Čierny Panter: Navždy Wakanda

Kdyby to byla jen nudná blbost, to snesu, je to ostatně u Marvelovek obzvlášť z posledních let standard. Ale ta morální ohavnost příběhu a chování postav, ta je intenzivně nasírací. Přesně na úrovní dřívějšího protěžování Wandy (díky bohu za nového Doctora Strange kde ji konečně začali vnímat jako svini). Jinak děj nestojí za mínku, prostě Opičky vs Rybáci se za pomocí hypermoderních vynálezů setkají a pak se mlátí zbraněmi na technologické úrovni antiky. A pak je to přestane bavit a tak se skamarádí, obejmou, a odejdou do západu slunce svorně nenávidět západní civilizaci. Proč tohle má přes dvě a půl hodiny nikdo nechápe - hodina by mohla jít klidně pryč aniž by bylo cokoli poznat. (11.02.2023)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Líbila se mi ta upřímná pocta T'Challovi (Chadwick Boseman). Zobrazené emoce působí opravdově a dokáží dojmout. Herecké výkony jsou v tomto ohledu dobré. Nejsem z těch, kteří by se bránili nahrazení Atlantidy Talokanem, protože to dává další skvělou záminku ukázat v gigantických produktech, jako jsou filmy MCU, nějaký obsah, který vychází z univerzální kultury. Namor je výborným přírůstkem do řad marvelovských superhrdinů, který okamžitě ukazuje, jak mocný je a čeho všeho je schopen. Akční sekvence jsou zábavné, jak už jsme u Marvelu zvyklí. Také se mi líbila skvělá hudba, která se sem náramně hodí a umocňuje zážitek z filmu. A nakonec je třeba ocenit i garderobu. Za každým z obleků je vidět velká snaha a smysluplnost, která se úspěšně snaží míchat různé kultury s novou dobou plnou technologií. Je to vynikající příspěvek k designu postav. Nelíbilo se mi, že celý příběh působí příliš odlehčeně a když se nad tím zamyslíte, tak i dost směšně. Motivace Namora neodpovídají jeho plánům ani jeho činům v celém filmu. Marvel opět selhává při psaní a vývoji svých záporáků. Vše působí jako pouhá záminka pro střet postav. V příběhu není nic skutečně nosného, kromě smrti T'Chally, která také není dobře využita a zneužívá dramatičnosti, kdykoliv může. Tempo filmu je nekonzistentní. Je dost monotónní až do akčních scén, které jsou dobré, ale krátké. Někdy se příliš mnoho informací odehrává příliš rychle, aniž by bylo možné plně ocenit každou sekvenci a každou zúčastněnou postavu. Speciální efekty jsou podle očekávání dobré, což už je v dnešní době tak trochu povinnost. Ale moc se mi nelíbila kompozice národů. Jak Wakanda, tak Talokan mají problém s kontrastem a barvami, což brání jejich plnému docenění. Ani finální bitva mi nepřinesla žádné uspokojení. Celkově je film zábavný, pokud se chcete jen bavit souboji a vizuálními efekty, ale myslím, že je nejvyšší čas, aby Marvel začal brát své filmy vážně a uvědomil si, že superhrdinské filmy konzumují i dospělí. /50%/ (19.11.2022)

Okouzlující a transcendentní filmový zážitek. Vyloženě Nádhera!! Marvel je zpátky na vrcholu a Ryan Coogler natočil nejkomplexnější a nejvyzrálejší marvelovku vůbec. Black Panther už od úvodu nastolí silně emocionální a smutný pohřeb, kde celá Wakanda truchlí smutkem a je to hodně hmatatelné. Děj se poté přesouvá o rok a začne se rozbíhat skvěle napsané politické drámo ( Královnin proslov v OSN je jak z oscarového dramatu a o proslovu ve Wakandě ani nemluvím, tam nedýchal snad nikdo!!). Boj o vibranium začíná a do hry vstupuje nová podmořská civilizace Talokan ( úchvatně natočené město, působivé zachycení tamního života a hlavně záporák, který dost možná patří k tomu nejlepšímu, co kdy Marvel stvořil. Namor! Antihrdina, opéřený hadí bůh, symbol s dobrou motivací, skvělým backgroundem ( flashback s conquistadory top!) a náhled do Mayské kultury taktéž potěšil + Tenoch Huerta je silná cástingová trefa a kdykoliv je na scéně, tak si rve pro sebe vše od akce, po dialogy až po hutné drama. Bavili mě i Namoroví hlavní bojovníci, ze kterých šel opravdu respekt a takový fight na mostě s Okoye je akční lahoda. Líbilo se mi jak je to pojaté hodně seriózně, dospěle, osudově a emocionálně. Humoru je zde asi nejméně ze všech Marvelovek, ale vzhledem k náladě filmu je to dobře. Úchvatná je hudba, kde Ludwig Göransson předvedl další masterpiece a chce dalšího oscara. ( skladba Con La brisa při představení Talocanu se mi vryla do srdce a poslouchám ji celý den), ale každá jedna hudba zde seděla jak prdel na hrnec a svůj soundtrack list mi byl navýšen minimálně o 5 tracků. Nejlepší hudba v kině letos bez debat. Bavila mě i akce, ikdyž jí není moc, tak se drží při zemi, není to ten typický digi bordel, kde vše jen vybuchuje, ale krásně se to tu řeže hlava nehlava. Invaze na Wakandu je natočená tak, že to bere dech a samotné finále na lodi, je tak epický masakr, že by se dal srovnat i s bitvou v Avengers. Celý film se tu rozbíhají zajímavá témata i myšlenky, bavilo mě opět nahlédnutí do africké kultury, funguje zde politika, drama, akce, vizuál, hudba, epičnost i emoce- tohle je zkrátka sakra vyzrálá podívaná, která obsahuje od každého něco a vše funguje bezvadně. Husí kůži jsem měl několikrát a několikrát jsem měl i zatajený dech. Klid a ticho v kině bylo opravdu hmatatelné, odrovnáni byli úplně všichni. Audiovizuální porno, nářezová akce, emocionální inferno- víc vědět netřeba !   jo a Letitia Wright se s tím popasovala víc než dobře. 9/10. (13.11.2022)

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

Ryan Coogler nezklamal a opět naservíroval silnou superhrdinskou podívanou, která se nestydí sociálních komentářů a komplexních myšlenek. V základu se tu nejen vzdává výtečná pocta Chadwicku Bosemanovi, ale především se podařilo přijít s výtečným zakončením 4. fáze Marvel Cinematic Universe, které zvládá být nejen správně velkolepé a epické, ale skutečně dodat i něco víc. Nejenom, že opět dochází k chválihodné prezentaci kultur, ale jde též o výtečnou filmařinu, ze které jde po celou dobu vidět snaha vzdát ten nejlepší holt. Především Coogler se poté jeví jako jeden z těch filmařů, kterého by si měl Marvel Studios do budoucna hlídat a třeba (zvěstmi podpořené) režijní vedení šestých Avengers mu s klidným srdcem svěřit.... (09.11.2022)