Čierny Panter: Navždy Wakanda

Nebylo to zlé, ale doufal jsem trochu víc. Nevtáhlo mě to tak, jak jsem se těšil. Ano, Mayové byli nestandardně krvelační, přesto na mě však základy konfliktu působily poněkud uměle. Wakanda Forewer, mám však pocit, že to mohla být "víc Wakanda". Asi budu muset vidět znova. ■ P.S. The Woman King se mi paradoxně svojí kompaktností líbilo víc (a dahomejské amazonky byly inspirací pro Dora Milaje v Black Panterovi). (12.11.2022)

Okouzlující a transcendentní filmový zážitek. Vyloženě Nádhera!! Marvel je zpátky na vrcholu a Ryan Coogler natočil nejkomplexnější a nejvyzrálejší marvelovku vůbec. Black Panther už od úvodu nastolí silně emocionální a smutný pohřeb, kde celá Wakanda truchlí smutkem a je to hodně hmatatelné. Děj se poté přesouvá o rok a začne se rozbíhat skvěle napsané politické drámo ( Královnin proslov v OSN je jak z oscarového dramatu a o proslovu ve Wakandě ani nemluvím, tam nedýchal snad nikdo!!). Boj o vibranium začíná a do hry vstupuje nová podmořská civilizace Talokan ( úchvatně natočené město, působivé zachycení tamního života a hlavně záporák, který dost možná patří k tomu nejlepšímu, co kdy Marvel stvořil. Namor! Antihrdina, opéřený hadí bůh, symbol s dobrou motivací, skvělým backgroundem ( flashback s conquistadory top!) a náhled do Mayské kultury taktéž potěšil + Tenoch Huerta je silná cástingová trefa a kdykoliv je na scéně, tak si rve pro sebe vše od akce, po dialogy až po hutné drama. Bavili mě i Namoroví hlavní bojovníci, ze kterých šel opravdu respekt a takový fight na mostě s Okoye je akční lahoda. Líbilo se mi jak je to pojaté hodně seriózně, dospěle, osudově a emocionálně. Humoru je zde asi nejméně ze všech Marvelovek, ale vzhledem k náladě filmu je to dobře. Úchvatná je hudba, kde Ludwig Göransson předvedl další masterpiece a chce dalšího oscara. ( skladba Con La brisa při představení Talocanu se mi vryla do srdce a poslouchám ji celý den), ale každá jedna hudba zde seděla jak prdel na hrnec a svůj soundtrack list mi byl navýšen minimálně o 5 tracků. Nejlepší hudba v kině letos bez debat. Bavila mě i akce, ikdyž jí není moc, tak se drží při zemi, není to ten typický digi bordel, kde vše jen vybuchuje, ale krásně se to tu řeže hlava nehlava. Invaze na Wakandu je natočená tak, že to bere dech a samotné finále na lodi, je tak epický masakr, že by se dal srovnat i s bitvou v Avengers. Celý film se tu rozbíhají zajímavá témata i myšlenky, bavilo mě opět nahlédnutí do africké kultury, funguje zde politika, drama, akce, vizuál, hudba, epičnost i emoce- tohle je zkrátka sakra vyzrálá podívaná, která obsahuje od každého něco a vše funguje bezvadně. Husí kůži jsem měl několikrát a několikrát jsem měl i zatajený dech. Klid a ticho v kině bylo opravdu hmatatelné, odrovnáni byli úplně všichni. Audiovizuální porno, nářezová akce, emocionální inferno- víc vědět netřeba !   jo a Letitia Wright se s tím popasovala víc než dobře. 9/10. (13.11.2022)

Okázalé kostýmy, výprava, make-up, tanečky, herecké kreace a to vše pořád, pořád a pořád dokola. Zápletka začne stejně jednoduše, zbytečně a postaveně na scenáristických berličkách, jako je ve finále i vyřešena. A je to všechno úplně jedno, protože Black Panther: Wakanda nechť žije není nic víc než další vycpávkový pojící článek, jenž pro sérii nemá sebevětší význam krom toho, že nám představí nové postavy použitelné do budoucna. Těch 160 minut jsou totální ústřel, způsobený tím, že Ryan Coogler prakticky dostal bianco šek a mohl si dělat, co chtěl. Pochváleno budiž to, že se to nesnaží házet vtipy každých 5 vteřin jako Thor: Láska jako hrom, ale i tak ty drobné střípky humoru zde jsou trapné až až a trčí nad zbytkem filmu jako bolavý palec. Vizuálně je to OK a zabavit to diváky dokáže, ale pro mě je to veskrze zbytečný snímek, čili nic víc než esence celé chcípácké marvelovské fáze IV. Užitečná poznámka: Po závěrečných titulcích žádná scéna není, jděte domů. (10.11.2022)

Je to prakticky převyprávěná jednička zase od znova, jen ten nový záporák je tentokrát tak moc v právu a je tak rozumný (na jeho straně jsou i velryby!), že už vůbec nedává smysl, proč tu existuje nějaký konflikt, když všichni přítomní by měli být schopní své spory vyřešit rychlým emailem. Jsem taky naprosto zhnechucený kvótovým natáčením - kdyby tu nemusel být aspoň jeden běloch v podobě naprosto zbytečné linky Martina Freemana, mohlo to mít o půl hodiny míň a třeba by to bylo o kus lepší. Takhle, nechci hejtovat, protože to je lepší než jednička, a kdyby to existovalo izolovaně, možná dám i čtyři. Ale v tuhle chvíli už prostě tohle nestačí. (09.11.2022)

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)