Čierny Panter: Navždy Wakanda

Přiznávám, že pátou hvězdičku dávám hlavně za to, jaký je to doják, a na památku Chadwicka Bosemana. Objektivně je totiž druhý Black Panther o něco horší než jednička, a není to tím, že chybí T’Challa, ale naopak tím, že něco přebývá. Stopáž se mi zdála až příliš velkorysá, čti přehnaná, na to, co se vlastně stalo... Přitom by stačilo pár desítek minut (a ne moc dobrých digitálních efektů) ubrat, a mohl z toho být výborný akční film s uvěřitelnou politickou zápletkou a s pamětihodnými scénami, jakou je například královnin projev v OSN. Výprava je nicméně pastva pro oči, hudba pastva pro uši a nové postavy mají marvelovskému filmovému světu do budoucna určitě co nabídnout. (12.11.2022)

[95%] Viděno v kině v IMAXU ve 3D! Jsem ohromen, takto by měla vypadat pořádná marvelovka a ne to co se v dnešní době točí. A ani bych neřekl, že se jedná o klasický MCU film. Tohle mělo prostě svůj styl a vlastní přístup k celému počinu. A abych zde zmínil jednu podstatnou věc, tak první Black Panther z r. 2018 mi moc nesedl, prostě mě to nechytlo, takže jsem ho zařadil do lepšího koukatelného průměru. Chadwick Boseman mě jako Black Panther zaujal spíš v jiných MCU, kde měl tuto postavu na vedlejší koleji. Např.v CA: Civil war nebo v Avengers. Do kina se mi na tohle pokračování moc nechtělo, navíc bez Bosemana, který nedávno zemřel na těžkou nemoc. No, ale po skončení jsem odcházel ze sálu šokovaný jak moc mi to sedlo. Hned od začátku to bylo docela dojemné, jak se rozloučili s postavou Panthera. Jsem rád, že to ve filmu udělali, že zemřel na nemoc, než aby to bylo vymyšlené nějak jinak. I úvodní MCU theme bylo fotky věnováno pouze jemu, takže super. No a poté se film začne rozjíždět a já se bavil po celou dobu. Bavily mě postavy, nejvíc asi Danai Gurira, kterou znám nejlépe jako Mischone z TWD, dále Letitia Wright a další. Takový Freeman měl zde takovou zbytečnou roli, ale ok potěšil. Hlavní záporák mě též bavil, a i jsem místy chápal jeho důvody. Akce byla rozhodně dobrá, mnohdy velkolepá, a především byla spojená se skvělým hudebním doprovodem. Goransson u mě zabodoval. Tak dynamická a výrazná hudba spojená s různými songy – to nemělo chybu. I mi to přišlo chvílemi dost napínavé. Tak já nevím, víc se rozkecávat nebudu. Oproti jiným MCU je to dost netypické. Žádná postava mi zde nebyla lhostejná a ani mi nevadilo, že hlavní hrdinka byla mladá žába a prala se jak dospělej … Takže pecka! A ani mi nevadilo delší stopáž - tempo to mělo velké. Těším se na další vidění a eventuální trojku v podobném duchu byl uvítal. (22.11.2022)

