Jacobova obhajoba

Parádně napsaná, precizně zrežírovaná i kvalitně odehraná podívaná, která se nejdříve tváří jako místy mírně klišovitý, ale jinak velmi poctivý procedurální krimi thriller, který se však postupně překlápí v depresivní psychologické drama. Je to správně seversky ponuré a co do tempa spíše rozmýšlivé, ale přesto postupně velmi intenzivně gradující. Připočtěme k tomu napínavý, vícevrstevnatý a hlavně až do poslední chvíle nejednoznačný scénář, kdy divák jednoduše chce vědět, jak to všechno bylo... Jedna jediná poznámka, jelikož jsem v americké soudní síni nikdy nebyl: to se opravdu tolik hraje na emoce porotě a podbízivý herecký exhibicionismus obhájce? Vždycky jsem si myslel, že důležitější jsou v soudní síni přímé důkazy, výpovědi svědků a obecně chladná logika. (10.02.2022)

Chudák mimicky bezradný Kapitán Homokokot. Poté, co pověsil hvězdotřpytný hajzlový poklop na hřebík a vyléčil elasťákové opruzeniny, má vskutku bezútěšný život. Doma má starou tak odpornou, že by mohla xichtem z fleku plašit střevní parazity, a navíc vskutku monstrózní piču, která mu ke všemu tomu neštěstí potratila do vzorové předměstské americké rodiny mimořádně slizkého semiautistického pamrda, nápadně připomínajícího Heryho Potrata po lobotomii, co s gustem sem tam opíchá nějakého toho spolužáka. Bojovým nožem. Anebo možná taky ne, kdo ví. Každopádně jindy bezchybný Smrťák Tydlidum tentokrát nevěděl, kdy přestat, a docela slušně zapletenou tří až čtyřdílnou minisérii zbytečně navatil do rozplizlých osmi dílů nestravitelnou porcí rodinných hovnot a komunikačních poruch, iritujícím festivalem tolik progresivního benevolentního rozvoje dětské osobnosti rodičovským necháváním si srát na hlavu a neumětelsky ukřivděně tvářícím se Kapitánem HK. A to je docela škoda. Kdyby tomu oslizlému paznehtovi někdo tak ve třetím díle omlátil držku o parapet a intenzivním výchovným bitím z něj dostal relevantní informace, mohlo být po čtyřech hodinách svižně vymalováno. Jenže to oni ne. To je furt samé chození po špičkách kolem tolik citlivého fuckana s LNB („Lehký Nedostatek Bití“), tolerančně edukační psychovložky, chlácholivě ignorující fatální rodičovské chyby, plačky a vzdychačky, jaký je to přeci nevinný nádherný chlapec a individualita, a neustálé objímačky a omlouvačky, když na něj někdo náhodou trošku zvedl hlas či se v jeho přítomnosti škaredě zamračil. Prostě samé parádní pokrokové psychologické metody, jak si v zajetí svépomocí úspěšně odchovat mládě vraha a katalogového psychopata. Ovšem Martelovic kluk toho Jeba vystřihnul naprosto sugestivně a celou hrací dobu mě neskutečně sral. (12.05.2022)

Za poslední roky jeden z nejlepších dramatických seriálů po všech stránkách. Čekal jsem dle recenzí a všeobecných pozitivních ohlasů nadstandardní podívanou, ale věřte mi, tohle je ještě lepší. Herecky nesmírně silná záležitost, ústřední trojice hlavních postav bezesporu nezklamala. Od Michelle Dockery jsem čekal luxusní výkon (což splnila, takže se překvapení nekonalo), dále mě kladně překvapil i Chris Evans (doufám, že do budoucna bude obsazován do typově podobných rolí, v těch dramaticky vypjatějších momentech seriálu podal neskutečně procítěný a naturalistický výkon, dokonce i husina se dostavila). Ale Jaeden Martell je za mě tím pravým jádrem tohoto projektu, bez něj by byl výsledek pouze poloviční. Ten má do budoucna našlápnuto skvěle, neznám moc věkově podobných herců, kteří by na tom s nadáním byli podobně. Samotný příběh s vámi mává jako s nějakou hadrovou panenkou, fakticky ty zvraty (a že jich je) ve vyvolají jen údiv a šok, že se z toho budete vzpamatovávat dlouho. Závěr jsem čekal sice o malinko odlišnější, to nic nemění na tom, že i tato varianta uzavření této zapeklité zápletky měla něco do sebe (ten poslední záběr top). Apple TV se vytasil s opomíjeným klenotem. Za mě 9/10 (04.05.2021)

Nejlepší seriál z Apple Original. To bez pochyb. Atmosféra houstne každou vteřinou. Postavy jsou naprosto skvělé. Jeden zvrat je lepší než druhý. Za mě jednoznačně seriál roku, ne-li několika posledních let. Kéž by takových kousků bylo víc. Naposledy jsem byl podobně příjemně překvapen u Sharp Objects. (30.05.2020)

Těžká váha mezi kriminálními thrillery ze soudní síně. Psychologicky až nebývale propracované (perfektní reklama na to, jak se vám může váš americký sen během pár dní rozpadnout úplně na sračku) a v závěru napínavé až na půdu. A ta zvláštní divácká nejistota linoucí se celým příběhem je prostě skvostná. Navrch je příjemné vidět Chrise Evanse taky v něčem jiném než v komiksovém filmu. [90%] (19.03.2022)