Križovatka smrti 2

Naprosto stejný formát jako jednička. Jde hlavně o to, že Chris Tucker je uřvané pako, které dělá problémy jen tím, že řve, Jackie Chan je pak celkem čestný borec, který se také snaží o komedii. Zápletka nudná, nepřekvapivá, i když si o sobě myslí opak. Podruhé už to prostě není taková sranda, obviňování z rasismu je pořádná nuda. Film je mnohem křečovitější a vyčpělejší, než aby se to sneslo naprosto s klidem. (16.03.2014)

Skromnější pokračování Křižovatky smrti. Jackie Chan opět zachraňuje mnohé, Tucker už začal silně trapnit a opravdu jsem doufal, že když "......", tak zůstane mimo hru o něco delší dobu. Sice jsem to už psal, ale tihle dva mají silnější potenciál a nebýt Ratnera, mohli se k němu přiblížit. Na jeden večer Vás to asi neurazí, ale proč dělat z takového střílení do prázdna hned trilogii? (16.10.2005)

Ultimátní nátěr, vtipnější, akčnější, svižnější, příběhově daleko rozmanitější, než první díl.Nechápu menší hodnocení, úplně stejný problém je se sérií francouzkých filmů Taxi.Jednička průměrná zábava a druhý díl naprosto nabušenější ve všech ohledech a přesto má míň procent...facepalm!To samé platí i o dabingu, u tohodle dílu sem se tlemil od začátku dokonce a užívál si tu parádní akci, jako bonus neskutečně sexy bitch Ziyi Zhang.Nejlepší díl série, nejlepší Ratnerův film vůbec.95%. (23.01.2013)

Křižovatka smrti 2 je ve své podstatě kvalitativně srovnatelná s jedničkou, opět zde máme plno humorných situací, hláškující duo detektivů, dobře natočenu akci, svižné tempo a ucházející záporáky. Příběh není nikterak složitý, líbil se mi pěkný vizuál a slušné efekty. Prakticky se jedná o kopírku jedničky, se všemi klady i zápory, takže se stále jedná o nadprůměrnou podívanou, zejména díky humoru Chrise Tuckera a dechberoucích soubojích Jackieho Chana. 7/10. (22.07.2021)

"Shodili mě z baráku, zmlátili mě, svlíkli mě do naha a ty se mě nezastaneš." Tak s takovým parťákem bych rozhodně nechtěl viset vysoko nad zemí na čínském bambusu, ale možná bych s ním mohl navštívit masážní salón Nebe na zemi. Tam se mi totiž líbilo, hláškovací pošťuchování mezi drzým potomkem otroků a prťavým rákosníkem mě taky bavilo a při karatistickém souboji podpatků moje béčková filmová duše vyloženě vrněla blahem. A taky jsem přesvědčen o tom, že běžný heterosexuální chlap by nejméně jednou denně potřeboval, aby se mu agentka Isabella Molinová prokázala svým služebním odznakem umístěným v podprsence. Ano, tak snadno a lacině mě může film dostat. (20.11.2017)