Čierny Panter: Navždy Wakanda

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Líbila se mi ta upřímná pocta T'Challovi (Chadwick Boseman). Zobrazené emoce působí opravdově a dokáží dojmout. Herecké výkony jsou v tomto ohledu dobré. Nejsem z těch, kteří by se bránili nahrazení Atlantidy Talokanem, protože to dává další skvělou záminku ukázat v gigantických produktech, jako jsou filmy MCU, nějaký obsah, který vychází z univerzální kultury. Namor je výborným přírůstkem do řad marvelovských superhrdinů, který okamžitě ukazuje, jak mocný je a čeho všeho je schopen. Akční sekvence jsou zábavné, jak už jsme u Marvelu zvyklí. Také se mi líbila skvělá hudba, která se sem náramně hodí a umocňuje zážitek z filmu. A nakonec je třeba ocenit i garderobu. Za každým z obleků je vidět velká snaha a smysluplnost, která se úspěšně snaží míchat různé kultury s novou dobou plnou technologií. Je to vynikající příspěvek k designu postav. Nelíbilo se mi, že celý příběh působí příliš odlehčeně a když se nad tím zamyslíte, tak i dost směšně. Motivace Namora neodpovídají jeho plánům ani jeho činům v celém filmu. Marvel opět selhává při psaní a vývoji svých záporáků. Vše působí jako pouhá záminka pro střet postav. V příběhu není nic skutečně nosného, kromě smrti T'Chally, která také není dobře využita a zneužívá dramatičnosti, kdykoliv může. Tempo filmu je nekonzistentní. Je dost monotónní až do akčních scén, které jsou dobré, ale krátké. Někdy se příliš mnoho informací odehrává příliš rychle, aniž by bylo možné plně ocenit každou sekvenci a každou zúčastněnou postavu. Speciální efekty jsou podle očekávání dobré, což už je v dnešní době tak trochu povinnost. Ale moc se mi nelíbila kompozice národů. Jak Wakanda, tak Talokan mají problém s kontrastem a barvami, což brání jejich plnému docenění. Ani finální bitva mi nepřinesla žádné uspokojení. Celkově je film zábavný, pokud se chcete jen bavit souboji a vizuálními efekty, ale myslím, že je nejvyšší čas, aby Marvel začal brát své filmy vážně a uvědomil si, že superhrdinské filmy konzumují i dospělí. /50%/ (19.11.2022)

Nebylo to zlé, ale doufal jsem trochu víc. Nevtáhlo mě to tak, jak jsem se těšil. Ano, Mayové byli nestandardně krvelační, přesto na mě však základy konfliktu působily poněkud uměle. Wakanda Forewer, mám však pocit, že to mohla být "víc Wakanda". Asi budu muset vidět znova. ■ P.S. The Woman King se mi paradoxně svojí kompaktností líbilo víc (a dahomejské amazonky byly inspirací pro Dora Milaje v Black Panterovi). (12.11.2022)

Kde nic není, tam ani smrt T’Chally nebere. Tvůrci se ze své lenosti vyloženě vykašlali na budování originálního filmu, jakým byla víceméně jednička, a rozhodli se pokračováním probrečet. A je to opravdu úmorná podívaná na tuto nejdelší a nejnudnější Marvelovku. U příšerného Thora: Love and Thunder jsem měl sice permanentně oči v sloup, ale aspoň se sakra něco dělo. Zde vidím kromě potoků slz podprůměrné filmové řemeslo a velmi špatnou herečku Letitiu Wright. Ta vůbec nemá charisma a schopnosti, aby utáhla celý film jako hlavní postava. Největším kamenem úrazu je tak jako u většiny posledních Marvelovek příběh. Ten jsem doslova vyčetl z anotace k filmu a téměř ve všem jsem se trefil. Co se asi stane, když proti sobě ve filmu postavíte dva národy, které se skrývají před nepřejícím světem, a záporáka, jenž je typickým šablonovitým antihrdinou, tedy postavou, která se snaží ochránit svůj lid, jen v rámci touhy po pomstě užívá nemorální metody. Prakticky si můžete udělat u Killmongera z jedničky crl+c a ctrl+v a máte Namora. A když ne u něj, tak třeba u Magneta a řady dalších. Z tohohle mála si pak stačí poskládat celý příběh. Podvodní království vypadá přesně tak, jak si ho představují Afroameričané. Zkrátka vezměte všechny stereotypy zemí třetího světa a potopte je pod vodu. S imaginací Jamese Wana v Aquamanovi se to nedá vůbec srovnat. To mám opravdu věřit, že tento "národ" představuje celosvětovou hrozbu? Proto mi přišlo směšné, že Wakanda, nejmodernější supervelmoc na světě, PROHRAJE na svém vlastním území s podvodními mužíky, kteří jezdí na kosatkách či velrybách. A královnu pak nenapadne nic jiného, než vyvolat odvetu na širém moři. Asi tam čekala větší šance. Tohle bylo zkrátka velký špatný, ale díky své podbízivosti poletí hodnocení odborníků na Rotten Tomatoes do závratných výšin, o tom vůbec nepochybuji. (11.11.2022)

