Čierny Panter: Navždy Wakanda

Po letošních dvou marvelovkách příjemné seriózní osvěžení, ač je absence humoru způsobena okolnostmi na pozadí produkce. I tak jsem si film velmi užil, i když má místy velmi pomalé tempo a taktéž přináší neduhy digitálních marvelovek a celý film jsem si řikal, jak by asi vypadal film, kdyby Chadwick Boseman, jehož kariéru jsem sledoval od jeho výborného debutu v hlavní roli 42, a citelně mi zde chyběl. Nicméně to je život a filmaři neměli jednoduchou práci v popasování se s danou situaci a myslím si, že v tomhle případě se dá brát jako částečná omluva u některých věcí, co se týkají scénáře. Co se týče nového obsazení, s Namorem jsem se postupem času sžil, u Riri Williams to ještě bude chtít nějaké to přesvědčování, že na takouvouhle roli s důležitým odkazem mladá herečka má. Naopak Letitiu Wright jsem si poměrně dost oblíbil, což pochopitelně hodně ovlivnilo, jak k výsledku přistupuji. U nás vzhledem k námětu Black Panther lámat rekordy logicky nikdy nebude, ale za mě rozhodně doporučuji a jedná se o nejlepší letošní marvelovku. Kéž by ten laciný humor z MCU postupně vymizel. (16.11.2022)

Oddělení pro rasistickou diskriminaci zkurvených bílých hub a genderovou privilegizaci krutě utlačované a trestuhodně opomíjené majority středoafrických vědkyň toho tolik pokrokového a „jediný správný globální morální kompas“ na jih rudě magnetizujícího studia MRVEL vyBLMblovalo další spravedlivou a veskrze zaslouženou audiovizuální pomstu všem těm zasraným (a přes 150 let mrtvým) otrokářům a stále prokazatelně žijícím uzurpátorům a genocidérům jednoznačně civilizacetvorné, blahodárné a světohybné kultury rovníkové Afriky. No, povím vám, že já být mouřenínem, urazím se, naseru a pak všechny ty bílé korporátní zmrdy okamžitě zažaluju za pohrdání, zesměšňování a především za rasismus, neboť se jedná ještě o stupeň vypatlanější pásovou a furtdokolovou generickou obrpičovinu pro ty nejtupější barevné tužky v penálu než obvykle vymaštěný bělohomix, nápadně připomínající jedno odporně xenofobní postapo svinstvo nenávistně zkostnatělých konzervativních páprdů s Čárltnem Hestnem v hlavní roli! A český název se navíc až příliš podobá sloganu švédského otrokářského oděvního gigantu H&M – „Uganda nechť šije!“ Čili v podstatě takoví Assvendžři vs Akvavagej po lobotomii colored by Technicolor™, pokud tedy vůbec ještě lze více lobotomizovat již a priori prázdnou dutinu lebeční, plní velmi tumorné neomarxistické demagogie a rasistického protěžování, ovšem s nádherným poselstvím!!! Bratři v tom rozhodně nejsou sami, a i každý zkurvený privilegovaný Hispánec by se měl neprodleně začít omlouvat rychleji, než byste řekli Tenochtitlán, a poklekávat před Aztéky, přičemž velmi doufám, že si i Španělé uvědomí své zmrdství a v dalším zpracování El Cida bude zcela korektně hrát hlavní roli nějaký tem Cuauhtémoc Montezuma. A kdyby se to náhodou ohrálo, tak šup ještě hlouběji a pojďme si vzít na paškál ty svinské Římany! My ve střední Evropě jsme naštěstí byli probuzeni již počátkem devadesátých let minulého století, takže pokud si chcete navodit zcela totožné pocity z díla a mít naprosto stejný estetický, emocionální i intelektuální zážitek, aniž byste museli téměř tři hodiny čumět na ubíjející martýrium opakované scénáristické debility a účelové manipulace, stačí si pustit pětiminutové shrnutí od této maďarské korektně progresivní skupiny. (02.02.2023)

Z této Marvelovky je vidět, jak moc v ní vzpomínají na Chadwicka Bosemana. Což je ostatně hodně hezké. Příběhově už je to ale o dost slabší. Možná až moc zbytečné, když si uvědomím, kam to ve výsledku spěje. Přitom se jedná o druhou nejdelší Marvelovku, což Vám na náladě také nepřidá. Kór, když jsou momenty, kdy jsem se málem uzíval nudou. Hezké scény to nicméně má, přeci jen už se Marvel za poslední léta posunul, jen je to na dnešní poměr už zatraceně málo. Chybí hlavní hrdina a důvod, proč se na dva znepřátelené národy, kterým stouplo ego do hlavy, vůbec dívat. (07.02.2023)

Okázalé kostýmy, výprava, make-up, tanečky, herecké kreace a to vše pořád, pořád a pořád dokola. Zápletka začne stejně jednoduše, zbytečně a postaveně na scenáristických berličkách, jako je ve finále i vyřešena. A je to všechno úplně jedno, protože Black Panther: Wakanda nechť žije není nic víc než další vycpávkový pojící článek, jenž pro sérii nemá sebevětší význam krom toho, že nám představí nové postavy použitelné do budoucna. Těch 160 minut jsou totální ústřel, způsobený tím, že Ryan Coogler prakticky dostal bianco šek a mohl si dělat, co chtěl. Pochváleno budiž to, že se to nesnaží házet vtipy každých 5 vteřin jako Thor: Láska jako hrom, ale i tak ty drobné střípky humoru zde jsou trapné až až a trčí nad zbytkem filmu jako bolavý palec. Vizuálně je to OK a zabavit to diváky dokáže, ale pro mě je to veskrze zbytečný snímek, čili nic víc než esence celé chcípácké marvelovské fáze IV. Užitečná poznámka: Po závěrečných titulcích žádná scéna není, jděte domů. (10.11.2022)

Rozmáchlejší a temnější pokračování. Podobně tomu bylo i u Captaina Ameriky Winter Soldier, avšak tam se s obsáhlejším příběhem a různorodými motivacemi hlavních postav pracovalo lépe. Celek působil sevřeněji a dynamičtěji. Dvojka Panthera má ohromnou stopáž. Chce toho řici hodně, dát hodně emocí a ukázat různé světy a postavy v nich fungující. Občas se to daří lépe, občas hůře. Povětšinu času to působilo jako mix Avatara, Aquamana a libovolného dobrodružného filmu odehrávajícího se v Africe. Dá se to snést, ale na druhou návštěvu kina určitě ne. (19.11.2022)