Kde nic není, tam ani smrt T’Chally nebere. Tvůrci se ze své lenosti vyloženě vykašlali na budování originálního filmu, jakým byla víceméně jednička, a rozhodli se pokračováním probrečet. A je to opravdu úmorná podívaná na tuto nejdelší a nejnudnější Marvelovku. U příšerného Thora: Love and Thunder jsem měl sice permanentně oči v sloup, ale aspoň se sakra něco dělo. Zde vidím kromě potoků slz podprůměrné filmové řemeslo a velmi špatnou herečku Letitiu Wright. Ta vůbec nemá charisma a schopnosti, aby utáhla celý film jako hlavní postava. Největším kamenem úrazu je tak jako u většiny posledních Marvelovek příběh. Ten jsem doslova vyčetl z anotace k filmu a téměř ve všem jsem se trefil. Co se asi stane, když proti sobě ve filmu postavíte dva národy, které se skrývají před nepřejícím světem, a záporáka, jenž je typickým šablonovitým antihrdinou, tedy postavou, která se snaží ochránit svůj lid, jen v rámci touhy po pomstě užívá nemorální metody. Prakticky si můžete udělat u Killmongera z jedničky crl+c a ctrl+v a máte Namora. A když ne u něj, tak třeba u Magneta a řady dalších. Z tohohle mála si pak stačí poskládat celý příběh. Podvodní království vypadá přesně tak, jak si ho představují Afroameričané. Zkrátka vezměte všechny stereotypy zemí třetího světa a potopte je pod vodu. S imaginací Jamese Wana v Aquamanovi se to nedá vůbec srovnat. To mám opravdu věřit, že tento "národ" představuje celosvětovou hrozbu? Proto mi přišlo směšné, že Wakanda, nejmodernější supervelmoc na světě, PROHRAJE na svém vlastním území s podvodními mužíky, kteří jezdí na kosatkách či velrybách. A královnu pak nenapadne nic jiného, než vyvolat odvetu na širém moři. Asi tam čekala větší šance. Tohle bylo zkrátka velký špatný, ale díky své podbízivosti poletí hodnocení odborníků na Rotten Tomatoes do závratných výšin, o tom vůbec nepochybuji. (11.11.2022)

Ja som sa toho pravdupovediac trochu bál, pretože Namor bol jeden z prvých marvelových superhrdinov, poznám jeho komiksy od detstva, a tu bolo zrejmé, že sa bude meniť mytológia. A nakoniec to je práve plusom; z vojnovej protinacistickej propagandy metamorfoval do stredoamerických stredovekých mýtov a je to do detailov premyslené a fajn. Aj keď mohli tomu venovať viac priestoru, začiatok to sľuboval. Dali by sa nájsť podobnosti / inšpirácie vo filmoch Jamesa Camerona; či už je to Avatar, alebo Abyss. Obsadenie Lupity Nyongo je super krokom v paradoxe s asexualitou Letitie Wright , pretože je pekelne sexi (v zmysle Lisa Bonet in Angel Heart sexi).  Problémom by som videl niekoľko chybových efektov, nula hosťovačiek, a hlavne, že je to trochu nedomyslené v prvom pláne. Či už by šlo polemizovať o dôvode, pre ktorý vlastne Okoye musela brať Shuri do USA, alebo to, jak píše xxmartinxx… Mne toto vždy trochu vadilo aj u Tolkiena. Vytvoríte nadľudské, megavyspelé civilizácie, a potom ich obdaríte drbnutými ľudskými vlastnosťami a necháte ich sa navzájom pobiť. Ale určite sa  jedná o jednu z najlepších a najdospelejších marveloviek z poslednej doby, ktorá na rozdiel od experimentov typu Moonknight, Ms. Marvel, či She-Hulk, prináša originalitu - alebo lepšie: rozdielnosť, ktorá nie je na škodu. Marvel sa to určite bude snažiť pretláčiť na oscary a nie je to úplne bez šance. A myslím, že tentokrát (v porovnaní s jedničkou), by to bolo viac oprávnené. Každopádne dnes (v novembri, mesiac pred premiérou druhého Avataru) už možno s istotou konštatovať, že tento rok patrí vysokorozpočtovým akčňákom. (22.11.2022)

Ryan Coogler je úplně jinde oproti ostatním tvůrcům MARVELovek. A na BP:WF je vidět, že mu tahle stáj zbytečně drtí tvůrčí křídla. Takžu tu máme výborné intimní drama o vyrovnání se se ztrátou. Naposledy mě v prvních minutách dokázalo rozbrečet snad jen Vzhůru do oblak. Ale pak tu je taky povinný a dost nesmyslný akční CGI servis. Nemluvě o totálně zbytečném prostoru pro Martina Freemana. (19.11.2022)