Čierny Panter: Navždy Wakanda

První Black Panther byl prvním (a doposud jediným) oscarovým filmem z MCU, za což vděčí jistě svému "afroamerickému looku" a etnické atmosféře (míněno z mé strany zcela nekriticky). Po podobně laděných Eternals a Shang Chi máme opět tu čest (řádně) zavítat do Wakandy a je to obdobně okázalá a pestrobarevná jízda plná akce a honby za (ne)spravedlivou pomstou, která nabízí nejeden dechberoucí záběr. I když má film 160 minut, dokázal mě po celou stopáž zabavit a vedle nádherného (nejen podmořského) vizuálu jsem se kochal soundtrackem, kde mi v uších uvízlo zejména Con La Brisa. Ano, druhý Black Panther se může možná jevit jako zbytečný film, okatě (ale mile) oplakávajícího Chadwicka Bosemana, s nepřehlédnutelným women power vibem, nicméně mně tato MCU-verze Aquamana, řízlá aztéckou mytologií, zkrátka sedla. (12.11.2022)

Marvel is not dead!!! Black Panther je povedený film, který nestaví jen na odkazu, ale dokáže si hrát s emocemi, které jsou ve filmu takřka všude. Film má poměrně delší rozjezd a někomu to může přijít až nepříjemně zdlouhavé. Mě osobně samotná stopáž nevadila a postavy tak dostaly tolik prostoru, kolik potřebovaly. Herecké výkony jsou taky hodně dobré a taková Bassett by si klidně mohla dojít pro Oscara. Představitelka Shuri se opravdu snaží a rve se srdcem za každou minutu na plátně. Namor, jenž si zde odbije svůj debut je výborně vykreslený i zahraný. Jeho postava mi přišla spíše sympatická než vyloženě záporná. Jeho důvody dávají smysl a bavilo mě na něj koukat. Jsem zvědav, jaká je jeho budoucnost v MCU. Stejně tak na postavu Riri, jejíž pokračování budeme sledovat v seriálu IRONHEART. Samotný snímek pak dobře funguje i jako Marvelovka se všemi jeho atrakcemi. Nechybí zde akce, které sice není moc. I tak si myslím, že své Highlighty si každý najde. Je celkem přehledná i svižně natočená. Za mě si odnesl největší palec hudební podkres celého snímku. Soundtrack je opravdu boží a hned letěl do playlistu. Pár výtek bych měl, ale jsou spíš menšího rázu. Např. Filmy by chtěl toho tolik říct, ale ne všechny linky se dočkají konce. Proto hodně příběhových oblouků pak vyjde vniveč. Zamrzí i pak klasicky CGI finále, ale to spíš z důvodu efektů. Natočeno je to hezky a patří k hodně intenzivní části filmu. Po bídném Thorovi a průměrném Strangeovi, je Black Panther příjemné osvěžení, které zasáhne dobrým příběhem, emoční jízdou, hereckými výkony a super záporákem. Nesnaží se zbytečně rvát do sebe camea a návaznosti na ostatní filmy. Jeho plus spočívá v zaměření se pouze na sebe (17.11.2022)

Je to prakticky převyprávěná jednička zase od znova, jen ten nový záporák je tentokrát tak moc v právu a je tak rozumný (na jeho straně jsou i velryby!), že už vůbec nedává smysl, proč tu existuje nějaký konflikt, když všichni přítomní by měli být schopní své spory vyřešit rychlým emailem. Jsem taky naprosto zhnechucený kvótovým natáčením - kdyby tu nemusel být aspoň jeden běloch v podobě naprosto zbytečné linky Martina Freemana, mohlo to mít o půl hodiny míň a třeba by to bylo o kus lepší. Takhle, nechci hejtovat, protože to je lepší než jednička, a kdyby to existovalo izolovaně, možná dám i čtyři. Ale v tuhle chvíli už prostě tohle nestačí. (09.11.2022)