Skromná, citlivá a uctivá pieta ikony, která z nepochopitelných důvodů je ve filmu, který trvá ke třem hodinám. Méně je někdy opravdu více a bez několika akčních scén bych se v klidu obešel. Ať už to bylo kvůli rozpočtu nebo náročnosti natáčení, první polovina filmu se prakticky celá odehrává ve tmě, šeru či pod vodou pokaždé, kdy se schyluje k boji nebo se děje něco obzvlášť dramatického. Nedokážu vysvětlit, jak může poslední sbohem Chadwicku Bosemanovi, terapeutický návod, jak se vyrovnat s odchodem blízké osoby, politický thriller, souboj říší a snaha překročit vlastní stín fungovat dohromady, ale přece jen se to povedlo. Snad díky fenomenální Angele Bassett, snad díky dlouho odkládanému, ale ve své nevyhnutelnosti efektnímu objevení se titulního obleku. 70% (07.07.2023)

Dobré marvelovky nechť žijí. A tohle je kupodivu ten případ, ačkoliv je mi jasné, že ne každý se mnou bude souhlasit. Prvního Panthera považuju za průměrný film a v rámci MCU jeden z nejslabších filmů. Od dvojky jsem tedy neměl prakticky žádná očekávání, dokonce jsem se spíš obával. Black Panther 2 je jakýmsi posmutnělým blockbusterem. Najdeme v něm impozantní akční scény, ale velkým tématem je tu Ztráta. Samozřejmě především ztráta Chadwicka Bosemana / prvního Panthera, která rámuje celý film, ale o něco přichází a snaží se s tím vyrovnat i další postavy - například padouch Namor. Tato slavná komiksová postava se poprvé objevuje na velkém plátně a dočkala se oproti komiksu celé řady změn... a kupodivu mezi ně nepatří absence křidýlek na nohách. Přesto se jedná o jednoho z nejzajímavějších padouchů marvelovského filmového vesmíru. Má dostatečné charisma i motivaci a jde z něho i docela strach. Když se poprví objeví na scéně jeho podmořský lid, jde o vyloženě hororovou scénu. Tato mořská říše je hezká na pohled, ale obývá válečníky, kteří jsou mimořádně silní i nelítostní. V prvním díle Panthera jsme tu měli především Black Power, nyní je tu dokonce důraz Black Female Power. A je to fajn, protože všechny představitelky jsou dobře vybrané a hrají dostatečně přesvědčivě. U Shuri je to především to, že je děsně cool, ale i to stačí. Nebudeme si nic namlouvat, z větší části to je hlavně povrchní akčňárna s cool postavami - jako většina Marvelu. A tak to máme (někteří) rádi. Podobně jako u předchozích marvelovek tu můžeme najít slušné logické díry nebo alespoň něco, co není dostatečně vysvětlené (proč třeba bojují tolik na moři, když tam mají "atlantíďani" jasnou výhodu). Je to spíš hrané na efekt. A to funguje, protože vizuálně je to krása, a dobrý výběr hudby podtrhuje působivost scén. Celkově vydařená mainstreamová komiksárna. (8/10) (27.11.2022)