Čierny Panter: Navždy Wakanda

Rozmáchlejší a temnější pokračování. Podobně tomu bylo i u Captaina Ameriky Winter Soldier, avšak tam se s obsáhlejším příběhem a různorodými motivacemi hlavních postav pracovalo lépe. Celek působil sevřeněji a dynamičtěji. Dvojka Panthera má ohromnou stopáž. Chce toho řici hodně, dát hodně emocí a ukázat různé světy a postavy v nich fungující. Občas se to daří lépe, občas hůře. Povětšinu času to působilo jako mix Avatara, Aquamana a libovolného dobrodružného filmu odehrávajícího se v Africe. Dá se to snést, ale na druhou návštěvu kina určitě ne. (19.11.2022)

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

Hodnocení u čtvrtého Thora přehodnoceno a vděčím za to právě tady Black Pantherovi, který je opravdu několik tříd kvalitnější a nevidím u něho žádné chyby, jako u prvního Panthera. Je smutné, že kvalita filmu a i samotní herci, museli utrpět takovou ztrátu, aby dosáhli tohohle vynikajícího výsledku. Ryan Coogler se za tu dobu stačil posunout, o docela velký kus a tak jeho vyprávění příběhu je lepší. A přestože sou zde věci, jako křídla na Achillovkách, podmořské město a jiné "Marvel věci" tak přesto ten příběh a jeho vyprávěnění, je hodně civilní a osobní. Co se týče akce, je naprosto perfektně vyvážena a výborně se na ni kouká, zatímco u jedničky se mi líbí hlavně a pouze, ty souboje ve vodě, tak tady se mi líbí každá akce. Je zde lepší CGI, je zde lepší choregrafie, je zde mnohem lepší kamera a střih, takže i v tomhle směru se tvůrci posunuli a to že ji zde neni tolik, ale když už tady je, tak je protě znát, je to to pravé. Co se mi na filmu líbí, je postava Namora, všichni říkají jaký je to záporák, ale já ho nevnímám jako záporáka, ano udělal několik špatných rozhodnutí, ale původ těch rozhodnutí, pramení ze špatných zkušeností kterým byl vystaven. A jelikož znal jen to špatné, očekával jen to špatné a po jeho boku sou jen ti kteří mu přikyvují, ale nedávají mu rady, nedají mu pomocnou ruku, nemůže se na ně obrátit a požádat je o pomoc. A tohle je ten rozdíl mezi ním a Shuri, ona vždycky měla a bude mít, někoho takového, ať už to byl její otec, bratr, matka a nebo M'Baku - Giga Chad, který je zde hlasem rozumu a o tom to je. Samozřejmně i tenhle film, sklízí kritiku, proč ? A proč ne, Marvel je v pozici že ať udělá cokoliv, tak to "fanoušci" zkrituzují a nahází na to hovna. (03.02.2023)

Okouzlující a transcendentní filmový zážitek. Vyloženě Nádhera!! Marvel je zpátky na vrcholu a Ryan Coogler natočil nejkomplexnější a nejvyzrálejší marvelovku vůbec. Black Panther už od úvodu nastolí silně emocionální a smutný pohřeb, kde celá Wakanda truchlí smutkem a je to hodně hmatatelné. Děj se poté přesouvá o rok a začne se rozbíhat skvěle napsané politické drámo ( Královnin proslov v OSN je jak z oscarového dramatu a o proslovu ve Wakandě ani nemluvím, tam nedýchal snad nikdo!!). Boj o vibranium začíná a do hry vstupuje nová podmořská civilizace Talokan ( úchvatně natočené město, působivé zachycení tamního života a hlavně záporák, který dost možná patří k tomu nejlepšímu, co kdy Marvel stvořil. Namor! Antihrdina, opéřený hadí bůh, symbol s dobrou motivací, skvělým backgroundem ( flashback s conquistadory top!) a náhled do Mayské kultury taktéž potěšil + Tenoch Huerta je silná cástingová trefa a kdykoliv je na scéně, tak si rve pro sebe vše od akce, po dialogy až po hutné drama. Bavili mě i Namoroví hlavní bojovníci, ze kterých šel opravdu respekt a takový fight na mostě s Okoye je akční lahoda. Líbilo se mi jak je to pojaté hodně seriózně, dospěle, osudově a emocionálně. Humoru je zde asi nejméně ze všech Marvelovek, ale vzhledem k náladě filmu je to dobře. Úchvatná je hudba, kde Ludwig Göransson předvedl další masterpiece a chce dalšího oscara. ( skladba Con La brisa při představení Talocanu se mi vryla do srdce a poslouchám ji celý den), ale každá jedna hudba zde seděla jak prdel na hrnec a svůj soundtrack list mi byl navýšen minimálně o 5 tracků. Nejlepší hudba v kině letos bez debat. Bavila mě i akce, ikdyž jí není moc, tak se drží při zemi, není to ten typický digi bordel, kde vše jen vybuchuje, ale krásně se to tu řeže hlava nehlava. Invaze na Wakandu je natočená tak, že to bere dech a samotné finále na lodi, je tak epický masakr, že by se dal srovnat i s bitvou v Avengers. Celý film se tu rozbíhají zajímavá témata i myšlenky, bavilo mě opět nahlédnutí do africké kultury, funguje zde politika, drama, akce, vizuál, hudba, epičnost i emoce- tohle je zkrátka sakra vyzrálá podívaná, která obsahuje od každého něco a vše funguje bezvadně. Husí kůži jsem měl několikrát a několikrát jsem měl i zatajený dech. Klid a ticho v kině bylo opravdu hmatatelné, odrovnáni byli úplně všichni. Audiovizuální porno, nářezová akce, emocionální inferno- víc vědět netřeba !   jo a Letitia Wright se s tím popasovala víc než dobře. 9/10. (13.11.2022)

Asi stárnu, ale čekal jsem mnohem víc než nudné tvůrčí obkreslování podle šablon Avatara, Aquamana a ještě jednoho filmu, což by byl spoiler. Já jako chápu, že si ty filmy zákonitě musí být podobné, ale je to teda nešťastné rozhodnutí přijít s podobnou mechanikou děje v plus minus té samé dekádě, kdy si lidi ještě živě pamatujou na plastickou Pandoru a obřího vlasatce s trojzubcem. O Shurině mladé parťačce už ani nemluvě, tuhle hrdinku tak brzo spousta lidí prostě nezkousne. Napodruhé to možná bude lepší, zatím ale dojem unavenosti materiálem a až ubíjející plytkosti. [IMAX] (09.11.2022)