Rebelové

Ještě před zhlédnutím jsem se obával toho, že mě to bude štvát a nudit zároveň, protože já nikdy muzikálové filmy neměl moc v lásce, ale tady to bylo trochu jinak. Zřejmě k lepšímu dojmu přispěly hlavně dobře vybrané písničky, které jsou melodické a dobře zapamatovatelné. Příběh je slabší, co si budeme nalhávat, ale je to spíš taková doplňková část. Jsem rád i za to, že zde není žádný emerický hepy jend, takže Renč se s tímto tématem popral velmi dobře. (06.03.2017)

Tak to byly doby Renčovy soudnosti. Pod jeho taktovkou vznikl na české poměry ojedinělý snímek, kýčovitý a jednoduchý - ovšem vyčítat něco takového muzikálu je asi jako stěžovat si, že je Plzeň hořká. Choreografie možná mohla být nápaditější, ale jinak samé libové masíčko. Vynikající výtvarné a kostýmní řešení, chytlavé dobové songy, přesní herci, malebné Týniště (skoro bych řek, že další herec filmu) a je znát i Zelenkova ruka na celém díle. Nakonec není to jen love story zasazená do šedesátých let, ten příběh ztělesňuje metaforicky sen roku 68, je extenzí lidských přání a jako správný sen je náležitě idealizovaný, což muzikálu sluší nejvíc. (29.12.2008)

Je to rebel! Při zatýkaní tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil. Ehmm. Pardon. Zase jsem si spletl dveře, to víte, není Němec jako Němec, vemte si takovou Boženu Němcovou, rozenou Panklovou, a není rebel jako rebel, vemte si takového Máchala. Avšak nevadí, Renčův kultovní, nebojme se toho, vždyť má ku dnešku přes dvaadvacet tisíc ohodnocení; tedy Renčův kultovní muzikál jsem též kdysi viděl, tudíž mám právo komentovat. Pakliže se tedy nic nezměnilo, třebas to, že komentář může být sepsán nejpozději týden ode dne, kdy byl film viděn, to bych to právo neměl. Co však na tom, právo sem, právo tam, vůbec na něm nezáleží, mám jej tak jej mám, nemám tak nemám, budu za rebela. Bez příčiny? Rebelie bez příčiny? Možná. Možná se chci jen vypsat z morální kocoviny; z jaké jiné bych se též jako abstinent mohl chtít vypsat? Třebas však mám, co říct, to se pozná, až budeš finišovat, projdeš mou dráhu, uzříš poslední tečku, která přijde - teď. Ne, dělám si srandu, budu psát dál, dokonce i na interpunkci, kterou jsem kdys nesnášel, nesnesitelnější už byla jen diakritika, nerezignuji, a to jen pro tvé pohodlí, ctěná návštěvo, nemusela by ses tudíž zlobit za ten nedospělý žertík, na nějž snad nemohla"s ani skočit. Nebo jo? Dostal jsem Tě? Ne, nedostal. Tomu nevěřím. Maximálně jsem Tě dostál do svízelné situace, čteš, čekáš: bude něco, nebude, má mě rád, nemá mě rád? Mám, moc; co jsem to chtěl, už vím, mám moc, prý dokážu uplést z hovna bič, už mnohokrát jsem se sám sebe otázal, kde jsem k tomu nadání přišel. Vlastní úsilí, dostalo se mi umu shora, podivná hra osudu, kombinace všeho představitelného i nepředstavitelného. Kdoví? A co Jan Tleskač, a co Filip Renč? Jak k tomu přijdou, že oni z hovna bič nepletou? Nebo možná upletou, ale rozhodně s ním nezapráskají tak jako já. Život není fér, co chlapci? Chtěli byste, ale já vás to nenaučím. Važte si svého, ty Jeníčku můžeš projektovat ten svůj antigravitační bicykl, Filípek si natočí chytlavý muzikál, jak by také ne, když šedesátky, to jsou panečku evergreeny, tak jakýpak bič, to je má hračka a nikoho jiného. Nepůjčím, nevyměním. Ani za ježka, ani za Zuzku, ani za Bětku, a za Jiřku už vůbec ne! A tady je ta slíbená tečka. Že je pěkná? Pěknější než onen otázník, který se tu vecpal proti mé vůli. Naštěstí mám sílu a odhodlaní jej zastavit. (02.09.2014)

S trochou nadsázky by se dalo říci, že na Rebelech jsou nejpodařenější úvodní titulky. Všudypřítomná herecká stylizace, spočívající v podivném pitvoření a nekonečném přehrávání, se pojí s velmi slabým scénářem, až po okraj naplněným nejen řadou naprosto provařených klišé, ale také mnoha nesmysly a nelogičnostmi. V podstatě jediný, kdo v Rebelech herecky stojí za zmínku, je výborný Tomáš Hanák. V epizodních rolích pak František Němec... Celý film je doslova přeplněn až obsesivně zdůrazňovanými prvky bruselského stylu šedesátých let, oproti originálu ovšem podstatně lesklejšími, pastelovějšími a také tupějšími. Jistě, muzikály nikdy neměly příliš komplikovaný nebo psychologicky propracovaný scénář, nejde o žádný thriller, ale i tak je množství slabých míst v až povážlivě veliké. Naleštěný kýč, který před naprostým propadem zachraňuje jedině vcelku slušná kamera a dále hudba, což je ovšem pochopitelně (v)klad značně diskutabilní, neboť ji Renč využívá způsobem téměř krkavčím... Celkový dojem: 40%. Zajímavé komentáře: gudaulin, sportovec, berg.12, hirnlego (25.01.2012)

Po deseti letech uzrálý retro muzikál s kompaktní vizuální stránkou, lehkou nadsázkou a hořkou nótou na závěr. Celek povyšuje Tomáš Hanák a jeho soukromý restauratér. Méně by samozřejmě bylo více, kolekce filmů na téma léta 1968 lepší kousek bohužel zatím nenabízí. A pět ze šestice nových mladých uspělo, to je slušná bilance. #kinobus (17.02.2009)