Detektív Poirot: Nemý svedok (S06E04)

Ďalšia vydarená detektívna zápletka s Hercule Poirotom od Aghaty Christie. Samozrejme nechýba ani typický anglický humor s francúzskym šarmom. Celkový dojem kazilo len pár chabých hereckých výkonov (napr. smrť doktora). Tento nedostatok je však vyvážený neobvyklými dedukciami za pomoci očitého svedka vraždy - psa Boba a vtipnými príbehmi o duchoch, ktoré kolujú medzi staršími dámami z vidieka. (16.01.2011)

Seriály zpravidla nesleduji, ale občas se rád podívám na nějaký uzavřený příběh. A případy H. Poirota jsou tím pravým, při čem si člověk odpočine. Včera mi opět nešly některé kanály, a tak jsem na Poirota zabrousil náhodou a příběh mě mile pobavil, přestože úloha foxteriéra vlastně spočívala jen ve dvou počinech - chytání míčku a dívání do zrcadla. Jinak to ale byla klasika se spoustou podezřelých, ale vlastně i překvapivých obětí, a se závěrečným analyticko-syntetickým posezením všech podezřelých, přičemž Poirot jasně vysvětlí, jak a kdo vraždil. Tentokrát je překvapení obrovské, ale tak to u Christieové bývá. (11.01.2017)

„Foxteror“ Bob je vedle bývalého agenta z CI5 nejsympatičtější podezřelý ze všech filmových dobrodružství belgického šerloka. A že jsem už viděla hodně detektivek, dobrých i špatných, starých i nových, se „zelenou duší, unikající se do éteru“, jsem se opravdu nikde jinde nesetkala. :) (11.04.2012)

Uhlazený detektiv dostává poněkud neučesaného neposedného uštěkaného pana Roberta Arandela za svého konsultanta v detektivním pátrání. Ten mu svými psími kusy poodhaluje roušku vražd v Malém zeleném domě. Dokud však sám Bob není označen za vraha hlasem zemřelé oběti. Poirot musí vrátit Bobovi jeho čest! Nezviklá(?) jej ani volání ze záhrobí: „Mesieur, volá paní Arandelová.“ „ Ale ta je mrtvá!“ „To si musíte vyřídit s ní!“… Němý svědek nakonec promluví a za asistence malých šedých buněk spolu s duší zelenou vylétnuvší z oběti nebohé vraha usvědčí…*** „Tak vy máte pejska pro radost?“ „Ducha pro radost! Zemřel před třemi roky“, usmějí se blaženě staré dámy. *** Pozor na záhrobní návštěvy u šálku čaje! Haf! (17.05.2014)

Můj nejoblíbenější Poirot, hlavně kvůli monsieur Bobovi. Můj první filmový Poirot byl Peter Ustinov, který byl dokonalý. David Suchet je sice jiný, ale dnes už si bez jeho elegance, vejčité hlavy a rychlé drobné chůze nedokážu Poirota představit. Malá poznámka k dabingu/překladu: je podivuhodné, že Poirot (pochopitelně díky svým šedým buňkám) je schopný v angličtině (češtině) vyjádřit i velmi komplikované úvahy, ale výrazy jako "ano, pane", "děkuji, slečno" nebo "dobrý den, můj příteli" mu nejdou a nejdou. (09.11.2007)