Obyčajní ľudia

Kvalitný, nie práve najpríjemnejší film o živote mladého človeka po tragédii a jeho vyrovnávania sa s ňou v prítomnosti. Redford si vzal do parády výborný námet, z ktorého dýcha scenár par excellence a naprieč hlavnou postavou sa dostaneme aj k hlbokým koreňom rodinného zázemia samotného Conrada, nepredvídateľnosti okolia v ktorom žil, až k jeho tiesnivému vzťahu s psychiatrom. Jediné, čo málinko mrzí je formálna strohosť, čím si novic na režisérskom kresle ide viacmenej na akademickú istotu, bez akéhokoľvek rizika. Pretože postaviť direktívne zručnosti a technické majstrovstvo z tohto filmu vedľa tých z THE SHINING či RAGING BULL, zostaneme o pár levelov nižšie. Ale aj tak, som spokojný. (12.09.2014)

Filmů o smrti dítěte už bylo natočeno hodně, ale Redfordův neobyčejný režijní debut patří asi mezi ty nejlepší. Mrazivé psychologické drama o tom, jaký rozklad v rodinných vztazích taková ztráta způsobí. Kromě výborně napsaných dialogů mu v tom hlavně pomáhají herecké výkony - zvláště Mary Tyler Moore v roli manipulativní, chladné a egoistické matky si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Je to drásavé, je to smutné, ale na konci to na mě přece jenom dýchlo závanem naděje. (09.11.2011)

Hluboký a  nekompromisní ponor do bolesti, kterou každý zvládáme po svém a jinak. Vstoupí-li něco takového pak do jinak soudržné rodiny, je podrobena zkoušce, na kterou se nelze v žádném případě připravit.  Obyčejný a poklidný začátek pak prakticky nenapovídá, co diváka v dalším průběhu čeká. Nevnímáte-li tedy až hrozivý zjev syna v podání Timothyho Huttona. Redford pak postupně odkrývá váček plný bolesti, aby jej v závěru nemilosrdně rozřízl a své protagonisty v jeho obsahu nechá bez smilování vykoupat a muž, žena a dítě očištěni od veškeré přetvářky a sebeklamu stojí tváří tvář zejména sami sobě. Katarze nikoliv filmová, ale vlastně osobní a skutečná.  Láska zfilmována natolik upřímně a bez jakéhokoliv patosu, až to bere u srdce. Pětihvězdičkový zážitek, který jen tak nevyprchá a asi zase jednou zreviduju svou filmovou topku. (23.02.2023)

Pro někoho možná příliš rozvleklé a nudné (tři postavy, neustálé dialogy, žádný děj), pro mě ale sympaticky křehké rodinné drama, jeden z nejlepších filmů v tomto žánru. Zasloužený Oscar pro Timothyho Huttona, který se i přes svůj nízký věk (19) s náročnou rolí popral výborně, a ještě více zasloužený Oscar za scénář. Dialogy zní hodně přirozeně, nešustí papírem, jednání postav je logické - divák ví, o co jim jde. Vše se odehrává v drobných nuancích, není nám to vpáleno prvoplánově. Zafungovala tu jakási tvůrčí upřímnost. Zrovna nedávno jsem viděl Cenu za něžnost, jiný oscarový hit - rodinné drama - a to mě vůbec neoslovilo, protože příliš tlačilo na pilu. Zde se tvůrcům podařilo udržet se v mezích přirozenosti. Hezký film. (02.02.2012)

V počátku se Obyčejní lidé vyvíjejí jako velmi zajímavé komorní psychologické drama. Hloubka postav je vyjádřena dostatečně přesvědčivě, příběh má spád a je navíc vyprávěn vhodnými filmařskými prostředky. Ke konci se ale náhle vše trochu zvrhne, projevy hlavních hrdinů najednou ztoporní, dojde na na jedné straně očekávaná procitnutí, na straně druhé maličko nečekané ale zase zdánlivě nelogické posuny. Vše končí holou a topornou objímací scénou - po které mám najednou pocit, že jsem byl po tom všem mírně ošizen... Takže trošku zklamání, jinak film vcelku hluboký, zajímavý a určitě shlédnutíhodný. 7,5/10 (16.02.2009)