Stratené v preklade

Muž a žena. Oba dva jsou v cizí zemi, jejíž kultuře ani jazyku nerozumí. Oba dva se cítí osamělí, dokud se jednoho dne nepotkají v baru. Jestli vám to připomíná další romantický film, věřte, že Ztraceno v překladu jím není. Vypráví totiž o úplně něčem jiném. Přátelství a porozumění, díky němuž oba dva zase začínají nacházet víru v sebe sama. Melancholický, krásně lidský film, na který člověk vzpomíná ještě dlouho poté, co ho poprvé viděl. (25.10.2006)

Príjemná exkurzia do Tokia v démonicky pomalom, uspávajúcom tempe s výborným Murrayom, ktorý tu náchádza po rokoch nudného manželstva oživenie v podobe o generáciu mladšej Scarlett. Žeby to medzi nimi veľmi iskrilo nemožno povedať, takisto žeby sa tu niečo významné dialo. Možno ako liek na depku to funguje, ale mňa to spoľahlivo uspalo. (30.07.2004)

,,Nevím co se sebou. Bude to časem lepší?“ ,,Ne. Ano. Bude to snazší. Čím líp víš, kdo jsi a co chceš, o to míň Tě cokoliv rozčílí.“ ,,JENŽE JÁ TEĎ NEVÍM, KDO JSEM“..... Film o setkání a pomalém sbližování 2 lidí, kteří mají pocit, že jim jejich okolí nerozumí je postavený na japonské zvláštnosti, na jednoduchém hereckém (komickém) projevu B.Murraye a na svůdné, v růžových kalhotkách nudící se Scarlett. Další z filmů, který je vlastně o ničem, ale něco na mě z toho příběhu vyzařuje. Něco lidského, co mě oslovuje. Možná krize středního věku, nebo Billův úsměv či snad plné rudé rty Scarlett – těžko říct, každopádně se mi to trefilo do melancholické nálady a přidávám se k těm, kteří S.Coppola tleskají! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, kdo je to v Japonsku ,,LODŽIA MŮRA“. 2.) Nešťastnou náhodou jsem se (zrovna teď) ocitl v krizi středního věku. 3.) Příštích několik dní budu bydlet v hotelu. V Japonsku. 4.) Jsem fanda filmů podobného ražení jako třeba….Zlomené květiny. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.01.2011)

Musím souhlasit s Pedrem v tom, že jsem od filmu čekala hrozně moc, ale bohužel moje očekávání nebyla splněna. Ano, film je ze života, staví na výborných hereckých výkonech Billa Murraye a Scarlett Johansson, plyne prostě tak jako život, ale opravdu se v něm bohužel nic moc neděje. Rozhodně ten film není špatný (a ani bych neřekla, že by mě zastihl ve špatném rozpoložení), některá místa měl velmi dobrá, ale jako celek na mě opravdu moc nezapůsobil. Každopádně si ale myslím, že Sofia Coppola má talent a doufám že mě svým příštím filmem zaujme o něco víc... (29.07.2005)

Aby si tenhle film člověk užil, musí sám být asi smutný klaun(bílý obličej), osamělý a zdeptaný životem, trpící splínem. Pak se tam uvidí a možná mu to ukáže, že zas tak sám není. jméno Sophia Coppola jsem slyšel poprvé v životě, a kromě toho, že je to z japonska a je tam Bill Murray jsem věděl jen to, že to není komedie, takže jsem přistupoval se smíšenými pocity, protože bill je sice dobrej herec, ale trpí podobným prokletím jako poslední dobou Leslie Nielsen. Když ho lidi vidí, čekají srandu a ta tady není. spíš jen jemnější a hořký humor. Ale příjemně mě to překvapilo a musím říct, že to nebyl ztracený čas. (09.12.2005)