Emma.

Emma je dobová komedie na motivy knihy z pera Jane Austenové, které dala světu nespočet klasik červené knihovny. To nezbytně znamená i řadu televizních a filmových adaptací, z nichž je Emma rozhodně jednou z těch slabších. Knihu neznám takže z tohoto pohledu se to špatní hodnotí, ale dá se rozhodně říci, že tato filmová adaptace je poměrně chaotická a dějově nezajímavá. To podporuje i cast, který je až zoufale tuctový a nesympatický. A to platí pro všechny. Včetně hlavní postavy, kterou ztvárnila Anya Taylor-Joy, která mi normálně nevadí, ale v dobových kulisách působila dost nepatřičně a ztraceně. Ve finále tak jde o promrhané dvě hodiny. (30.03.2020)

Viac elegantné a menej rozverné než verzia z 90. rokov. Anya je super a vlastne sa mi to dosť páčilo. Akurát to je úplne iná liga ako Leeho Rozum a cit alebo Wrightova Pýcha a Predsudok. Emma teda na svoju referenčnú adaptáciu stále čaká (teda ak nepočítame geniálne guilty pleasure Clueless :) :) :) ),ale to neznamená že sa tu neurodila veľmi fajn jednohubka. Akurát ten bozk, to bolo čo? Fanynky Austenovej hodí od nervov o podlahu :) 7/10 (19.05.2020)

Takhle mi zkazit pana Knightleyho! V tomto případě mu měli říkat spíš Emoley, rytířského v něm nebylo za mák (na konci mi ho bylo vážně líto, že takhle dopadl. Poor Mr. Knightley!). V mnoha ohledech si z knihy vybrali zvláštní motivy a ty tradiční poněkud překroutili – místy bych se nechytala neznat předlohu. Jinak krásné kostýmy (paní Eltonová), vtipné scenérie (zvláště s chovankami internátní školy) a obrovské oči Emminy. (22.03.2020)

Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds. (21.03.2020)

Nejnovější zpracování austenovské klasiky mě příjemně překvapilo. Emma, ač nejmodernější ze všech filmových Em, je tu možná své předloze povahově nejvěrnější. Bizarně pohádkové kulisy zdůrazňují, že se příběh odehrává v čase-nečase a z reálného historického pozadí si vypůjčuje pouze statutární sociální rámec. Tak, aby se milovník Austenové nažral a teenager zůstal celý. Vynikající Anya Taylor-Joy dokáže v jedné vteřině svou postavou přezíravě opovrhovat a posílat ji okatě do hrobu minulých staletí, ale současně pro její jen zdánlivě povrchní povahu u diváka vzbuzuje hluboký soucit i sympatie. Vlastně myslím, že takhle britskou a přitom globálně současnou Emmu před Anyou nikdo nepředvedl. Otázkou zůstává, jestli současný mladý člověk dokáže ještě rozumět lásce, která byla citovým vzplanutím, a jako taková obohacovala celé dni, roky i život. Nejen pět minut v posteli. (16.10.2021)