Reklama

Reklama

Pravidla hry

  • Francúzsko La Règle du jeu (viac)
Trailer 1

Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii. (Levné knihy)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (59)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Jste pytlák?" / ,,Spravuju židle!" Keď príde do vyššej francúzskej vrstvy mladý (hoci aj študovaný) pán v ruke s batožinou, v mysli s hľadaním práce a na prvú otázku, či vie čistiť topánky pokojným hlasom odpovedá áno.... (ne)skúšajte hádať, aké zamestnanie ešte v ten deň dostane!! :o) Prastará francúzska tragikomédia, ktorá zanedlho oslávi neuveriteľných 80 rokov, ale aj s odstupom takéhoto časového úseku vie rozhodne zaujať nielen vtipnými dialógmi. Jean Renoir, v pozícii režiséra aj jedného z hlavných hercov, ponúka až provokatívnu satiru na život spoločenskej "smotánky" na úrovni krátkodobých milostných vzťahov.. pretože ,,len moslimovia pristupujú logicky ku vzťahom so ženami!" Na svoju dobu technicky vyspelá záležitosť, obohacujúca všedný deň loveckou akciou a pomerne experimentálnym divadelným predstavením. (80%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()

Bigrambo 

všetky recenzie používateľa

Milostné hrátky francouzské buržoazie... Ve filmu jsou k vidění milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky a já nevím jaké ještě mnohoúhelníky, vteřinové pozbytí či nabytí citů, rošády s milenci, střílení zvěře i lidí. Prostě "zábava“ vyšších znuděných vrstev, která vyznívá v tomto technicky vybroušeném snímku opravdu komicky a já se při tom skvěle bavil. Jean Renoir, který si mimochodem v tomto snímku střihnul i jednu z vedlejších rolí, mě opět nezklamal a rozhodně se ještě více ponořím do jeho skvělé tvorby! ()

Reklama

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Já jsem vlastně strašně mile překvapený. Očekávál jsem nekoukatelný art, metaforickou satiru, která bude symbolizovat mnohé, ale já z toho nic nepochopím a umřu nudou při pokusu tomu vzdorovat. Nestalo se. Chvílemi to osciluje až na hraně nějaké střeštěné západní screwball komedie, ale postupem času to tak nějak nenápadně začne utahovat šrouby, až jsem si uvědomil, že koukám na vědomě exponované zoufalce, kteří volají o pomoc. A to vlastně s ohledem na rok vzniku není málo. Zajímavé. 7/10 ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Co na mě nejsilněji zapůsobilo, to byly herecké výkony. Když hostitel na konci divadelní vložky představoval svůj ultimátní sbírkový předmět, srdíčko se i svíralo dojetím. Potom samozřejmě kamera. Z příběhu samotného jsem nijak zvlášť nadšená nebyla, spíš opravdu z toho, jak byl podáván. Konec je hodně oldschoolový. ()

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Nenápadný půvab buržoazie. Úsměvné a povrchní milostné pletky vyšších vrstev se zvrhávají v naprostou frašku plnou hyterického křiku nebo demolice zámku pomocí střelné zbraně. S trochou nadsázky se tak dá odpovědět na otázku, proč to Francie ve druhé válce zabalila tak brzo - elita se věnovala svým dětinským hrátkám a poddaní ji hlídali, aby si při tom nerozbila obličeje. ()

Galéria (49)

Zaujímavosti (9)

  • Po komerční katastrofě, která v roce 1939 následovala uvedení filmu, byl film bez jakéhokoliv užitku sestříhán. Až v roce 1956 byl zrekonstruován do takřka celé původní délky a v roce 1959 uveden na filmovém festivalu v Benátkách. (Hans.)
  • Snímek byl vedle filmu Občan Kane (1941) považován za předzvěst moderní kinematografie. (Hans.)
  • Film při premiéře neuspěl. Do kin se dostal sestříhaný a nakonec byl zcela zakázán. Byl považován za hněvivou společenskou satiru, jíž také podle jeho autora měl být. (Tommass95)

Reklama

Reklama