Čierny Panter: Navždy Wakanda

„BLACK PANTHER ŽIJE!“…  Válečnická pohádka o magorovi v plavkách, kterej by mohl bejt pánem světa. Kdyby… Tak čekal jsem to horší! Je to zbytečně dlouhý, místy ukecaný, ale novej národ je fajn. Akce je ucházející, ale občas ji sráží ten tmavej vizuál. Nechci řešit, jak moc velká píčovina je příběh a už vůbec poměr černochů… Tak nějak mám zafixovaný, že Wakanda = „Black“. Prostě – když budete chtít, můžete se celkem bavit.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.)  Starej vyrazil na nákupy a přišel v plavkách. 2.) Ještě jsem se nerozloučil(a) s Chadwickem Bosemanem.  ///  Thx za titule „Vojtěch Kostiha“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  * (05.02.2023)

Klidnější tempo, více dialogů než digitálního inferna, nádherný vizuál - je to vůbec Marvelovka? --- Ryan Coogler, režisér prvého Pantera, a boxerského filmu Creed, mi naservíroval po dlhej dobe niečo uzemnenejšie, rozvážnejšie a ľudskejšie, než na čo som z podobných žánroviek zvyknutý. Na to, že mal byť Coogler profesionálny futbalista, a až záhy sa stal scenáristom, a skrze písanie režisérom, je až neuveriteľným príbehom naviac. Wakanda Forever nie je cheesy ukecané, odfláknuté vfx tornádo, ale štrukturovaná dobrodružná prehliadka prekrásných scenérií, okorenená neľahkými osudmi hlavných i vedlajších postáv. Pomalšie tempo mi bolo veľmi sympatické, a absencia neustálej akcie priam balzamom na dušu. --- Paradoxom je, že začiatok a koniec filmu, ktoré sú najviac dedikované Chadwickovi Bosemanovi, vo mne vyvolali najviac rozporuplné pocity, vďaka ktorým sa nemôžem rozhodnúť, či boli legitímnou poctou hereckému kolegovi, alebo samoúčelným dojením emócií, nezávisle od samostatných kvalít tohto filmu. Rád si to onedlho pozriem znovu. (13.11.2022)

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

3/10 Podobne rozmáchla sebestredná nuda ako Eternals a totálna strata súdnosti (161 minút???) utopená v referencovaní samej seba. Wakanda Forever sa tvári strašne vážne, pritom je to jeden nafúknutý hlúpy príbeh o degenerovaných šľachticoch, ktorí absolutisticky vládnu vo svojich pašalíkoch a vedú medzi sebou genocídne vojny, ktoré ukončí len flashback a slzička a potom sa môžeme tváriť, že sa nič nestalo. Čo je devätnáste storočie? Sebareflexiu, humor ani nadhľad tu človek nenájde ani lupou. Navyše to nemá ani len tie pôsobivé kostýmy z jednotky. (05.02.2023)

Kde nic není, tam ani smrt T’Chally nebere. Tvůrci se ze své lenosti vyloženě vykašlali na budování originálního filmu, jakým byla víceméně jednička, a rozhodli se pokračováním probrečet. A je to opravdu úmorná podívaná na tuto nejdelší a nejnudnější Marvelovku. U příšerného Thora: Love and Thunder jsem měl sice permanentně oči v sloup, ale aspoň se sakra něco dělo. Zde vidím kromě potoků slz podprůměrné filmové řemeslo a velmi špatnou herečku Letitiu Wright. Ta vůbec nemá charisma a schopnosti, aby utáhla celý film jako hlavní postava. Největším kamenem úrazu je tak jako u většiny posledních Marvelovek příběh. Ten jsem doslova vyčetl z anotace k filmu a téměř ve všem jsem se trefil. Co se asi stane, když proti sobě ve filmu postavíte dva národy, které se skrývají před nepřejícím světem, a záporáka, jenž je typickým šablonovitým antihrdinou, tedy postavou, která se snaží ochránit svůj lid, jen v rámci touhy po pomstě užívá nemorální metody. Prakticky si můžete udělat u Killmongera z jedničky crl+c a ctrl+v a máte Namora. A když ne u něj, tak třeba u Magneta a řady dalších. Z tohohle mála si pak stačí poskládat celý příběh. Podvodní království vypadá přesně tak, jak si ho představují Afroameričané. Zkrátka vezměte všechny stereotypy zemí třetího světa a potopte je pod vodu. S imaginací Jamese Wana v Aquamanovi se to nedá vůbec srovnat. To mám opravdu věřit, že tento "národ" představuje celosvětovou hrozbu? Proto mi přišlo směšné, že Wakanda, nejmodernější supervelmoc na světě, PROHRAJE na svém vlastním území s podvodními mužíky, kteří jezdí na kosatkách či velrybách. A královnu pak nenapadne nic jiného, než vyvolat odvetu na širém moři. Asi tam čekala větší šance. Tohle bylo zkrátka velký špatný, ale díky své podbízivosti poletí hodnocení odborníků na Rotten Tomatoes do závratných výšin, o tom vůbec nepochybuji. (11.11.2022)