Čierny Panter: Navždy Wakanda

Black Panter umřel na Covid a mamka se ségrou se mají postarat o Wakandu. Coogler prezentuje rozmáchlý projekt s mnoha nosnými tématy velice zkratkovitě. Skáče ze scény do scény a děj chvátá místo, aby plynul. T'Chalova absence je znát hlavně ve chvílích, kdy se snímek potřebuje nadechnout. Odlehčující vtípky a rádoby hlášky holek při představení Iron Heart v kontextu Bossmanovi smrti působí jako hlazení proti srsti. Vše ovšem zachraňuje Namor a jeho Atlan... Yukatánci. Navázat novou říši na střední Ameriku a jejich bohatou kulturu, byl moc fajn nápad. Huerta je super a moc se těším na jeho další působení u Marvela. Finální scéna, kde Kukalkan vysvětluje, že ti kokoti lidi si časem Wakandu stejně znepřátelí a pak teprve začne rubaná je hodně působivá. Ségřina scéna ze záhrobí je mrazivá a celkem dobře funguje i akce a bitka 1:1. Takže škoda toho nekonzistentního úvodu. Hudba je kapitola sama pro sebe Goransonn se překonává, téma nového Pantera je nečekaně brutální. Smithy máme problém. (15.11.2022)

První Black Panther byl prvním (a doposud jediným) oscarovým filmem z MCU, za což vděčí jistě svému "afroamerickému looku" a etnické atmosféře (míněno z mé strany zcela nekriticky). Po podobně laděných Eternals a Shang Chi máme opět tu čest (řádně) zavítat do Wakandy a je to obdobně okázalá a pestrobarevná jízda plná akce a honby za (ne)spravedlivou pomstou, která nabízí nejeden dechberoucí záběr. I když má film 160 minut, dokázal mě po celou stopáž zabavit a vedle nádherného (nejen podmořského) vizuálu jsem se kochal soundtrackem, kde mi v uších uvízlo zejména Con La Brisa. Ano, druhý Black Panther se může možná jevit jako zbytečný film, okatě (ale mile) oplakávajícího Chadwicka Bosemana, s nepřehlédnutelným women power vibem, nicméně mně tato MCU-verze Aquamana, řízlá aztéckou mytologií, zkrátka sedla. (12.11.2022)

The Woman King meets Aquaman meets Avatar. Aneb Black Panther (téměř) bez Black Panthera. Pokračování sympatické jedničky je velkolepý a ambiciózní mišmaš, jemuž nohy nepodráží ani tak nezáviděníhodná výchozí situace (s absencí zemřelého Bosemana se ve scénáři vyrovnali vcelku důstojně), ale právě přílišné připomínání několika jiných velkých, slavných a (minimálně ve dvou případech) i lepších filmů. Navodit dojem plnohodnotného epického blockbusteru se snaživému Cooglerovi poměrně daří, držet krok (v jednotlivostech i celku) však nezvládá nejen s nejtěžší možnou konkurencí (J. Cameron), ale kupodivu ani se srovnatelnou (J. Wan). P. S. Záporák je ucházející, ale ty křidýlka na kotnících fakt nejsou cool... 65 % (20.11.2022)

Kde nic není, tam ani smrt T’Chally nebere. Tvůrci se ze své lenosti vyloženě vykašlali na budování originálního filmu, jakým byla víceméně jednička, a rozhodli se pokračováním probrečet. A je to opravdu úmorná podívaná na tuto nejdelší a nejnudnější Marvelovku. U příšerného Thora: Love and Thunder jsem měl sice permanentně oči v sloup, ale aspoň se sakra něco dělo. Zde vidím kromě potoků slz podprůměrné filmové řemeslo a velmi špatnou herečku Letitiu Wright. Ta vůbec nemá charisma a schopnosti, aby utáhla celý film jako hlavní postava. Největším kamenem úrazu je tak jako u většiny posledních Marvelovek příběh. Ten jsem doslova vyčetl z anotace k filmu a téměř ve všem jsem se trefil. Co se asi stane, když proti sobě ve filmu postavíte dva národy, které se skrývají před nepřejícím světem, a záporáka, jenž je typickým šablonovitým antihrdinou, tedy postavou, která se snaží ochránit svůj lid, jen v rámci touhy po pomstě užívá nemorální metody. Prakticky si můžete udělat u Killmongera z jedničky crl+c a ctrl+v a máte Namora. A když ne u něj, tak třeba u Magneta a řady dalších. Z tohohle mála si pak stačí poskládat celý příběh. Podvodní království vypadá přesně tak, jak si ho představují Afroameričané. Zkrátka vezměte všechny stereotypy zemí třetího světa a potopte je pod vodu. S imaginací Jamese Wana v Aquamanovi se to nedá vůbec srovnat. To mám opravdu věřit, že tento "národ" představuje celosvětovou hrozbu? Proto mi přišlo směšné, že Wakanda, nejmodernější supervelmoc na světě, PROHRAJE na svém vlastním území s podvodními mužíky, kteří jezdí na kosatkách či velrybách. A královnu pak nenapadne nic jiného, než vyvolat odvetu na širém moři. Asi tam čekala větší šance. Tohle bylo zkrátka velký špatný, ale díky své podbízivosti poletí hodnocení odborníků na Rotten Tomatoes do závratných výšin, o tom vůbec nepochybuji. (11.11.2022)

Ja som sa toho pravdupovediac trochu bál, pretože Namor bol jeden z prvých marvelových superhrdinov, poznám jeho komiksy od detstva, a tu bolo zrejmé, že sa bude meniť mytológia. A nakoniec to je práve plusom; z vojnovej protinacistickej propagandy metamorfoval do stredoamerických stredovekých mýtov a je to do detailov premyslené a fajn. Aj keď mohli tomu venovať viac priestoru, začiatok to sľuboval. Dali by sa nájsť podobnosti / inšpirácie vo filmoch Jamesa Camerona; či už je to Avatar, alebo Abyss. Obsadenie Lupity Nyongo je super krokom v paradoxe s asexualitou Letitie Wright , pretože je pekelne sexi (v zmysle Lisa Bonet in Angel Heart sexi).  Problémom by som videl niekoľko chybových efektov, nula hosťovačiek, a hlavne, že je to trochu nedomyslené v prvom pláne. Či už by šlo polemizovať o dôvode, pre ktorý vlastne Okoye musela brať Shuri do USA, alebo to, jak píše xxmartinxx… Mne toto vždy trochu vadilo aj u Tolkiena. Vytvoríte nadľudské, megavyspelé civilizácie, a potom ich obdaríte drbnutými ľudskými vlastnosťami a necháte ich sa navzájom pobiť. Ale určite sa  jedná o jednu z najlepších a najdospelejších marveloviek z poslednej doby, ktorá na rozdiel od experimentov typu Moonknight, Ms. Marvel, či She-Hulk, prináša originalitu - alebo lepšie: rozdielnosť, ktorá nie je na škodu. Marvel sa to určite bude snažiť pretláčiť na oscary a nie je to úplne bez šance. A myslím, že tentokrát (v porovnaní s jedničkou), by to bolo viac oprávnené. Každopádne dnes (v novembri, mesiac pred premiérou druhého Avataru) už možno s istotou konštatovať, že tento rok patrí vysokorozpočtovým akčňákom. (22.11.2022)