Zbaľ prachy a vypadni!

Sbal prachy a vypadni mají v mých očích jednu jedinou nevýhodu - již dříve jsem viděl Podfu(c)k, který je ještě o něco vypiplanější, vtipnější a prostě lepší variací na podobné téma. Lock, Stocku ale už nikdo neodpáře, že pro svět filmu objevilo Jasona Stathama a Vinneho Jonese, kteří se tady sice ještě drží na uzdě, o to více to však rozjedou v již zmíněném Podfu(c)ku. Guye nemíním srovnávat s Quentinem Tarantinem (mě nějak status kultovního režiséra kolem Quentina míjí obloukem), Ritchie je svůj, má svůj osobitý styl vyprávění a jeho filmy jsou dotáhlejší do ještě větší absurdity v dobrém smyslu slova. Asi třikrát jsem během sledování dostal záchvat smíchu (rozbitý stůl, "a ty ses tu vzala kde?", "nesnáším dopraváky"), zbytek jsem uznale kroutil hlavou, ale přeci jen to na plné hodnocení film nevytáhl. Nebýt Podfu(c)ku... (10.03.2009)

Báječná historka z podsvětí, už dlouho jsem se u filmu tak nepobavil, jako když jsem za zvuku hudby z Řeka Zorby sledoval zločineckou bandu, která se připravuje postřílet jinou bandu, která se ale připravuje také, a přitom ani jedna strana přesně neví, kdo proti nim stojí a oč mu vlastně jde. Guy Ritchie zkrátka už v debutu přinesl všechno to, co mám na jeho filmech tak rád. Plus Stinga. (15.03.2021)

Několik skupin dementů se zde dvě hodiny nahánějí ve snaze ukrást peníze, drogy a zbraně v tarantinovsky střižené gangsterce s typicky anglickým (ne)humorem. Vypiplané finálě potěší, zbytek už vcelku nikoliv. Praotec většiny laciných brakových indie podpultových gangsterek - takže vysoké hodnocení ze sentimentu a průkopnictví chápu, sečteno podtrženo je to ale veskrze totální (ne)vtipná taškařice. Nic víc. (23.11.2021)

Stylová jízda Guye Ritchieho, ten člověk má úžasné filmové cítění, celovečerní film mu funguje jako dlouhý videoklip (vůbec videoklipová estetika z tohoto filmu přímo čiší - touha neustále experimentovat, neotřelé postupy, střihy, hudba...). Zápletka nic moc, ale přesto děj nepostrádá napětí, překvapení a také dobře graduje. Je to sice postmoderní filmový konstrukt, ale konstrukt stylový a stylotvorný. K dokonalosti ho Guy Ritchie dotáhl ve svém následujícím filmu Podfu(c)k... (08.07.2007)

Hodně z vás tu vzpomíná Quentina Tarantina ve spojení s Guyem Ritchiem. Jedno se těmto dvěma chlapíkům rozhodně upřít nedá a to sice jejich podobný, specifický smysl pro humor ( nejen) při výběru hudby. Nechat uprosřed akce zaznít tóny z Řeka Zorby, to chce pořádnou kuráž a již jednou zmiňovaný smysl pro humor. A ono to funguje, Né že NE....stejně jako celý tento povedený, zašmodrchaný, zlodějský kousek. Člověk by ( možná ) mohl mít i pár drobnějších námitek, ale ty berou ihned za své ve světle faktů, že vše šlape jako po másle, odsejpá to a zároveň i BAVÍ! Což mně ( alespoň co se tohoto případu týče ) ke spokojenosti ZCELA stačí. Guy Ritchie v poloze, tak jak ho mám NEJRADĚJI. Většina z vás píše něco ve stylu... žánrový klenot, který Guy následně vybrousil v diamant v Pod(f)ucku. Pro mě osobně tím diamantem byl (je) již Lock, Stock and Two Smoking Barrels a nebude to pouze faktem, že byl dřív....... p.s. závěrem jedna rada ( zdarma) - přepínat Tv kanál, když dávají fotbalový zápas, to se jednoduše NEDĚLÁ! Člověku potom může býti tuze horko :o) (10.10.2010)