Čierny Panter: Navždy Wakanda

3/10 Podobne rozmáchla sebestredná nuda ako Eternals a totálna strata súdnosti (161 minút???) utopená v referencovaní samej seba. Wakanda Forever sa tvári strašne vážne, pritom je to jeden nafúknutý hlúpy príbeh o degenerovaných šľachticoch, ktorí absolutisticky vládnu vo svojich pašalíkoch a vedú medzi sebou genocídne vojny, ktoré ukončí len flashback a slzička a potom sa môžeme tváriť, že sa nič nestalo. Čo je devätnáste storočie? Sebareflexiu, humor ani nadhľad tu človek nenájde ani lupou. Navyše to nemá ani len tie pôsobivé kostýmy z jednotky. (05.02.2023)

Ja som sa toho pravdupovediac trochu bál, pretože Namor bol jeden z prvých marvelových superhrdinov, poznám jeho komiksy od detstva, a tu bolo zrejmé, že sa bude meniť mytológia. A nakoniec to je práve plusom; z vojnovej protinacistickej propagandy metamorfoval do stredoamerických stredovekých mýtov a je to do detailov premyslené a fajn. Aj keď mohli tomu venovať viac priestoru, začiatok to sľuboval. Dali by sa nájsť podobnosti / inšpirácie vo filmoch Jamesa Camerona; či už je to Avatar, alebo Abyss. Obsadenie Lupity Nyongo je super krokom v paradoxe s asexualitou Letitie Wright , pretože je pekelne sexi (v zmysle Lisa Bonet in Angel Heart sexi).  Problémom by som videl niekoľko chybových efektov, nula hosťovačiek, a hlavne, že je to trochu nedomyslené v prvom pláne. Či už by šlo polemizovať o dôvode, pre ktorý vlastne Okoye musela brať Shuri do USA, alebo to, jak píše xxmartinxx… Mne toto vždy trochu vadilo aj u Tolkiena. Vytvoríte nadľudské, megavyspelé civilizácie, a potom ich obdaríte drbnutými ľudskými vlastnosťami a necháte ich sa navzájom pobiť. Ale určite sa  jedná o jednu z najlepších a najdospelejších marveloviek z poslednej doby, ktorá na rozdiel od experimentov typu Moonknight, Ms. Marvel, či She-Hulk, prináša originalitu - alebo lepšie: rozdielnosť, ktorá nie je na škodu. Marvel sa to určite bude snažiť pretláčiť na oscary a nie je to úplne bez šance. A myslím, že tentokrát (v porovnaní s jedničkou), by to bolo viac oprávnené. Každopádne dnes (v novembri, mesiac pred premiérou druhého Avataru) už možno s istotou konštatovať, že tento rok patrí vysokorozpočtovým akčňákom. (22.11.2022)

Okázalé kostýmy, výprava, make-up, tanečky, herecké kreace a to vše pořád, pořád a pořád dokola. Zápletka začne stejně jednoduše, zbytečně a postaveně na scenáristických berličkách, jako je ve finále i vyřešena. A je to všechno úplně jedno, protože Black Panther: Wakanda nechť žije není nic víc než další vycpávkový pojící článek, jenž pro sérii nemá sebevětší význam krom toho, že nám představí nové postavy použitelné do budoucna. Těch 160 minut jsou totální ústřel, způsobený tím, že Ryan Coogler prakticky dostal bianco šek a mohl si dělat, co chtěl. Pochváleno budiž to, že se to nesnaží házet vtipy každých 5 vteřin jako Thor: Láska jako hrom, ale i tak ty drobné střípky humoru zde jsou trapné až až a trčí nad zbytkem filmu jako bolavý palec. Vizuálně je to OK a zabavit to diváky dokáže, ale pro mě je to veskrze zbytečný snímek, čili nic víc než esence celé chcípácké marvelovské fáze IV. Užitečná poznámka: Po závěrečných titulcích žádná scéna není, jděte domů. (10.11.2022)

Ona je Wacunta vlastně takové Švýcarsko křížené se Star Trekem. Láska a Porozumění. Je naprosto pochopitelné a oprávněné, že sdílet nerost vibratorium s pochybnou bandou bílých tlam by vedlo k naprostému zániku světa. Ale! Nechat chcípat hladem zbytek stejnobarevných kamarádů ve zbytku Afriky? No, to mi hlava nebere. Styďte se Majere...Několik nejlepších zápisů do historie filmového průmyslu: "můj nejoblíbenější kolonizátor"  "MIT vypadá jako zanedbaná škola ve Wakandě" "primitivní Apple komunikace (Máme kurva mluvící korále)" "Triumph Des Willens" Jo, sorry jako, to bylo jinde... Je mi stydno, že tahle odporná kokotina od Marvelu je v modrejch.  A Kukulkan je vlastně taky fajn týpek, jehož kult se prokazatelně obešel bez lidských obětí. Okřídlené kotníky opeřeného delfína. Hnus. (20.02.2023)

Ryan Coogler je úplně jinde oproti ostatním tvůrcům MARVELovek. A na BP:WF je vidět, že mu tahle stáj zbytečně drtí tvůrčí křídla. Takžu tu máme výborné intimní drama o vyrovnání se se ztrátou. Naposledy mě v prvních minutách dokázalo rozbrečet snad jen Vzhůru do oblak. Ale pak tu je taky povinný a dost nesmyslný akční CGI servis. Nemluvě o totálně zbytečném prostoru pro Martina Freemana. (19.11.2022)