Ženy na pokraji nervového zrútenia

Slavná almodóvarovská klasika, která představila světu spletitý svět španělských černých komedií. Celek připomíná divadelní hru, odehrává se to ve velmi krátkém čase, všechny postavy se pořád vrací do jednoho bytu. A téma jsou samozřejmě vztahy, vztahy a zase vztahy. Mezi těmi výraznými ženskými můžeme najít i mladého Antonia Banderase, což samozřejmě (zpětně) pomohlo filmu udržet se mezi těmi nesmrtelnými, i když se doba změnila a dnešní generace nechápe, jaké trable prožívali lidi bez mobilních telefonů. (16.07.2022)

Vyšší střední škola ženského cítění a jednání, ovšem přiměřeně zkarikovaného a reflektujícího hlavně hispánský naturel. Nicméně Almodóvar dokazal bizardními vztahovými peripetiemi skvěle bavit ženy i poučené muže po celou dobu trvání tohoto snímku. Potěšil mě i roztomile mlaďounký Banderas a tak dávám pěkné čtyři hvězdičky. (04.07.2017)

Tuto komedii se silně gradační linkou absurdity trochu kazí jen podivný pokus vykreslit na začátku obraz ukřivděné ženy, i když například zresumování vztahu do dabingové scény, při níž se milenci nepotkají je nápad hodný génia. Když však uslzená sonda začne působit únavně, náhle se objeví první absurdní náznaky, nové postavy a jejich linie, či dokonce arabští teroristé a vše se začne spojovat a střetávat stále neuvěřitelnějšími způsoby, které nejsou ani v arzenálu těch nejdivočejších telenovel. Hrdinčin byt se postupně mění v ibdobu divadelní scény, na níž právě probíhá střelhbitá konzervačka či na zvláště vyvedenou epizodu situační komedie. Když na scénu triumfálně nastoupí šílená exmanželka postavy, o níž se skoro jen mluví, nastává ta pravá jízda, při níž člověk jen žasne a jeho bránice se dostává do křečí (neuvěřitelná jízda na motorce a posléze i na letišním pohyblivém pásmu). Almodóvár umí v dramatech vyždímat emoce na maximum, ale i v komedii, aniž by se jeho přístup k ženským postavám nějak výrazněji lišil (spíše se mění situace kolem nich) dokazuje své mistrovství. Snímek však zaujme také velmi propracovaným vizuálem, jemuž dominují syté a temperamentní barvy (především gaspacho-červená), vynalézavé pohyby kamery, která občas vykreslí velmi povedenou kompozici. I když se raději Almodóvarem nechávám dojímat, tato stále svěží komedie se v mých očích automaticky zařadila mezi jeho vrcholné počiny. (16.11.2010)

Zaujímavá komédia, ktorá vsádza na sled absurdností, ktoré by sa nemali po sebe vôbec stat. Čím viac postáv pribúda tak tým je film vtipnejší a zamotanejší. Nič výnimočné sa ale v ňom nestane. Skôr len v zopár scénkach sú náznaky niečoho čo by sa mohlo stať a príbeh ešte viac zamotať. No zjednodušene ide o boj troch žien o jedného muža, ale tento boj nie je na blízko na "bodáky", ale bojuje sa rôznymi okľukami v príbehu. Antonio Banderas tu vyzerá naozaj mlado a má ďaleko od sex symbolu. Banderas tu totiž hrá hanblivého trocha koktajúceho muža. Všetky ženy v hlavných úlohách vo filme hrajú obstojne ak nie trocha nadpriemerne. Film ma ale nepohltil a čakal som kým sa skončí. Koniec ma neprekvapil a nejaký podobný sa dal aj očakávať. (06.08.2015)

Vtipný, poburujúci, smiešny, farebný a fascinujúci film Almodovaru, jeho zatiaľ najobľúbenejšieho filmu v Amerike. Príbeh sa vzpiera popisu, ale v zásade ide o tri ženy (herečka, psychopatka a jedna na úteku pred zákonom), ktoré sú postihnuté jedným mužom. Príbeh začína pomaly, naberá rýchlosť a na konci sa vymyká kontrole. Dobre pôsobiaci, na pohľad krásny a nikdy nie je nudný ani na chvíľu. Stačí si ho, len pozrieť! Nebudete sklamaní. Milujte taxikára a jeho taxík! 9/10 (05.05.2021)