Zbaľ prachy a vypadni!

Po delší době jsem mrknul znovu na Ritchieho prvotinu. Mezi postavami je hromada drsňáků. Někteří jsou v tom, že dělají ze sebe drsňáka, úspěsnější, někteří míň. Super ale je, že jsou zároveň taky poměrně dost civilní a tím pádem i realističtí. Není to tak přehnaná stylizace nereálných nadsamců, které rád používá Ritchie v novějších filmech. Film je projetý nějakým zvláštním žlutohnědým filtrem, díky kterému je vlastně vizuálně docela neatraktivní, ale to vyvažuje vychytaná režie plná cool záběrů. Příběh je taky překvapivě povedený. Sledujeme všemožné zlodějíčky a gangstery, kteří chtějí se sebou navzájem vyjebávat, díky čemuž se dá do pohybu spirála událostí směřující k velkolepému akčnímu finále. Lock, Stock and Two Smoking Barrels je hodně povedený film (podruhé se mi líbil dokonce víc) a opravdu působivý debut. (8/10) (11.06.2021)

Jmenuje se Guy Ritchie. A tak moc chtěl k filmu, že se rozhodl nedokončit školu a vrhnout se rovnou k natáčení. Jeho počátky u reklam jsou v podstatě počátkem jeho klipovitého stylu, kterým je většina jeho filmů tak proslulá. Jeho režijním debutem bylo právě Sbal prachy a vypadni a dokázala, že se Ritchie nejen pro filmy narodil. On je vyloženě točit musel, protože by jinak svět přišel o naprosto úžasného filmaře! Ze Sbal prachy a vypadni se vyklubal vynikající režijní debut, který nakopl slávu tohoto skvělého filmaře. V nízkorozpočtových podmínkách natočil Ritchie do sebe skvěle zapadající gangsterku, která šlape od začátku do konce. Jeho scénáři nepodráželo nohy ani velké množství postav a ani Ritchieho černý humor. V jeho příběhu se vyskytuje mnoha postaviček britského podsvětí, které jde od sebe velmi snadno rozlišit a snadno vyniknou. Film byl sice velmi levný, přesto byl filmařsky neskutečně kreativní a naznačil, že Ritchie má před sebou velkou budoucnost. A taky, že se jí dočkal. Ritchie sice ani nedochodil základní školu, přesto měl filmařství jednoduše v krvi. Vytvořil neskutečně zábavný a filmařsky kreativní snímek. Ritchieho tvůrčí energie je prostě neskutečná, jeho filmy se i díky ní poznají velmi snadno. Do hlavních rolí sice Ritchie oznámil víceméně neznámé tváře, přesto ovšem casting nemohl dopadnout líp. Ať už se bavíme o hereckém debutu Jasona Stathama, kterého Ritchie našel doslova na ulici a nakopl jeho hereckou kariéru, Vinnie Jonesovi, který se z fotbalisty díky tomuto filmu stal též hercem či Jasonu Flemyngovi, Nicku Moranovi, Dexteru Fletcherovi či Stingovi. Casting si jednoduše Ritchie nemohl pohlídat líp a dvakrát nevadilo, že (kromě Stinga) chybí nějaká známější tvář. Jde o skvělou gangsterku s vynikajícím scénářem, která je právem umísťovaná na seznam nejlepších gangsterek všech dob. S tuctem bizardních postav Ritchie pracuje tak zábavným způsobem, že se ten film snadno omrzí. I přes limit v podobě nízkého rozpočtu je též skutečně filmařsky neskutečně kreativní a práce s kamerou je fenomenální. Ritchieho debut prostě zůstává i po 23 letech neodolatelný a je velmi potěšující, že se až na pár přešlapů (jako film s jeho tehdejší vyvolenou Madonnou s názvem Trosečníci) Ritchie pravidelně sype další velmi povedené či přímo fenomenální snímky. Právě Sbal prachy a vypadni Ritchieho talent poprvé prokázali a i proto si zaslouží takový kultovní status........ (22.07.2021)

85% - Stejně jako v Podfu(c)ku tu Ritchie rozehrává rozsáhlou hru s tolika hráči, že docela trvá, než si člověk uvědomí, který je který, co dělá, pro koho to dělá, kdo je proti němu atd. Příběh samotný je v jednu chvíli tak zamotaný, že orientovat se v něm je velmi složité, ale s vypětím sil jsem to zvládl. Scénář je brilantní! Zdá se, že je někdo z nich úplně v hajzlu a najednou bum a je v pohodě a v hajzlu je někdo jinej a pak zase jinak... no nářez. Někdy mi však zvraty v ději přišly až moc vykonstruované, takže 85% je myslím tak akorát... (09.11.2008)

Hodně z vás tu vzpomíná Quentina Tarantina ve spojení s Guyem Ritchiem. Jedno se těmto dvěma chlapíkům rozhodně upřít nedá a to sice jejich podobný, specifický smysl pro humor ( nejen) při výběru hudby. Nechat uprosřed akce zaznít tóny z Řeka Zorby, to chce pořádnou kuráž a již jednou zmiňovaný smysl pro humor. A ono to funguje, Né že NE....stejně jako celý tento povedený, zašmodrchaný, zlodějský kousek. Člověk by ( možná ) mohl mít i pár drobnějších námitek, ale ty berou ihned za své ve světle faktů, že vše šlape jako po másle, odsejpá to a zároveň i BAVÍ! Což mně ( alespoň co se tohoto případu týče ) ke spokojenosti ZCELA stačí. Guy Ritchie v poloze, tak jak ho mám NEJRADĚJI. Většina z vás píše něco ve stylu... žánrový klenot, který Guy následně vybrousil v diamant v Pod(f)ucku. Pro mě osobně tím diamantem byl (je) již Lock, Stock and Two Smoking Barrels a nebude to pouze faktem, že byl dřív....... p.s. závěrem jedna rada ( zdarma) - přepínat Tv kanál, když dávají fotbalový zápas, to se jednoduše NEDĚLÁ! Člověku potom může býti tuze horko :o) (10.10.2010)

Po poslední mrtě promyšlený scénář, který už od prvních scén nádherně směřuje k typicky „ritchieovskému“ konci, ruku v ruce s vytříbenou formou, tvoří jedinečný celek, jehož sledování je čistým filmovým požitkem. Podle přísných měřítek dávkovaná směs násilí, černočerného humoru a všemožné absurdity, je natočena v rychlém tempu, kde se detailních kamerových obletů nedopočítáte, podobně jako rychlého střihu anebo podhledů na pomalu kráčející hrdiny. Ale pozor, tohle není žádný Michael Bay! Ritchie má velmi osobitý styl vyprávění, v němž jaksi vynechává hlavní postavy a pouze načrtává různorodé panoptikum londýnského podsvětí. Nutno uznat, že díky snaze být za každou cenu vtipný a cool, občas Ritchie sklouzne až do samoúčelnosti a děj se stane až příliš vykonstruovaným. Jenomže komu to vadí, když se u toho válíte smíchy po podlaze? Mě rozhodně ne. (17.11.2005)