem zázraků nechat vstát z mrtvých. Tuto chybu naštěstí královna detektivek neudělala a i když ji na tomto pedantském, pro ní už otravném belgickém detektivovi štvalo snad úplně všechno, tak to kompenzovala vytvořením dalších literárních postav, z nichž nejznámější je staropanenská Slečna Marplová. V tomto seriálu ztvárnil tohoto detektiva, který pří řešení svých případů používá své šedé buňky mozkové známý anglický herec David Suchet, pro kterého to byla životní a jak sám říká i osudová role. Jednotlivé případy nebudu rozebírat, to ať se každej podívá sám a ještě lépe je si před každým případem přečíst knížku, protože se tvůrci drželi původní linie přesně jak to bylo napsáno v původní předloze a to i včetně věčně nic nechápajícího společníka kapitána Hastingse, který tomu dodal občas nějaký ten vtípek. Jinak příběhy jsou to mrazivé a mysteriózní s překrásnými lokacemi, ať už anglického Londýna nebo tajuplným britským venkovem nebo v jistých případech i zahraničních destinacích. Našeho Hercula, prostě nic nerozhodí a každou záhadu vyřeší a i když ho Agatha už neměla ráda, tak my jsme si ho zamilovali a prožívali s ním nevšední kriminální dobrodružství, ať už na televizních obrazovkách anebo za světel petrolejových lamp, když jsme si po nocích četli jeho nesmrtelné knihy, které tu budou navždy a navždy budou mít miliony obdivovatelů po celém světě. Za originální detektivní případy, které asi nebudou nikdy překonány a za skvělé televizní zpracování, které nás nenechalo řadu večerů v klidu a zpříjemňovalo nám mnoho napínavých chvilek v gauči u televizních obrazovek musím dát Poirotovských 100%. (15.06.2021)