Réžia:
Rob ReinerScenár:
Rob ReinerKamera:
Peter SmoklerHrajú:
Rob Reiner, Michael McKean, Christopher Guest, Harry Shearer, Bruno Kirby, Ed Begley Jr., Fran Drescher, Patrick Macnee, Dana Carvey, Billy Crystal (viac)Obsahy(2)
Režisér Marty DiBergi sa rozhodne nakrútiť dokument o "najhlasnejšej rockovej skupine sveta" Spinal Tap. Rozhovory s jednotlivými členmi kapely, pohľady do zákulisia, i záznamy so samotných koncertov postupne skladajú mozaiku komplikovaných vzťahov v kapele. Výsledkom je kultová mystifikačná komédia, parodujúca filmy o slávnych kapelách i samotnú éru hard rocku sedemdesiatych a osemdesiatych rokov. (RTVS)
(viac)Recenzie (107)
Spinal Tap jsou bozi! Všem těm Stounům, Beatlesákům, Floydům, Bowiem, a Zeppelinům pořádně nakopali prdel! Tvůrci si ze všech jmenovaných dělají takovou srandu, že pokud máte jen trochu nakoukané jejich nabubřelé megalomanské šou a ,,pravdivé" dokumenty ze zákulisí, dost možná při eskapádách Spinal Tapů spadnete smíchy ze židle. Stačí jen jmenovat: pumpa lásky, basák uvězněný ve škebli, miniaturní Stonehenge, zesilovač, co má 11 stupňů, epický nástup na pódium pokažený blouděním v zákulisí, filosofické hovory členů kapely... a hlavně nesmím zapomenout na dokonalé hity (Big Bottom, Gimme Some Money)! Skutečně milé překvapení. Takhle jsem se nepobavil (ale i nedojal) hodně, hodně dlouho! ()
Comin' live, direct from hell... Spinal Tap! David St Hubbins! Derek Smalls! Mick Shrimpton! Viv Savage! Nigel Tufnel! Spinal Tap byla ta nejhlučnější heavy metalová skupina pod sluncem a tohle je rockument jenom a pouze o ní! Tihle borci to skutečně uměli rozjet (jako jediní měli aparaturu nastavitelnou až na jedenáct!), jejich vystoupení nepostrádala moment překvapení (jakým může být třeba nečekaný zjev napodobeniny Stonehenge) a úžasná sóla (Nigel zahraje na kytaru třeba i houslemi). Historie skupiny je velice poutavá, celkem se v ní vystřídalo 37 členů, mnozí zemřeli za nevyjasněných okolností („udusil se zvratky, ale ne svými, vlastně se nikdy nezjistilo čí to byly zvratky“), své první duchaplné songy prezentovali její členové již počátkem 60. let („You know what I want. You know what I need. Or maybe you don't“) a pokud na ně v letech osmdesátých přišlo desetkrát méně lidí než v dobách největší slávy, pak jedině z důvodu jisté vyhraněnosti – nebudou přeci pořád hrát pro masy. V rockumentu mimo jiné uvidíte a uslyšíte rozhovory s jednotlivými členy, kteří se prezentují jako opravdoví myslitelé (- What does the end feel like? - It's like saying when you try to extrapolate the end of the universe. If the universe is indeed infinite, then what does that mean?), ukázky z jejich úžasných vystoupení, kde publikum rozpalují v patřičně nevkusných elasťácích a na závěr vás čeká pár mouder do života (- If I were to ask you your philosophy of life or your creed, what would that be? - Have a good time all the time.). Pokud by vám snad někdo tvrdil, že podobná skupina nikdy neexistovala, nevěřte mu, Spinal Tap je stále žijící legenda! 85% ()
Myslel som, že najnebezpečnejšie povolanie na svete je rybár na aljaške. Ale kdeže, byť bubeníkom v kapele Spinal tap zaručuje 100% úmrtnosť. Ale aspoň si užijete zopár dobrých koncertov a nedožijete sa jej úpadku. Našťastie majú v Japonsku radi sex na farmách. Mám pocit, že sa po pozretí tohto mystifikačného dokumentu poučili Bon Jovi, Kiss, Europe, Poison, alebo Van Halen, akou cestou sa hudobne neuberať, ako trafiť včas na pódium, ako vychytať technické muchy na pódiu a ako sa vyhnúť ponorkovým problémom s ostatnými členmi kapely. Pokiaľ máte kapelu, na ktorú kedysi chodilo 150 ľudí a dnes je to už iba 15 v pondelok v Randali, neznamená to, že strácate popularitu, ale že je vaše publikum viac selektívne. Takže hlavu hore, určite to nie je váš koniec, pretože vesmír je nekonečný! ()
THIS IS SPINAL TAP, je dokument, rockument, mockument. Rob Reiner natočil prakticky tragikomédiu, kde sa realisticky podáva zrejme všetko to, čo obklopuje hociktorú slávnu kapelu, chystajúcu comeback. Nezhody, neschopný promotér ( resp. hviezdy nám nepriali ) a celkový útlm z bývalých galaktických koncertov a predajov albumov. Tento kultový snímok, právom platí za jednu z najväčších rarít minimálne 80. rokov. ()
No tak tohle me vcelku zklamalo. Nevadil by mi ten dokumentarni styl natoceni, ale Reiner precejen jeste nebyl zkusenej, takze to neni uplne doladeny. Problem je, ze ve filmu jsou bud rozhovory s clenama kapely, zabery jak jedou na turne, jsou na pokoji atd. a zabery z koncertu. Obcas se sice povede nejakej vtipek nebo hlaska, hlavne diky tomu, ze clenove kapely jsou fakt pohodari, jenze jako komedii bych to rozhodne neoznacil. Tak jediny, co stoji za pozornost, pak jsou ty koncerty, chytlavy pisnicky s perfektnima textama, ale tech je bohuzel malo, aby to vytahli na vic nez 3*. Jeste, ze ma film jen 80 minut. ()
Galéria (22)
Fotka © Embassy Pictures
Zaujímavosti (20)
- Nigelovo "hraní" na kytaru pomocí houslí je parodií na techniku Jimmyho Page (kytarista Led Zeppelin), který často na koncertech používal smyčec. (hot_spot)
- Rob Reiner měl původně hrát jednoho z členů kapely, ale rozhodl se pro režii poté, co o něm Harry Shearer prohlásil, že vypadá příšerně v elastanu. (hot_spot)
- Jediný film, který je na internetové databázi IMDb „hodnocen“ na stupnici od jedné do jedenácti hvězdiček. Jedná se o narážku na scénu z filmu, ve které jeden z členů Spinal Tap ukazuje, že jejich aparatura dosahuje maximální hlasitosti jedenáct oproti standardní desítce. ((mOnkey))
Reklama