Obyčajní ľudia

Tak režisér Robert Redford tu na mňa vybafol záplavu emócií a rodinnej drámy, ktorú som ale akosi nepostrehol resp. to nič až tak emotívne nieje. Jedna z množstva nadcenených oscaroviek, ktorá sadla vtedajším akademikom a možno aj divákom, ale dnes už nepredstavuje nič výnimočné a patrí skôr do priemeru vo svojom žánri. (19.01.2012)

Jeden z oscarových filmov, na ktorý je v tv naozaj ťažké natrafiť. Pri všetkej úcte k Robertovi Redfordovi i príbehu rozoberajúcemu vzťahy jednej rodiny postihnutej tragédiou, mi film ako oscarový nepripadal. Nechcem tým naznačiť, že sa mi film nepáčil, práve naopak, ale pri pomyslení na oscarovú drámu som si myslel, že mi srdce roztrhá na kusy. Chybu som urobil ja tým, že som mal prehnané očakávania. Ako už samotný názov naznačuje film je o obyčajných ľuďoch a tak trochu obyčajne vyzneje i celkový dojem, no je možné, že to Redford takto zamýšľal. Ak áno, tak mu to vyšlo. D. Sutherland je bezchybný ako vždy, no najviac piestoru dostáva vzťah matka - syn a za najlepšiu scénu považujem rodinné fotografovanie. Celkovo má táto kvalitná rodinná dráma stále čo ponúknuť, no nemôžem sa zbaviť pocitu, že by som si ju vážil viac, ak by žiadnych oscarov nezískala. 80%. (25.12.2011)

Jeden velký domeček z karet, který bohužel již dávno spadl. Ústřední trojice si toho ovšem ještě nestihla všimnout a každý se topí ve své vlastní kaluži problému a předsudků, které se nakonec musí slít jedna do druhé a smíchat se. Výsledkem může být buď jedna velká, silnější skupina, nebo hotová chemická reakce. Obyčejní lidé nabízejí emotivní zážitek obou příkladů zároveň. (24.01.2010)

Nepřekonaný vrchol v režisérské tvorbě Roberta Redforda. Jedno z nejlepších psychologických dramat 80. let zaslouženě získalo několk Oscarů. Mezi herci stojí za povšimnutí celá ústřední trojice. Donald Sutherland je dobrý asi pokaždé, ale i tehdy začínající Timothy Hutton se své nelehké role zhostil překvapivě dobře. Oba ovšem poněkud zastiňuje naprosto neskutečná Mary Tyler-Mooreová. Takřka neznámá herečka v tomhle snímku doslova a do písmene koncertuje. (13.11.2002)

Tahle rodina, která povrchově funguje na tom, že pod povrchem se všichni raději ignorují, aby nemuseli čelit faktu, že to nefunguje, mě před mnoha lety zaujala, a od té doby si jí v podání Redforda masochisticky promítám aspoň jednou do roka. Sama nevim proč to dělám, obsahově to není příjemný film a budete z něho mít pěkný deprese, ale ta forma je zkrátka hypnotizující. Takovýhle filmy vznikají ve zkušených rukou režisérových po mnoha letech zkušeností, Redford s timhle dokázal debutovat, což asi nikdy nepochopim. Pro mě se jedná o jeho nejlepší film a jeden z nejlepších filmů vůbec. (27.12.2011)