Amityville 1992

Sérii Amityville nepovažuji za nijak strašidelnou, jelikož duchařiny mě zkrátka tolik nevyděsí, jako třeba pronásledování psychopatem. Tenhle díl je spíše fantastické mysteriózní drama, kdy do domu vstoupí zlo prostřednictvím středně velkých sloupových hodin. Motiv to není špatný a já oceňuji především nápady. Žádné překotné a nekončící práskání dveřmi, ale stačí jen trocha bláta v posteli a už nastupuje tajemno. Netuším sice, jaká dívenka se mění v sadistického vraha (dle obsahu), ale dospívající Andrea si ďábelskou proměnu vychutná - zatočení s chlapcem je čirý surrealismus. Osobně nejděsivější mi přišel útok rozzuřeného vlčáka, který byl velmi věrohodný, A to, co se pak dělo s Jacobovou nohou, byla lahůdková maskérsky perfektní mutace. Vůbec vizuál je to, čeho si u Randela hodně cením. A skoncování s paní Wheelerovou nemělo chybu. Kdysi tolik ne, po letech jsem však spokojen. (05.05.2024)

Tak po lampě se tentokrát Amityvillské zlo přestěhovalo z klasického domu v podobě hodin. A tenhle film není (oproti jiným pokračováním) vůbec špatný (už proto, že zde jednu z hlavních rolí hraje má nejoblíbenější-nejhezčí herečka z Pobřežní hlídky he, he). Dějově naprostá klasika - otec přiveze hodiny a začnou se dít nenormální věci, otec a dcera hodinám podlehnou, situace se stává neúnosnou, dojde k několika umrtím (zabití staré paní je obzvláště dobré), čas se začne stávat pružný (tyhle scény jsou docela povedené).... Nějaká atmosféra by tady byla, nápady občas dobré, jen ten konec mi to trochu pokazil (stejně jako u jiných hororů s podobnými konci - i když tady i tak nějak trochu zapadá do koncepce děje, ale přesto), razím heslo, že když v hororu někdo zemře, má zůstat mrtvý - pokud jeho další "život" či existence nesouvisí s dějem (nestane se z něj tedy zombie nebo duch, nebo tak něco). Určitě to patří k těm lepším/povedenějším snímkům z Amityvillské série. (11.01.2009)

Zkušený Tony Randel, který totálně zabodoval s 2. Hellraiserem a slušnými Klíšťaty, zde opět prokázal, že prostě umí. Jen si měl prosaditi přesun lokace do onoho domu. Takto jde totiž o stejně nešťastný případ (monsieur Waldemar promine) jako u Halloween III. Pokud by se totiž tento film jmenoval jen It´s About Time a neměl nic společného se sérií Amityville (což v podstatě nemá, když nepočítám hl.jméno a fotku v knize) šlo by o dost slušný nadprůměr a nechal bych si ho. Pár scén alá Hellraiser či Carpenterova the Věc dávají tušiti, že potenciál se mohl rozvinout více. Ona se totiž dost těžko vytváří hororová atmosféra v čistém a úpravném domě jak vystřiženém z Miami beach a interiérem styl Beetlejuice, poté co si ho nechala ´´vylepšit´´ poněkud trhlá matka Lydie. Škoda. A ač to u mě vyzní poněkud nezvykle, ocenil jsem dobrý konec. Který byl sice trochu překvapivý, zato ale skončil tak, jak bych to udělal i já. (03.03.2021)

„Amityville 1992“, ač byl natočen podle knihy, tak bych ani neměl zájem tuto knihu číst, protože si nemyslím, že by mohla být až tak zajímavá a zábavná. Nebo děsivá. On zde potenciál nějakých scén je, ale celkově mi to přišlo slabé. Ty hodiny jako děsivý prvek jsou směšné, protože takhle by se prostě mohlo postupovat celým obývákem a jednotlivé díly by mohly být založeny na tom, že děs způsobuje jiný kus. Série pokračuje ve své slabé linii. (29.01.2015)

O desivých udalostiach, ktoré sa odohrali v sedemdesiatých rokoch minulého storočia v koloniálnom dome v new yorkskej rezidenčnej štvrti Amityville na Long Islande sa natočilo mnoho snímkov. Niektoré sú fakt strašidelné horrory, iné za moc nestoja. Film "Amityville 1992: It´s About Time" patrí do tej druhej kategórie. Zlo z Amityville sa ukrylo do starožitných hodín a odcestovalo na druhý konec spojených štátov amerických. Snaha béčkových filmových tvorcov vytrieskať doláre z tohto klasického horrorového námetu je bezhraničná. ** (13.05.2016)