Zbaľ prachy a vypadni!

Nenechám se opít režijní stylizací, kterou Ritchie používá ve svých flmech. Netvrdím že by byla špatná, jen není tak nadprůměrná jak se o ní tvrdí a scénář je také slaboučký. Žádným filmem mě ještě Ritchie nepřesvědčil a neurval si ode mě čtvrtou hvězdu. Jeho Snatch je na podobné úrovni jako Lock, Stock and Two Smoking Barrels takže také za tři. (22.03.2009)

Po poslední mrtě promyšlený scénář, který už od prvních scén nádherně směřuje k typicky „ritchieovskému“ konci, ruku v ruce s vytříbenou formou, tvoří jedinečný celek, jehož sledování je čistým filmovým požitkem. Podle přísných měřítek dávkovaná směs násilí, černočerného humoru a všemožné absurdity, je natočena v rychlém tempu, kde se detailních kamerových obletů nedopočítáte, podobně jako rychlého střihu anebo podhledů na pomalu kráčející hrdiny. Ale pozor, tohle není žádný Michael Bay! Ritchie má velmi osobitý styl vyprávění, v němž jaksi vynechává hlavní postavy a pouze načrtává různorodé panoptikum londýnského podsvětí. Nutno uznat, že díky snaze být za každou cenu vtipný a cool, občas Ritchie sklouzne až do samoúčelnosti a děj se stane až příliš vykonstruovaným. Jenomže komu to vadí, když se u toho válíte smíchy po podlaze? Mě rozhodně ne. (17.11.2005)

Nebudem tvrdiť, že "niečo" na tomto šialene premyslenom cool filmíku rokmi nezostarlo. Pre koniec deväťdesiatok a pre vtedajších stredoškolákov a dvadsiatnikov vrátane mňa maximálna lahôdka. Stále to ale aj dnes parádne šlape, hlášky občas parádne prekvapia a občas, sem tam, aj vyšumia. Nebudem tvrdiť, že sa mi iný Ritchieho film páčil viac, bola by to lož. Dokonca u mňa predstihol aj omnoho viac prehypovaný Pulp fiction. 90%. (17.07.2016)

Hodně slušné. Děj sice není nijak přehnaně zauzlený, ale má to natolik lehce napsané dialogy a natolik elegantní režii, že se člověk prostě musí pobavit. I hlavní postavy stojí za to a určitě vyhoví všem, kteří mají rádi tenhle druh zločineckého karikaturismu. Vzato do důsledku mě asi Podfuck vtáhl do děje víc, ale i tak jsem se skvěle pobavil. (16.04.2007)

G. Ritchie prišiel so štýlom rozprávania, ktorý potom ešte úspešnejšie, ako cez šablónu použil vo filme Podfuck a časom aj v iných, ale už nie tak úspešne. Nájdeme tu mnoho spoločných prvkov ako mnoho postáv, šialené náhody, vtipné hlášky, tvrdý chlapi, šialený mafiáni a občas nejaký ten blbec. Režisérov rukopis je v obidvoch filmoch okamžite rozpoznateľný. Nemá zmysel komentovať divoký príbeh plný náhod a nečakaných zvratov, ale za zmienku stojí určite spevák Sting, ktorého som videl prvý krát a zahral slušne. Na plný počet to nebolo, ale inak slušne uletená gangsterka. 80%. (31.12.2015)