Čierny Panter: Navždy Wakanda

Když běžně píšu „větší" recenzi, udělám na CSFD krátký výcuc toho nejzásadnějšího, co je k filmu důležité říct. Jenže u nového Panthera mám problém s tím, že to „důležité" prostě nejde jen tak zfouknout během pár řádků. A jelikož zdejší formát komentářů není úplně user friendly k delším textům, tak si >TADY< případně můžete počíst něco „trochu" delšího. (13.11.2022)

Z této Marvelovky je vidět, jak moc v ní vzpomínají na Chadwicka Bosemana. Což je ostatně hodně hezké. Příběhově už je to ale o dost slabší. Možná až moc zbytečné, když si uvědomím, kam to ve výsledku spěje. Přitom se jedná o druhou nejdelší Marvelovku, což Vám na náladě také nepřidá. Kór, když jsou momenty, kdy jsem se málem uzíval nudou. Hezké scény to nicméně má, přeci jen už se Marvel za poslední léta posunul, jen je to na dnešní poměr už zatraceně málo. Chybí hlavní hrdina a důvod, proč se na dva znepřátelené národy, kterým stouplo ego do hlavy, vůbec dívat. (07.02.2023)

Okouzlující a transcendentní filmový zážitek. Vyloženě Nádhera!! Marvel je zpátky na vrcholu a Ryan Coogler natočil nejkomplexnější a nejvyzrálejší marvelovku vůbec. Black Panther už od úvodu nastolí silně emocionální a smutný pohřeb, kde celá Wakanda truchlí smutkem a je to hodně hmatatelné. Děj se poté přesouvá o rok a začne se rozbíhat skvěle napsané politické drámo ( Královnin proslov v OSN je jak z oscarového dramatu a o proslovu ve Wakandě ani nemluvím, tam nedýchal snad nikdo!!). Boj o vibranium začíná a do hry vstupuje nová podmořská civilizace Talokan ( úchvatně natočené město, působivé zachycení tamního života a hlavně záporák, který dost možná patří k tomu nejlepšímu, co kdy Marvel stvořil. Namor! Antihrdina, opéřený hadí bůh, symbol s dobrou motivací, skvělým backgroundem ( flashback s conquistadory top!) a náhled do Mayské kultury taktéž potěšil + Tenoch Huerta je silná cástingová trefa a kdykoliv je na scéně, tak si rve pro sebe vše od akce, po dialogy až po hutné drama. Bavili mě i Namoroví hlavní bojovníci, ze kterých šel opravdu respekt a takový fight na mostě s Okoye je akční lahoda. Líbilo se mi jak je to pojaté hodně seriózně, dospěle, osudově a emocionálně. Humoru je zde asi nejméně ze všech Marvelovek, ale vzhledem k náladě filmu je to dobře. Úchvatná je hudba, kde Ludwig Göransson předvedl další masterpiece a chce dalšího oscara. ( skladba Con La brisa při představení Talocanu se mi vryla do srdce a poslouchám ji celý den), ale každá jedna hudba zde seděla jak prdel na hrnec a svůj soundtrack list mi byl navýšen minimálně o 5 tracků. Nejlepší hudba v kině letos bez debat. Bavila mě i akce, ikdyž jí není moc, tak se drží při zemi, není to ten typický digi bordel, kde vše jen vybuchuje, ale krásně se to tu řeže hlava nehlava. Invaze na Wakandu je natočená tak, že to bere dech a samotné finále na lodi, je tak epický masakr, že by se dal srovnat i s bitvou v Avengers. Celý film se tu rozbíhají zajímavá témata i myšlenky, bavilo mě opět nahlédnutí do africké kultury, funguje zde politika, drama, akce, vizuál, hudba, epičnost i emoce- tohle je zkrátka sakra vyzrálá podívaná, která obsahuje od každého něco a vše funguje bezvadně. Husí kůži jsem měl několikrát a několikrát jsem měl i zatajený dech. Klid a ticho v kině bylo opravdu hmatatelné, odrovnáni byli úplně všichni. Audiovizuální porno, nářezová akce, emocionální inferno- víc vědět netřeba !   jo a Letitia Wright se s tím popasovala víc než dobře. 9/10. (13.11.2022)

Okázalé kostýmy, výprava, make-up, tanečky, herecké kreace a to vše pořád, pořád a pořád dokola. Zápletka začne stejně jednoduše, zbytečně a postaveně na scenáristických berličkách, jako je ve finále i vyřešena. A je to všechno úplně jedno, protože Black Panther: Wakanda nechť žije není nic víc než další vycpávkový pojící článek, jenž pro sérii nemá sebevětší význam krom toho, že nám představí nové postavy použitelné do budoucna. Těch 160 minut jsou totální ústřel, způsobený tím, že Ryan Coogler prakticky dostal bianco šek a mohl si dělat, co chtěl. Pochváleno budiž to, že se to nesnaží házet vtipy každých 5 vteřin jako Thor: Láska jako hrom, ale i tak ty drobné střípky humoru zde jsou trapné až až a trčí nad zbytkem filmu jako bolavý palec. Vizuálně je to OK a zabavit to diváky dokáže, ale pro mě je to veskrze zbytečný snímek, čili nic víc než esence celé chcípácké marvelovské fáze IV. Užitečná poznámka: Po závěrečných titulcích žádná scéna není, jděte domů. (10.11.2022)

Ryan Coogler nezklamal a opět naservíroval silnou superhrdinskou podívanou, která se nestydí sociálních komentářů a komplexních myšlenek. V základu se tu nejen vzdává výtečná pocta Chadwicku Bosemanovi, ale především se podařilo přijít s výtečným zakončením 4. fáze Marvel Cinematic Universe, které zvládá být nejen správně velkolepé a epické, ale skutečně dodat i něco víc. Nejenom, že opět dochází k chválihodné prezentaci kultur, ale jde též o výtečnou filmařinu, ze které jde po celou dobu vidět snaha vzdát ten nejlepší holt. Především Coogler se poté jeví jako jeden z těch filmařů, kterého by si měl Marvel Studios do budoucna hlídat a třeba (zvěstmi podpořené) režijní vedení šestých Avengers mu s klidným srdcem svěřit.... (09.11.2022)