Poslední bitva

Tak by vypadal Šílený Max, kdyby ho točil Jim Jarmusch (včetně uspávání diváka) poté, co zhlédl Konec srpna v hotelu Ozón. Poslední bitva přešlapuje a chvílemi nudně tápe, nabízí toho ale dost. Stylizace a grotesknost dění v pustém světě připomíná Moebiovy krátké příběhy a postkatastrofická budoucnost jako by strhla svět někam do minulosti s absencí rozumné řeči, zato s tvorbou nástěnných maleb a ochotou riskovat ránu kyjem do hlavy, aby muž sehnal nějakou zjevně velice nedostatkovou buchtu. (23.02.2019)

Je to hodně okatý "undergroundový art", ale mě tohle poselství vonělo. Takový francouzský Fallout v 80. letech (dokonce jsem pojal podezření, že Mark Morgan opsal jeden herní track od Erica Serry). Je velice zajímavé, jak nevídaný prostor pro divákovy fantazie a fantasmagorie vzniká drobným opomenutím mluveného slova. Jean Reno v roli burana přicmrndávače. Film možná nedotahuje všechny vyřknuté (nebo spíš vyobrazené) myšlenky a ke všemu začíná jako madmaxoidní béčko (mrdání nafukovací mařeny, vražda chlapa pro nějakou blbou součástku do homemade letadla, atd.), ale nějakou záhadou mě opravdu bavil. Bessonek umí. (29.12.2009)

Myslel jsem, že postapokalyptické filmy jsou záležitostí dneška. Všechny ty Legendy, Knihy přežití, Cesty... Koukám, že i v širém postapokalyptickém dávnověku, ze kterého jsem znal jen vskutku šíleného Mad Maxe se vynořují skvělé záležitosti... Ve filmu se nemluví a tak už nebudu ani já. Za svistu písečných bouří, omílajících pobořené domy a zprohýbané kusy železobetonu sledujte příběh přeživších. Pokud by někoho napadlo, že zmar a zkáza spojí posledni přeživší lidi dohromady, pak jste na omylu..... Jak řekl Einstein. “ Nevím jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale čtvrtá – holemi a kameny“? Dávám 4 sledě, tohle mělo šmak a koule! * * * * (05.08.2013)

Černobílý režijní debut Luca Bessona, kde se nevyskytují ani nájemní vrazi ani oceán. Zato se tu vyskytují nemluvné postavy, (mezi kterými nemůže chybět ani režisérův dvorní herec Jean Reno) rozbořené domy a hlavně nuda. Chvíli na mě Bessonova postapokalyptická vize působila ale 90 minut je na takový film opravdu moc. (19.11.2009)

Zárodky jeho pozdější briliance už ve čtyřiadvacetiletém Bessonovi vidět byly, ale ve svém celovečerním debutu si tehdy ukousl až moc velké sousto. Dva roky po Mad Max 2 se nikoli nezajímavě snaží představit svou vlastní vizi špinavého postapokalyptického světa, kde lidé odění v hadry přežívají jako divoká zvířátka a jdou si navzájem po krku kvůli jakýmkoli zdrojům - a nejvíc kvůli kundě, samozřejmě. A přidává k tomu i trochu té francouzské poetiky, absurdity, a grotesky - ale co přidat zapomněl je příběh, který by tu celovečerní délku i utáhl. Takto mělo zůstat spíš jen u toho kraťasu. Aspoň že správně pochopil že lepší bude film natočit bez dialogů - jednak se to k tomu umírajícímu bizarnímu světu docela hodí, ale hlavně právě na dialozích toho dokáži amatérské filmové produkce obvykle nejvíc posrat. (16.01.2021)