Dobré marvelovky nechť žijí. A tohle je kupodivu ten případ, ačkoliv je mi jasné, že ne každý se mnou bude souhlasit. Prvního Panthera považuju za průměrný film a v rámci MCU jeden z nejslabších filmů. Od dvojky jsem tedy neměl prakticky žádná očekávání, dokonce jsem se spíš obával. Black Panther 2 je jakýmsi posmutnělým blockbusterem. Najdeme v něm impozantní akční scény, ale velkým tématem je tu Ztráta. Samozřejmě především ztráta Chadwicka Bosemana / prvního Panthera, která rámuje celý film, ale o něco přichází a snaží se s tím vyrovnat i další postavy - například padouch Namor. Tato slavná komiksová postava se poprvé objevuje na velkém plátně a dočkala se oproti komiksu celé řady změn... a kupodivu mezi ně nepatří absence křidýlek na nohách. Přesto se jedná o jednoho z nejzajímavějších padouchů marvelovského filmového vesmíru. Má dostatečné charisma i motivaci a jde z něho i docela strach. Když se poprví objeví na scéně jeho podmořský lid, jde o vyloženě hororovou scénu. Tato mořská říše je hezká na pohled, ale obývá válečníky, kteří jsou mimořádně silní i nelítostní. V prvním díle Panthera jsme tu měli především Black Power, nyní je tu dokonce důraz Black Female Power. A je to fajn, protože všechny představitelky jsou dobře vybrané a hrají dostatečně přesvědčivě. U Shuri je to především to, že je děsně cool, ale i to stačí. Nebudeme si nic namlouvat, z větší části to je hlavně povrchní akčňárna s cool postavami - jako většina Marvelu. A tak to máme (někteří) rádi. Podobně jako u předchozích marvelovek tu můžeme najít slušné logické díry nebo alespoň něco, co není dostatečně vysvětlené (proč třeba bojují tolik na moři, když tam mají "atlantíďani" jasnou výhodu). Je to spíš hrané na efekt. A to funguje, protože vizuálně je to krása, a dobrý výběr hudby podtrhuje působivost scén. Celkově vydařená mainstreamová komiksárna. (8/10) (27.11.2022)

Okouzlující a transcendentní filmový zážitek. Vyloženě Nádhera!! Marvel je zpátky na vrcholu a Ryan Coogler natočil nejkomplexnější a nejvyzrálejší marvelovku vůbec. Black Panther už od úvodu nastolí silně emocionální a smutný pohřeb, kde celá Wakanda truchlí smutkem a je to hodně hmatatelné. Děj se poté přesouvá o rok a začne se rozbíhat skvěle napsané politické drámo ( Královnin proslov v OSN je jak z oscarového dramatu a o proslovu ve Wakandě ani nemluvím, tam nedýchal snad nikdo!!). Boj o vibranium začíná a do hry vstupuje nová podmořská civilizace Talokan ( úchvatně natočené město, působivé zachycení tamního života a hlavně záporák, který dost možná patří k tomu nejlepšímu, co kdy Marvel stvořil. Namor! Antihrdina, opéřený hadí bůh, symbol s dobrou motivací, skvělým backgroundem ( flashback s conquistadory top!) a náhled do Mayské kultury taktéž potěšil + Tenoch Huerta je silná cástingová trefa a kdykoliv je na scéně, tak si rve pro sebe vše od akce, po dialogy až po hutné drama. Bavili mě i Namoroví hlavní bojovníci, ze kterých šel opravdu respekt a takový fight na mostě s Okoye je akční lahoda. Líbilo se mi jak je to pojaté hodně seriózně, dospěle, osudově a emocionálně. Humoru je zde asi nejméně ze všech Marvelovek, ale vzhledem k náladě filmu je to dobře. Úchvatná je hudba, kde Ludwig Göransson předvedl další masterpiece a chce dalšího oscara. ( skladba Con La brisa při představení Talocanu se mi vryla do srdce a poslouchám ji celý den), ale každá jedna hudba zde seděla jak prdel na hrnec a svůj soundtrack list mi byl navýšen minimálně o 5 tracků. Nejlepší hudba v kině letos bez debat. Bavila mě i akce, ikdyž jí není moc, tak se drží při zemi, není to ten typický digi bordel, kde vše jen vybuchuje, ale krásně se to tu řeže hlava nehlava. Invaze na Wakandu je natočená tak, že to bere dech a samotné finále na lodi, je tak epický masakr, že by se dal srovnat i s bitvou v Avengers. Celý film se tu rozbíhají zajímavá témata i myšlenky, bavilo mě opět nahlédnutí do africké kultury, funguje zde politika, drama, akce, vizuál, hudba, epičnost i emoce- tohle je zkrátka sakra vyzrálá podívaná, která obsahuje od každého něco a vše funguje bezvadně. Husí kůži jsem měl několikrát a několikrát jsem měl i zatajený dech. Klid a ticho v kině bylo opravdu hmatatelné, odrovnáni byli úplně všichni. Audiovizuální porno, nářezová akce, emocionální inferno- víc vědět netřeba !   jo a Letitia Wright se s tím popasovala víc než dobře. 9/10. (13.11.2022)